Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Růst inflace v září zpomalil
13.10.2020
Spotřebitelské ceny v Česku v září zpomalily meziroční růst na 3,2 procenta ze srpnových 3,3 procenta. Ceny tlačil nahoru zejména dražší alkohol a tabák a zdražily i některé potraviny jako uzeniny nebo cukr. Vyšší ceny byly také za vodné, stočné a elektřinu. Naopak opět klesly ceny poštovních služeb a telekomunikací.
Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Z potravin byla levnější zelenina. Například ceny zeleniny meziročně klesly zhruba o čtyři procenta, přičemž ceny brambor byly nižší o přibližně devět procent a dosáhly hodnoty 13,44 Kč/kg. Byla to nejnižší hodnota od září 2018," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Oproti loňskému září o 7,5 procenta více a za cukr o 17,4 procenta. Zdražování masa v září podle statistiků zpomalilo na 5,6 procenta ze srpnových šesti procent a ovoce zdražilo o 20,6 procenta z předchozích 22,4 procenta. Zlevnilo meziročně polotučné trvanlivé mléko nebo vejce. Ceny alkoholických nápojů stouply proti loňskému září o 5,7 procenta a tabákových výrobků o 14,2 procenta. Ve spojení s bydlením zdražilo vodné o 1,7 procenta, stočné o 1,5 procenta a elektřina o 7,6 procenta. Zároveň o 5,4 procenta byly vyšší ceny stravovacích služeb. Naopak o 3,5 procenta zlevnily poštovní a telekomunikační služby.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Na mýtném se vybralo přes miliardu
12.10.2020
Výběr mýta na českých dálnicích a silnicích byl v září rekordní. Stát na něm vybral 1,04 miliardy korun, což je nejvíce za kalendářní měsíc od spuštění mýtného systému v Česku v roce 2006. Meziročně je to pak o 12,3 procenta více. Výběry by navíc mohly růst i v následujících měsících. Informoval o tom správce mýtného systému, společnost CzechToll. K růstu přispělo zejména letošní rozšíření mýta o 900 kilometrů a letní ekonomické oživení v zemi.
Na rekordním výběru mýtného se v září podíleli takřka stejnou měrou jako zahraniční dopravci i dopravci z České republiky. Téměř 90 procent mýtných transakcí je z průjezdů dálnicemi, zbytek připadá na silnice první třídy. To potvrzuje tranzitní charakter Česka. Více než 99 procent tvoří poplatky kamionů, pouze 0,7 procenta je od autobusů. Výběry mýtného rostou pravidelně od června, na podzim navíc zřejmě bude tento trend pokračovat. "Měsíce říjen a listopad patří ve výběru mýtného každoročně k nejsilnějším. Pokud nedojde k dalšímu podstatnému omezení ekonomiky či uzavírání hranic napříč Evropou, měli bychom i v letošním krizovém roce zvýšit meziroční výběr mýtného a přes výpadek během jarního nouzového stavu překonat hranici 11 miliard korun," uvedl generální ředitel CzechTollu Matej Okáli. Za loňský rok stát vybral 10,94 miliardy korun.
Česko nezvládlo splnit energetické úspory, k nimž se zavázalo
12.10.2020
Se splněním závazku energetických úspor do roku 2030 pomůže Česku polostátní společnost ČEZ. Dohodu o zvyšování energetické účinnosti ve čtvrtek na ministerstvu průmyslu v Praze podepsali vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Evropská směrnice stanovuje, že stát musí v letech 2021 až 2030 uspořit 0,8 procenta z konečné spotřeby energie. Požadavek na energetické úspory stanovený pro období let 2014 až 2020 Česko neplní. Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla připustil, že cíl v oblasti pro současné období se ČR asi nepodaří do konce letošního roku splnit. "Primárně se bavíme o tom, abychom to do budoucna dohnali. Musíme doplnit ten cíl, který byl stávající a přidat k němu cíl, který je do roku 2030. Musíme to všechno urychlit, zjednodušeně," řekl.
Česko nezvládlo splnit energetické úspory, k nimž se zavázalo
09.10.2020
Se splněním závazku energetických úspor do roku 2030 pomůže Česku polostátní společnost ČEZ. Dohodu o zvyšování energetické účinnosti ve čtvrtek na ministerstvu průmyslu v Praze podepsali vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Evropská směrnice stanovuje, že stát musí v letech 2021 až 2030 uspořit 0,8 procenta z konečné spotřeby energie. Požadavek na energetické úspory stanovený pro období let 2014 až 2020 Česko neplní. Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla připustil, že cíl v oblasti pro současné období se ČR asi nepodaří do konce letošního roku splnit. "Primárně se bavíme o tom, abychom to do budoucna dohnali. Musíme doplnit ten cíl, který byl stávající a přidat k němu cíl, který je do roku 2030. Musíme to všechno urychlit, zjednodušeně," řekl.