Další vlna zdražování potravin na obzoru
07.03.2025
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Letos v lednu narostla cena zemědělské produkce meziročně o 9,1 procenta. To je nejvýraznější cenový nárůst od března 2023. Meziměsíčně zdražily citelně, o 6,2 procenta, brambory. Loňská úroda byla sice poměrně silná, ale zejména díky zvýšení rozsahu produkčních ploch pěstitelů. Podobně tomu bylo v klíčových producentských zemích typu Francie nebo Německa, jejichž cenový vývoj má zásadní vliv i na cenu brambor v ČR. Vedle nabídky však stoupá také poptávka, což souvisí s odezněním inflační vlny uplynulých let. Přes zimu je navíc dražší skladování brambor, protože se z pochopitelných důvodů vydá více za energie. To vše se odráží ve zmíněném cenovém nárůstu.
Meziročně pak výrazně rostou ceny ovoce, o 29,8 procenta, neboť se tenčí zásoby z minulé sezóny. Jejich ztenčování urychluje silnější poptávka, která je u ovoce patrná podobně jako v případě zmíněných brambor. V rostoucí ceně ovoce se projevuje rovněž vzestup cen energií – například pro potřeby skladování – v uplynulých letech, zvyšování cen hnojiv i potřebného chemického ošetření. Roli hraje také vývoj cen na evropském trhu, klimatické výkyvy ve světě a cenová politika tuzemských obchodních řetězců. Zároveň nejsou čeští pěstitelé tak štědře dotováni jako třeba jejich polští konkurenti.
Celoročně by letos měly potraviny zdražit o zhruba šest procent, více než dvojnásobně v porovnání s celkovou vyhlíženou inflací. Tu bude brzdit slabší vývoj výkonu průmyslu. V něm výrobní ceny v lednu naopak rostly pomaleji, než se čekalo, když meziročně přidaly jen 0,5 procenta. To je nejméně od loňského března. Za slabým cenovým vývojem stojí slabý výkon průmyslu, jenž odráží hlavně slabou poptávku z domova i ze zahraničí.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Příspěvek pro podporované zdroje loni klesl
26.05.2020
Nejméně peněz šlo na větrnou energii. Výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku meziročně klesla o 1,5 procenta na 45,4 miliardy korun.
Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 385 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 26,2 miliardy korun, zbytek zaplatili převážně spotřebitelé ve fakturách za elektřinu.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Útraty v restauracích během karantény klesly až o polovinu
26.05.2020
Útraty v restauracích během karantény meziročně klesly až o polovinu, po otevření zahrádek činil propad 19 procent.
Vyplývá to z dat České spořitelny. Restaurace a hospody ve střední Evropě musely v březnu kvůli opatření proti šíření koronaviru zavřít.
Obliba e-shopů raketově roste
25.05.2020
Internetoví obchodníci se v době koronavirové krize vyrovnali s razantním nárůstem objednávek, jaký byl dosud obvyklý jen v období předvánočních špiček. A zároveň nakročili do světa, který už bude fungovat jinak.
Nástup technologických a organizačních novinek se urychluje. Stále noví zákazníci objevují kouzlo objednávání zboží v elektronických obchodech i poté, kdy vláda uvolnila opatření proti šíření onemocnění covid-19. I dosud váhající prodejci proto vstupují do on-line prostředí, nebo v něm svoji působnost rozšiřují. Jak vlastně rychle založit internetový obchod? Které produkty má smysl prodávat on-line? Jak správně řídit sklad, přepravu, vratky a další související činnosti? Kdy se na to všechno vyplatí najmout externí služby? O těchto otázkách i o tom, do jaké míry je provoz e-shopů tahounem technologických inovací, budou v pátek 29. května od 11 hodin živě diskutovat experti v on-line debatě vydavatelství Economia a měsíčníku Logistika.
Automobilky v nesnázích
22.05.2020
Z českých výrobních linek vyjelo v dubnu jen něco málo přes čtrnáct tisíc aut. Ještě donedávna stačily automobilkám na výrobu takového množství vozů necelé tři dny. V polovině března však přišel blackout. Pandemie koronaviru a s ní spojená vládní opatření proti šíření nemoci zastavily motor české ekonomiky − autoprůmysl se podílí devíti procenty na HDP a představuje zhruba čtvrtinu průmyslové produkce. Výrobci vozů a dílů, kteří v posledních letech díky rekordní poptávce rozšiřovali své továrny, nabírali nové lidi a zvedali až dvouciferně mzdy zaměstnancům, se během několika týdnů nouzového stavu propadli až do existenční krize. Zastavili či výrazně omezili výrobu, mnozí propustili agenturní, či dokonce kmenové zaměstnance, začali osekávat náklady a zažádali o státní příspěvek na mzdy.
Přestože se nyní výrobní závody postupně otevírají, duben se pravděpodobně zapíše jako historicky nejhorší měsíc českého autoprůmyslu z hlediska výroby. Nálada ve firmách se příliš nezlepšuje. Přes půl milionu lidí, které v Česku přímo či nepřímo automobilový průmysl zaměstnává, se potýká s nejistotou. Nikdo neví, jak a kdy se skutečně podaří odrazit ode dna. "Jsem čím dál pesimističtější. Propad o 20 procent vidím už spíš jako jeden z pozitivnějších scénářů," obává se Petr Knap, vedoucí oddělení pro automobilový sektor v poradenské firmě EY.