Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Poplatky za předčasné splacení hypotéky musí vzrůst
17.08.2020
Ani čtyři roky po vzniku zákona, který usnadnil předčasné splácení hypoték, stále není jasné, co všechno mohou banky při ukončení úvěrů na bydlení svým klientům naúčtovat. V některých bankách klient zaplatí jen stovky korun, v jiných desítky tisíc. Stížností zákazníků přibývá.
Tomáš Salomon, generální ředitel České spořitelny a nový prezident České bankovní asociace, nyní přichází s tvrzením, že ve věci bude brzy pořádek: poplatek musí být vyšší než v řádu stokorun, aby bankám nahradil část nákladů, které s náhlým zkrácením hypotéky mají. Jinak podle něj hrozí, že hypotéky zdraží.
Ceny v Česku rostou navzdory předpovědím i v čase koronaviru
17.08.2020
Pro hospodářské krize je typické, že lidé méně utrácejí, a ceny proto nerostou. V Česku se ale v současnosti děje pravý opak. Navzdory ekonomickému propadu vyvolanému pandemií koronaviru zboží a služby dál zdražují.
Podle čerstvých čísel Českého statistického úřadu za červenec stouply spotřebitelské ceny meziročně o 3,4 procenta. Pokračuje tak trend minulých měsíců a tuzemská inflace patří spolu s polskou a maďarskou mezi nejvyšší v celé Evropské unii.
Ceny v Česku rostou navzdory předpovědím i v čase koronaviru
14.08.2020
Pro hospodářské krize je typické, že lidé méně utrácejí, a ceny proto nerostou. V Česku se ale v současnosti děje pravý opak. Navzdory ekonomickému propadu vyvolanému pandemií koronaviru zboží a služby dál zdražují.
Podle čerstvých čísel Českého statistického úřadu za červenec stouply spotřebitelské ceny meziročně o 3,4 procenta. Pokračuje tak trend minulých měsíců a tuzemská inflace patří spolu s polskou a maďarskou mezi nejvyšší v celé Evropské unii.
Pandemie ovlivnila hospodaření ČEZ méně, než se předpokládalo
12.08.2020
Čistý zisk energetické společnosti ČEZ vzrostl v prvním pololetí meziročně o devět procent na 14,7 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) se zvýšil o 11 procent na 38,7 miliardy korun. Firma uvedla, že pandemie koronaviru na ni měla jen omezený dopad. Je to jeden z důvodů, proč pro letošní rok zvýšila očekávaný zisk na 21 až 23 miliard korun z dřívějšího výhledu 19 až 22 miliard. Informoval o tom mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Výsledky firmy pozitivně ovlivnil růst cen vyrobené elektřiny v ČR díky víceletému předprodeji na velkoobchodním trhu v Německu, pomohly i dodatečné zisky z obchodování s komoditami. "Pandemie covid-19 ovlivňuje hospodaření Skupiny ČEZ méně, než jsme předpokládali v květnu. Negativní dopad na celoroční zisk očekáváme ve výši méně než tři miliardy Kč," uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Firma nyní předpokládá, že provozní zisk EBITDA by za celý rok měl dosáhnout 62 až 64 miliard korun.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce v prvním pololetí především kvůli koronaviru meziročně poklesla o pět procent. Spotřeba u velkých podniků byla nižší o 9,7 procenta, spotřeba domácností naopak rostla o 4,2 procenta. Ve druhém čtvrtletí byla spotřeba elektřiny meziročně nižší o 10,7 procenta.