Češi plýtvání odsuzují, ale potraviny vyhazují pravidelně
13.05.2025
Češi se v zásadě shodnou – plýtvání potravinami je problém. Realita však jejich deklarace staví do poněkud rozpačitého světla. Podle nedávného průzkumu agentury STEM/MARK pro Ministerstvo zemědělství považuje více než 70 % obyvatel Česka plýtvání jídlem za vážný společenský problém. Je to vzkaz, který zní jednoznačně.
Z dat Eurostatu však vyplývá, že v Česku ročně přijde vniveč přes jeden milion tun potravin. Tedy přibližně 101 kilogramů na hlavu. Jinými slovy, každý Čech týdně vyhodí kolem dvou kilogramů jídla, které by často šlo bez problémů zkonzumovat.
To vše ve chvíli, kdy si Evropská unie jako celek každoročně „dovolí“ zahodit více než 59 milionů tun potravin – v hodnotě přesahující 130 miliard eur. To je více než roční rozpočet České republiky. A zatímco potraviny končí na skládkách, 42 milionů Evropanů si nemůže dovolit kvalitní stravu obden. Ekonomicky i morálně těžko obhajitelný paradox.
Přes deklarovanou snahu o změnu přiznává více než 30 % Čechů, že potraviny vyhazuje pravidelně. Mezi mileniály a generací Z je situace ještě tristnější – až 45 % z nich plýtvá jídlem často. Mladí lidé sice častěji, než starší generace projevují zájem o udržitelnost, ale praxe je jiná. Nedostatečné plánování nákupů, slabá orientace ve skladování potravin a často i základní kuchařská negramotnost – to vše se podepisuje na tom, že po osamostatnění mladí lidé plýtvají až o třetinu více než dříve, když ještě žili s rodiči.
Ekonomické dopady nejsou zanedbatelné. Podle dat platformy Too Good To Go vyhodí průměrný Čech jídlo v hodnotě přibližně 1 800 korun ročně. U mladších generací tato částka přesahuje 2 400 korun. Vynásobeno miliony domácností to představuje ztrátu v řádech miliard korun ročně – bez jakéhokoli pozitivního přínosu pro ekonomiku. Každý kilogram potravin, který skončí v odpadu, je nejen finančním nákladem, ale i ekologickou zátěží. Promarněná je nejen samotná potravina, ale i energie, voda, půda a lidská práce, které byly na její výrobu vynaloženy.
K velké části tohoto odpadu dochází kvůli špatné interpretaci údajů na obalech. Až desetina potravinového odpadu pramení z nepochopení rozdílu mezi „datem spotřeby“ a „minimální trvanlivostí“. V prvním případě jde o zdravotní nezávadnost, ve druhém o doporučenou kvalitu – a nepochopení tohoto rozdílu vede k vyhazování potravin, které jsou ve skutečnosti ještě zcela v pořádku.
moneymag.cz
(Zdroj: moneymag.cz)
Schodek příští rok bude maximálně 231 miliard korun. Víc nedovolí zákon, řekl ministr financí
26.08.2024
Rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách korun.
Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého maximální deficit stanovuje zákon na základě ekonomického výkonu země. Rozpočtová strategie z dubna předpokládala pro příští rok deficit 235 miliard korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pojišťovny zaznamenávají kvůli bouřkám škody zemědělských klientů za stovky milionů
19.07.2024
Bouřky doprovázené přívalovými dešti a krupobitím komplikovaly v posledních dvou týdnech sklizeň po celém Česku, podle oslovených pojišťoven způsobily zemědělcům škody za stovky milionů korun. Vyplývá to z ankety České tiskové kanceláře. Poškozená je především řepka, pšenice a kukuřice.
"Škody krupobitím ve fázi zralosti znamenají na obilninách a řepce prakticky nechtěnou sklizeň, tedy vytlučená zrna a semena, která skončí na zemi. Bouřka s lijákem a větrem navíc porost často položí a ztíží sklizeň zbývajícího výnosu stroji," řekla Petra Martinková, ředitelka Agra pojišťovny, která se na pojištění zemědělců zaměřuje. Od 30. června zaznamenala Agra pojišťovna 270 oznámených škod po bouřkách nebo krupobití, škody dosahují podle Martinkové stovek milionů korun. Generali Česká pojišťovna za uplynulé dva týdny eviduje 191 pojistných událostí v souvislosti se zemědělskými klienty.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
České stavebnictví se propadá kvůli přílišné byrokracii
16.07.2024
„Stavět v České republice je drahé, zdlouhavé a administrativně náročné. To může odrazovat velké zahraniční investory i české domácnosti, aby se pouštěli do nových projektů. Navíc stavebnictví nadále zatěžují stále relativně vysoké úrokové sazby a nedostatek pracovních sil,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Stavební produkce v květnu zaznamenala meziroční propad o 6,8 procenta. Nedařilo se pozemnímu stavitelství, kde se produkce snížila o 7,1 procenta. Špatné výsledky ohlásilo i inženýrské stavitelství, které pokleslo o 6,3 procenta. K tomu se navíc o 9,2 procenta propadla orientační hodnota staveb, kterým bylo v květnu vydáno stavební povolení.
Tristním výsledkům ve stavebnictví určitě nepomáhají zmatky kolem digitalizace stavebního řízení. To může odrazovat velké zahraniční investory i české domácnosti, aby se pouštěli do nových projektů. Stavebnictví nadále zatěžují stále relativně vysoké úrokové sazby. K dobrým výsledkům nepřispívá ani nedostatek pracovních sil.
Do budoucna lze očekávat, že se zlepší situace především v inženýrském stavitelství, kde jsou přichystány investice z veřejného sektoru. Pozemnímu stavitelství by mohly pomoci rostoucí ceny na realitním trhu. Ty mohou mnohé domácnosti přesvědčit, že se jim přes veškeré problémy přeci jen vyplatí projít byrokratickou džunglí, aby nakonec mohly bydlet ve vytouženém rodinném domku.
S
Česko přidá ovocnářům zasaženým mrazy sto milionů korun
16.07.2024
Česko doplní pomoc pro ovocnáře zasažené mrazy o sto milionů korun ze státního rozpočtu, informoval ministr zemědělství Marek Výborný na sítí X. Na částce se dohodl s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Většina peněz půjde pěstitelům ovoce, zhruba deset procent dostanou také školkaři.
Evropská komise už dříve navrhla uvolnit pro české pěstitele ovoce 15 milionů eur, tedy zhruba 378 milionů korun. "K evropské pomoci pro ovocnáře postižené mrazy přidáme po dohodě s ministrem Zbyňkem Stanjurou sto milionů korun z národních zdrojů. Budeme tak mít k dispozici téměř půl miliardy korun. Zhruba deset procent celkové částky půjde školkařům, zbytek pěstitelům ovoce," napsal Výborný na síti X. Všechny země mohli unijní podporu doplnit až o dvě stě procent z vnitrostátních prostředků.
Výborný (KDU-ČSL) už dříve řekl, že vláda počítá s uvolněním peněz pro zasažené ovocnáře ze státního rozpočtu, konkrétní částku ale chtěl ministr dohodnout až poté, co Evropská komise zveřejní výši unijní podpory. Komise v úterý navrhla uvolnit z rezerv 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy korun) na podporu zemědělcům pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku, v Rakousku a v Polsku. Členské státy návrh schválily.
Žádosti bude Česko přijímat nejspíš během září či října. Celkové ztráty českých ovocnářů na tržbách z úrody zničené mrazy budou podle odhadu přes 1,3 miliardy korun. Výborný upozornil na to, že nebude možné kompenzovat sto procent škod, peníze ale podle něj pomohou ovocnářům přečkat složité období. Platby farmářům v Česku, Rakousku a Polsku musí být podle Evropské komise provedeny do konce ledna 2025.
Podle odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce v Česku kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31 430 tun ze 138 963 tun. U jablek se čeká sklizeň pouhých 23 437 tun, což je v porovnání s pětiletým průměrem pokles 79 procent. Pěstitelé ovoce nevylučují, že propad úrody bude ještě vyšší. Dosud ovocnáři odhadovali, že by mohlo být až existenčně ohroženo kolem 500 z 800 pěstitelských podniků.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)