Češi plýtvání odsuzují, ale potraviny vyhazují pravidelně
13.05.2025
Češi se v zásadě shodnou – plýtvání potravinami je problém. Realita však jejich deklarace staví do poněkud rozpačitého světla. Podle nedávného průzkumu agentury STEM/MARK pro Ministerstvo zemědělství považuje více než 70 % obyvatel Česka plýtvání jídlem za vážný společenský problém. Je to vzkaz, který zní jednoznačně.
Z dat Eurostatu však vyplývá, že v Česku ročně přijde vniveč přes jeden milion tun potravin. Tedy přibližně 101 kilogramů na hlavu. Jinými slovy, každý Čech týdně vyhodí kolem dvou kilogramů jídla, které by často šlo bez problémů zkonzumovat.
To vše ve chvíli, kdy si Evropská unie jako celek každoročně „dovolí“ zahodit více než 59 milionů tun potravin – v hodnotě přesahující 130 miliard eur. To je více než roční rozpočet České republiky. A zatímco potraviny končí na skládkách, 42 milionů Evropanů si nemůže dovolit kvalitní stravu obden. Ekonomicky i morálně těžko obhajitelný paradox.
Přes deklarovanou snahu o změnu přiznává více než 30 % Čechů, že potraviny vyhazuje pravidelně. Mezi mileniály a generací Z je situace ještě tristnější – až 45 % z nich plýtvá jídlem často. Mladí lidé sice častěji, než starší generace projevují zájem o udržitelnost, ale praxe je jiná. Nedostatečné plánování nákupů, slabá orientace ve skladování potravin a často i základní kuchařská negramotnost – to vše se podepisuje na tom, že po osamostatnění mladí lidé plýtvají až o třetinu více než dříve, když ještě žili s rodiči.
Ekonomické dopady nejsou zanedbatelné. Podle dat platformy Too Good To Go vyhodí průměrný Čech jídlo v hodnotě přibližně 1 800 korun ročně. U mladších generací tato částka přesahuje 2 400 korun. Vynásobeno miliony domácností to představuje ztrátu v řádech miliard korun ročně – bez jakéhokoli pozitivního přínosu pro ekonomiku. Každý kilogram potravin, který skončí v odpadu, je nejen finančním nákladem, ale i ekologickou zátěží. Promarněná je nejen samotná potravina, ale i energie, voda, půda a lidská práce, které byly na její výrobu vynaloženy.
K velké části tohoto odpadu dochází kvůli špatné interpretaci údajů na obalech. Až desetina potravinového odpadu pramení z nepochopení rozdílu mezi „datem spotřeby“ a „minimální trvanlivostí“. V prvním případě jde o zdravotní nezávadnost, ve druhém o doporučenou kvalitu – a nepochopení tohoto rozdílu vede k vyhazování potravin, které jsou ve skutečnosti ještě zcela v pořádku.
moneymag.cz
(Zdroj: moneymag.cz)
Kurz eura ke koruně
11.01.2024
V Česku se v posledních dnech vede debata o možném přijetí eura. Jednotná unijní měna v úterý vůči české koruně posílila. Tuzemská měna oslabila také vůči americkému dolaru. Kurz koruny vůči jednotné unijní měně činil 24,60 Kč za euro a vůči americké měně 22,47 Kč za dolar. Vyplývá to z kurzů devizového trhu uvedených na webu České národní banky (ČNB) a platných k úterý 9. ledna.
Česká měna v úterý oslabila k oběma zmíněným zahraničním měnám. Vůči euru si pohoršila o jednotky haléřů, vůči dolaru to bylo o více než 10 haléřů. Podle ekonomů není vyloučeno, že kurz bude výhledově atakovat úroveň 25 korun za jedno euro. V Česku je v posledních dnech přijetí jednotné unijní měny velkým tématem, které v novoročním projevu otevřel úřadující prezident Petr Pavel. Na odpor se postavil zejména jeho předchůdce Václav Klaus, který neváhal současnou hlavu státu označit za laika.
S
Stát loni vybral na daních 1,39 bilionu korun, meziročně o 17 % víc
08.01.2024
Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu právnických osob, výrazně se zvýšilo i inkaso daně z příjmu fyzických osob. K vyššímu výběru daně přispěla mimořádná daňová opatření, tedy daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny.
Meziročně se naopak snížilo inkaso spotřební daně nebo silniční daně. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o plnění státního rozpočtu za loňský rok. Státní rozpočet získal loni z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 937,4 miliardy korun, meziročně o 18,7 procenta víc. Rozpočet skončil se schodkem 288,5 miliardy korun, což bylo o 71,5 miliardy méně než v roce 2022. Schodek byl ale čtvrtý nejhlubší v historii Česka.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ČEZ získal dotaci na přebudování uhelné elektrárny v Mělníku
14.12.2023
Energetická společnost ČEZ použije na přechod uhelné elektrárny v Mělníku na nový plynový zdroj dotaci 308 milionů eur (zhruba 7,53 miliardy Kč). Peníze firma získala z modernizačního fondu. Současné uhelné bloky elektrárny má nahradit nový paroplynový zdroj s horkovodní akumulací tepla. Informoval o tom Ekonomický deník. Jde o zatím největší dotaci z modernizačního fondu.
Mělnický Energotrans je největším teplárenským zdrojem v Česku, zajišťuje vytápění východní poloviny Prahy, Mělníka a Neratovic. Elektrárna používá hnědé uhlí od roku 1960. V souvislosti s plánovaným odklonem od spalování uhlí ČEZ plánuje přechod na jiné komodity. V případě mělnické elektrárny počítá s paroplynovým zdrojem.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil na 7,3 procenta
12.12.2023
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v listopadu zpomalil na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Zmírnil se například růst cen potravin či elektřiny. Ceny plynu nebo tuhých paliv dokonce oproti loňsku klesly. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Navzdory opětovnému zpomalení inflace po jejím říjnovém nárůstu je růst cen stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky.
"Oslabení meziročního cenového růstu bylo zaznamenáno ve většině oddílů spotřebního koše, nejvýraznější pak u potravin a bydlení," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Přes zpomalení inflace oproti říjnu jsou však ceny některých komodit nadále výrazně vyšší než loni. Třeba brambory jsou o více než čtvrtinu dražší než v listopadu 2022, za elektřinu lidé platí stále více než dvojnásobek loňské ceny.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)