Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Zahraniční dluh ČR klesl ke konci září na 4,389 bilionu korun
22.12.2020
Zahraniční dluh České republiky klesl ve třetím čtvrtletí o 11,1 miliardy korun na 4,389 bilionu ke konci září. Meziročně tak byl o 57,3 miliardy Kč nižší. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 77,6 procenta hrubého domácího produktu.
S
Schodek rozpočtu bude podle ekonomů ještě vyšší
21.12.2020
Schválený státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun je podle ekonomů postaven na nerealistických očekáváních, především kvůli dopadům daňového balíčku. Většinou očekávají během roku novelu zákona o státním rozpočtu, která schodek zvýší. Podle některých ekonomů Česko čeká dokonce největší schodek rozpočtu. Jako dobrou zprávu označují to, že se Česko vyhne rozpočtovému provizoriu.
Sněmovna v pátek schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Pro rozpočet menšinové vlády ČSSD a ANO hlasovala i KSČM, která svoji podporu podmiňovala odebráním deseti miliard korun z rozpočtu ministerstva obrany. Sněmovna tento přesun v dílčím hlasování schválila. Prezident Miloš Zeman je připraven rozpočet podepsat, předpokládá ale, že bude novelizován v případě schválení daňového balíčku. O něm má Sněmovna hlasovat v úterý. "Nepamatuji se, že by mělo Česko kdy v minulosti tak problematický státní rozpočet, jako je ten na rok 2021. Jeho příjmová strana by víceméně mohla odpovídat skutečnosti, jak si ji představujeme, nebýt daňového balíku. Ten ovšem sníží příjmy rozpočtu o 80 až 100 miliard, což činí celý rozpočet nerealistickým," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Dohody s KSČM ohledně deseti miliard pro armádu jsou ve srovnání s jinými aspekty rozpočtu podle něj zanedbatelné.
V
Českým bankám a spořitelnám klesl za tři čtvrtě roku čistý zisk o 31,7 miliardy
17.12.2020
Bankám a spořitelnám v Česku za letošní tři čtvrtletí klesl souhrnný čistý zisk meziročně o 31,7 miliardy korun na 38,63 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma ke konci září činila 8,498 bilionu korun, což je proti konci roku 2019 pokles o 951 miliard korun.
Bankám se podle analytiků zisky propadly kvůli tvorbě opravných položek v souvislosti s koronavirovou krizí a nouzovými opatřeními. Přispěl k tomu i pokles sazeb České národní banky.
Zisk z finanční a provozní činnosti bank klesl koncem září meziročně o 14,85 miliardy na 136,9 miliardy korun. Úrokové výnosy se snížily o 20,6 miliardy na 146,5 miliardy korun. Výnosy z poplatků a provizí jim klesly o 2,5 miliardy na 31,4 miliardy korun.
"Zisk bank klesl pod vlivem pandemie. S ohledem na zhoršený makroekonomický výhled přistoupily peněžní ústavy k masivní tvorbě rezerv, což se promítá do slabšího profitu. Česká národní banka snížila úroky, a finanční domy tak nyní generují nižší reinvestiční výnosy z úložek u centrální banky," řekl analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Z největších bank České spořitelně klesl za tři čtvrtletí čistý zisk meziročně o 38,9 procenta na 7,9 miliardy korun, ČSOB o 53 procent na 6,3 miliardy korun, Komerční bance o 45 procent na 6,1 miliardy korun a UniCredit Bank v Česku a na Slovensku o 45 procent na 4,2 miliardy korun.
V
ČNB nebude měnit úrokové sazby, shodují se analytici
14.12.2020
Bankovní rada České národní banky ponechá na svém čtvrtečním zasedání úrokové sazby beze změny. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň ale nevylučují, že by sazby mohla začít zvyšovat od poloviny příštího roku. Nejnovější odhady totiž díky očekávanému očkování proti koronaviru a dopadům daňového balíčku počítají s rychlejším ekonomickým oživením.
S