Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Českou ekonomiku zatím drží výroba aut
09.11.2020
Průmyslová výroba v Česku zpomalila v září meziroční pokles na 1,5 procenta ze srpnových 5,5 procenta. Ke zlepšení situace přispěl hlavně automobilový průmysl. Meziměsíčně byla průmyslová produkce vyšší o 4,1 procenta. Vyplývá to z dat od Českého statistického úřadu (ČSÚ).
"Průmyslová produkce se v září dostala téměř na úroveň loňského roku. Za příznivými výsledky byl hlavně automobilový průmysl, který se snažil dotáhnout propad z minulých měsíců," uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Iveta Danišová. Hodnota nových zakázek se v září po sedmi měsících poklesu meziročně zvýšila o 4,8 procenta. "Růst zahraničních zakázek se zvýšil dokonce o víc než sedm procent," dodala Danišová.
V
Pandemie konečně zahýbala cenami bytů, začaly zlevňovat
09.11.2020
Dopad první vlny koronaviru se na realitním trhu promítl až teď, alespoň podle nových údajů portálu Bezrealitky.cz. Ty ukázaly, že se projevil hlavně dalším přesunem Čechů do nájmů, zdražováním v regionech, a naopak zastavením růstu cen, či dokonce mírným zlevněním pražských bytů. Podle portálu může pandemie dlouhodobě zlevnit bydlení ve velkých městech.
"První vlna přinesla návrat nájemního bydlení ve velkých městech a po dlouhé době také zastavení růstu cen pražských nemovitostí. Oproti tomu jasně ukázala, že krajská města včetně například Brna její dopad nezasáhl tolik a ceny bydlení zde i nadále rostou," popisuje šéf Bezrealitky Hendrik Meyer. Druhá vlna podle něj bude mít ještě zásadnější dopad, tyto trendy dále prohloubí. "Nyní si již netroufám odhadnout, kdy bude adekvátní bavit se o návratu do normálu. Zkušenosti z Česka i zahraničí však ukazují, že celá řada věcí se změní. Jeden z výrazných vedlejších efektů přesunu lidí z kanceláří do home officu by mohl mít například podobu levnějšího bydlení ve velkých městech," domnívá se Meyer.
V
ČNB letos očekává lepší vývoj ekonomiky, klesne nakonec o 7,2 procenta
06.11.2020
Česká národní banka v nové prognóze odhad vývoje ekonomiky v letošním roce zlepšila, naopak pro příští rok odhad zhoršila. Nově tak letos počítá s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok s růstem o 1,7 procenta. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. V předchozí srpnové prognóze ČNB počítala letos s poklesem ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok s růstem o 3,5 procenta. V roce 2022 by měla ekonomika stoupnout o 4,2 procenta.
Rusnok zároveň uvedl, že s novou prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným růstem příští rok. "Tato trajektorie je však silně podmíněna naplněním předpokladů týkajících se vývoje epidemické situace a opatření proti šíření nákazy," uvedl. Rada ve čtvrtek nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.
Nájmy v Česku klesly do října o 0,8 procenta
04.11.2020
Prodejní ceny starších bytů v Česku na konci třetího čtvrtletí meziročně vzrostly v průměru o 1,6 procenta na 66 697 korun za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha (92 031 Kč/m2), nejlevnější Ústecký kraj (18 929 Kč/m2). Nájemné kleslo v průměru o 0,8 procenta na 245 korun za metr čtvereční měsíčně. V Praze činilo 273 korun, v Ústeckém kraji 146 korun. Vyplývá to z údajů společnosti Bezrealitky.
Prodeje starších bytů v ČR ve 3. čtvrtletí firmě meziročně klesly o 13 procent, naopak počet pronajatých bytů vzrostl více než o třetinu. V Praze prodeje klesly o 15 procent, počet pronajatých bytů se zvýšil o polovinu. Po Praze byly nejdražší byty v Jihomoravském (65 797 korun za metr čtvereční) a Středočeském kraji (55 772 Kč). Za nejlevnějším Ústeckým krajem následovaly Moravskoslezský (28 888 Kč) a Karlovarský kraj (31 932 Kč). Meziročně vzrostly ceny starších bytů v Královéhradeckém kraji, o více než čtvrtinu. Na Vysočině stouply zhruba o pětinu. Naopak v Ústeckém kraji téměř o čtvrtinu klesly, v Moravskoslezském kraji se snížily o 1,1 procenta.
V