Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Lidé chtějí po pandemii pracovat jinak
10.09.2020
Především chtějí mít všichni jistou práci. I bez slibů kariérního růstu a pravidelného přidávání peněz. Zaměstnanci také touží víc pracovat z domova, protože pandemie koronaviru ukázala, že to u řady profesí jde. Nové průzkumy velkých personálních společností ale odhalily i problém, který trh práce čeká.
"Od března dochází k největší proměně pracovní síly a poptávky po dovednostech od druhé světové války. Změna je navíc velice rychlá," říká ředitelka společnosti ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová. Podle ní se současná krize stává katalyzátorem nové budoucnosti práce. Z aktuálního průzkumu této personální společnosti vyplývá, že největší prioritou zaměstnanců je udržet si práci. Uvedlo to 91 procent respondentů z osmi tisíc dotázaných v několika státech světa včetně tisícovky v Česku. Ještě větší procento lidí má však obavy z návratu starého způsobu práce a ztráty flexibility, kterou během karanténních opatření získali.
Firmy brzdí investice. Třetina podniků bude propouštět
10.09.2020
Ve chvíli, kdy ještě doznívá letní heslo vlády, že český průmysl se z koronavirové krize proinvestuje, samotné firmy nemají kde na investice vzít. V anketě Národního centra Průmyslu 4.0, která proběhla mezi více než dvěma sty řediteli výrobních podniků, téměř polovina z nich potvrdila snížení investic do inovací a nových technologií. A to v průměru o 40 procent.
"Firmy neinvestují a každý vyčkává. Na příští rok se posouvají také objednávky, které si už podniky zadaly," řekl HN Miroslav Václavík, generální ředitel liberecké společnosti VÚTS, která stroje pro strojírenské firmy vyvíjí. Zároveň nečeká, že by se současný stav do konce roku zlepšil. Důvodem je to, že firmám postupně ubývají rezervy. To potom vede ke snižování výdajů na robotizaci výroby. Výrazný pokles zájmu o nové investice vidí i Oldřich Paclík ze Svazu strojírenských technologií sdružujícího výrobce obráběcích a tvářecích strojů, kteří mají v Česku dlouhou tradici. Tyto podniky, jež svoje výrobky často exportují a zajišťují jim servis, ale zažily nižší poptávku už vloni, kdy jim produkce klesla asi o 15 procent.
Podíl lidí pracujících pro stát roste
09.09.2020
Podíl státních zaměstnanců na celkové pracovní síle v Česku roste, což stále více zatěžuje státní rozpočet. Podíl výdajů na jejich platy na celkových příjmech státního rozpočtu v posledních letech navíc roste a tento trend je alarmující, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Na platy zaměstnanců státu loni směřovalo 13,5 procenta výdajů rozpočtu a tento podíl od roku 2015 roste.
Průměrný plat zaměstnance na výplatní listině státu loni vzrostl nominálně téměř o desetinu na 37 061 Kč měsíčně. V posledních deseti letech byl počet zaměstnanců státu nejnižší v roce 2013, kdy klesl na 413 595 lidí. Od té doby až do loňského roku však jejich počet narostl o 35 423 na 449 018 lidí. Od roku 2013 se navíc zvýšil objem výdajů na platy zaměstnanců státu o 75,2 miliardy Kč, ale efektivita vládního sektoru se nezvýšila, a v posledních letech naopak klesá, informuje NKÚ.
Obcím a krajům se kvůli pandemii vede hůř
07.09.2020
Obce v pololetí hospodařily s přebytkem 8,4 miliardy korun, což bylo meziročně o 18 miliard Kč méně. Kraje vykázaly přebytek 12,7 miliardy korun, což je v meziročním srovnání o 10,7 miliardy Kč méně. Vyplývá to z údajů zveřejněných ministerstvem financí.