Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Národní plán obnovy je na světě
19.05.2021
Národní plán obnovy (NPO), ve kterém chce stát investovat zhruba 200 miliard korun, chválila vláda. Z EU by měl stát získat na investice 172 miliard korun. Plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány.
Na Twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Největší část, zhruba 91 miliard korun, je určena na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci. Podle Havlíčka půjde na klimatické projekty 41 procent z celkové sumy, podíl výdajů na digitální transformaci má činit 23 procent. Další peníze jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví. "Národní plán obnovy je strategickým dokumentem, kterým Česko požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 172 miliard korun ve formě grantů. Celková výše investic je plánována ve výši 199,902 miliardy korun, která zahrnuje národní spolufinancování, jehož výše se bude odvíjet od finální výše příspěvku z Nástroje pro oživení a odolnost. Plán podléhá schválení Evropskou komisí a Radou Evropské unie," uvádí materiál, který schvalovala vláda.
V
Pražská burza je nejsilnější od ledna 2020
17.05.2021
Pražská burza dosáhla nejsilnější úrovně od konce loňského ledna. Index PX stoupl o 1,48 procenta na 1121,81 bodu. Posílily téměř všechny hlavní emise. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Vývoj indexu pražské burzy je od loňského března, kdy se v Česku objevily první případy nemoci covid-19, silně ovlivňován vývojem epidemické situace. V lednu a únoru 2020 se index PX pohyboval až nad 1100 body. V březnu po potvrzení prvních nákaz a souvisejícím omezení obchodu, služeb, kultury, sportu či cestování se index propadl až na 690 bodů. V létě posílil skoro na 1000 bodů, ale při podzimní druhé vlně epidemie se propadl zhruba na 840 bodů. Letos v lednu burza posílila nad 1070 bodů, po následném zesílení epidemie však index opět kolísal. Od začátku března epidemie zase zpomaluje a index postupně roste.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Bytů k dlouhodobému nájmu bylo v Praze nejvíce za pět let
17.05.2021
Počet bytů k dlouhodobému pronájmu na pražském trhu na konci prvního čtvrtletí meziročně vzrostl o čtvrtinu na 15 400. To je nejvíce za posledních pět let. Průměrná cena nájmů meziročně klesla o 9,6 procenta na 303 korun za metr čtvereční bez poplatků. Nejvíce bytů je v nabídce v Praze 5, nejdražší je Praha 1.
"Zatímco nabídka bytů k dlouhodobému pronájmu stále roste, u krátkodobých nájmů je tomu přesně naopak. Pokračuje tak trend, který před více než rokem odstartovala koronavirová pandemie. Část pronajímatelů se tehdy rozhodla, že své byty přemění z krátkodobého na dlouhodobé nájemní bydlení, protože jim ubyla zejména zahraniční klientela. V současné situaci je jen obtížně uvěřitelné, že se na konci roku 2019 k dlouhodobému pronájmu inzerovalo pouze okolo 6500 bytů," uvedl k údajům developerské společnosti Trigema a realitního serveru Flat Zone mluvčí Trigemy Radek Polák. Podle údajů společnosti AirDNA v prvním čtvrtletí klesl počet bytů nabízených ke krátkodobému pronájmu meziročně více než o polovinu na 5474. Začátkem března uplynul rok od prvního oficiálně zjištěného případu koronaviru v Česku. Následně zaváděná opatření proti jeho šíření prakticky zastavila příjezdy zahraničních turistů. Ti zejména v Praze hojně využívali krátkodobé pronájmy typu Airbnb. Po určitém uvolnění v letních měsících přišla na podzim nová vlna zpřísňování.
V
Podniky čeká zdražení úvěrů
14.05.2021
Dražší suroviny, energie a brzy také úvěry. Na firmy se chystá další nepříjemný dopad nepřímo spojený s covidem, který se propíše do jejich nákladů. Rostoucí inflace, která v dubnu dosáhla 3,1 procenta, podle ekonomů brzy povede ke zvyšování úroků. Do konce letoška by tak firemní úvěry mohly podražit i o více než polovinu. Proč?
Základ má v rukou Česká národní banka, která už slovy guvernéra avizovala, že může v dohledné době začít zvyšovat základní úrokovou sazbu v ekonomice. Ta zase ovlivňuje tříměsíční mezibankovní sazbu PRIBOR, jež aktuálně dosahuje hodnoty 0,36 procenta. Na konci roku by ale měla podle odhadů vzrůst téměř na trojnásobek, tedy asi na 0,91 procenta. A od této sazby se poté odvíjí úročení podnikatelských půjček, jak upozorňuje hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
V