Inflace je nejnižší od roku 2018
16.05.2025
„Inflace se dostala na své sedmileté minimum a pohybuje se těsně pod svým cílem. Vlivem celních válek může docházet ke zlevňovaní zboží, které dříve nacházelo odbyt ve Spojených státech a nyní bude přesměrováno do Evropy,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Z meziročního pohledu dosáhla míra inflace v dubnu 2025 na úroveň 1,8 procenta, což je nejnižší hodnota od března 2018. Inflace se pohybuje pod svým cílem a udržuje se bezpečně ve svém tolerančním pásmu. Na obzoru momentálně není žádná další inflační vlna. Potraviny přispívají k růstu cenové hladiny. Zdražují především vejce o 37,1 procenta, čokoládové výrobky o 17,8 procenta, másla o 28,8 procenta či kávy o 20,4 procenta. Klesly však ceny mouky o 14,2 procenta či cukru o 32,4 procenta. Nadále přetrvává zvýšená inflace u služeb, kde byl evidován růst o 4,7 procenta. Naopak u zboží ceny vzrostly jen o 0,2 procenta.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Útraty státu za pohoštění stouply
13.05.2025
Za pohoštění při pracovních setkáních a podobných událostech stát loni vynaložil ze svého rozpočtu 171 milionů korun. Bylo to zhruba o 11,3 milionu meziročně víc. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu, který předložila sněmovně. Výdaje na pohoštění byly zhruba o 45 milionů korun vyšší než v posledním předcovidovém roce 2019. Podle ministerstva financí se pohoštěním rozumí "poskytnutí potravin nebo nápojů, případně s odpovídajícími službami, za účelem vytvoření dobrého ovzduší nebo reprezentace při pracovním nebo jiném setkání".
Pohoštěním podle resortu financí není podávání hlavních jídel za účelem stravování, ale jejich podávání kvůli uvedeným účelům, a to zejména při setkání se zahraničními delegacemi. Samo ministerstvo financí loni podle svého závěrečného účtu vynaložilo na pohoštění zhruba 2,3 milionu korun, což bylo meziročně o téměř 156.000 korun méně. Šlo o drobné pohoštění při pracovních jednáních, peníze na pohoštění při jednání se zahraničními delegacemi a při mimořádných akcích. Účastnické poplatky na mezinárodních konferencích stály ministerstvo asi půl milionu korun.
Prezidentskou kancelář loni stálo pohoštění 330 tisíc korun. V roce 2022 to bylo 369 tisíc korun. Nejvyšší kontrolní úřad loni vynaložil za občerstvení 971 tisíc korun. Poslaneckou sněmovnu loni stálo pohoštění 3,46 milionu korun, což bylo o 287 tisíc korun méně než o rok dřív.
Celkové výdaje stouply v roce 2022, kdy stálo pohoštění daňové poplatníky téměř 215 milionů Kč. V druhé polovině tohoto roku bylo Česko předsednickou zemí v Radě EU.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Češi plýtvání odsuzují, ale potraviny vyhazují pravidelně
13.05.2025
Češi se v zásadě shodnou – plýtvání potravinami je problém. Realita však jejich deklarace staví do poněkud rozpačitého světla. Podle nedávného průzkumu agentury STEM/MARK pro Ministerstvo zemědělství považuje více než 70 % obyvatel Česka plýtvání jídlem za vážný společenský problém. Je to vzkaz, který zní jednoznačně.
Z dat Eurostatu však vyplývá, že v Česku ročně přijde vniveč přes jeden milion tun potravin. Tedy přibližně 101 kilogramů na hlavu. Jinými slovy, každý Čech týdně vyhodí kolem dvou kilogramů jídla, které by často šlo bez problémů zkonzumovat.
To vše ve chvíli, kdy si Evropská unie jako celek každoročně „dovolí“ zahodit více než 59 milionů tun potravin – v hodnotě přesahující 130 miliard eur. To je více než roční rozpočet České republiky. A zatímco potraviny končí na skládkách, 42 milionů Evropanů si nemůže dovolit kvalitní stravu obden. Ekonomicky i morálně těžko obhajitelný paradox.
Přes deklarovanou snahu o změnu přiznává více než 30 % Čechů, že potraviny vyhazuje pravidelně. Mezi mileniály a generací Z je situace ještě tristnější – až 45 % z nich plýtvá jídlem často. Mladí lidé sice častěji, než starší generace projevují zájem o udržitelnost, ale praxe je jiná. Nedostatečné plánování nákupů, slabá orientace ve skladování potravin a často i základní kuchařská negramotnost – to vše se podepisuje na tom, že po osamostatnění mladí lidé plýtvají až o třetinu více než dříve, když ještě žili s rodiči.
Ekonomické dopady nejsou zanedbatelné. Podle dat platformy Too Good To Go vyhodí průměrný Čech jídlo v hodnotě přibližně 1 800 korun ročně. U mladších generací tato částka přesahuje 2 400 korun. Vynásobeno miliony domácností to představuje ztrátu v řádech miliard korun ročně – bez jakéhokoli pozitivního přínosu pro ekonomiku. Každý kilogram potravin, který skončí v odpadu, je nejen finančním nákladem, ale i ekologickou zátěží. Promarněná je nejen samotná potravina, ale i energie, voda, půda a lidská práce, které byly na její výrobu vynaloženy.
K velké části tohoto odpadu dochází kvůli špatné interpretaci údajů na obalech. Až desetina potravinového odpadu pramení z nepochopení rozdílu mezi „datem spotřeby“ a „minimální trvanlivostí“. V prvním případě jde o zdravotní nezávadnost, ve druhém o doporučenou kvalitu – a nepochopení tohoto rozdílu vede k vyhazování potravin, které jsou ve skutečnosti ještě zcela v pořádku.
moneymag.cz
Nezaměstnanost v ČR v dubnu zůstala na 4,3 procenta, volných míst přibylo
13.05.2025
Nezaměstnanost v Česku dosáhla v dubnu 4,3 procenta a zůstala stejná jako v březnu. Bez práce bylo ke konci uplynulého měsíce v celé zemi 318 540 lidí, o 3600 méně než v březnu. Současně vzrostl počet evidovaných volných pracovních míst, a to o 4046 na 95 798. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce. Analytici přitom předpokládali, že kvůli sezonním pracím by dubnová nezaměstnanost mohla oproti březnu klesnout o 0,2 procentního bodu na 4,1 procenta.
Nejvyšší nezaměstnanost byla v dubnu v Ústeckém kraji, a to 6,6 procenta. V Moravskoslezském kraji dosáhla rovných šest procent a v Karlovarském 5,4 procenta. Na druhém konci žebříčku se umístila Praha, kde míra nezaměstnanosti byla minulý měsíc 3,1 procenta. V hlavním městě a také v Karlovarském kraji ale meziměsíčně podíl nezaměstnaných stoupl, a to shodně o desetinu procentního bodu. V ostatních regionech nezaměstnanost stagnovala nebo klesla.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ČNB snížila úrokovou sazbu na 3,5 procenta
12.05.2025
Česká národní banka dál uvolňuje měnovou politiku. Základní úroková sazba klesla na 3,5 procenta, přestože rostou globální nejistoty. Podle ekonomky Jany Steckerové ČNB volí obezřetný přístup a další snížení může přijít už v srpnu. Bankovní rada České národní banky ve středu rozhodla o dalším snižování úrokových sazeb. Základní sazba klesla o 0,25 procentního bodu na 3,5 procenta. Jde o pokračování trendu, který centrální banka s přestávkami nastartovala na konci loňského roku.
Rozhodnutí přichází v době, kdy domácí inflace nadále klesá – předběžný dubnový odhad meziroční inflace dosáhl 1,8 procenta, nejméně od roku 2018. Zároveň ale sílí obavy z nových globálních rizik, zejména kvůli obchodní politice Spojených států.
Snížení sazby přichází stejně jako v minulosti při zveřejnění nové makroekonomické prognózy. ČNB střídá stabilní období snižováním už od listopadu 2023. Zatímco ČNB snižuje, americká centrální banka Fed pravděpodobně ponechá svou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Investoři ale s napětím čekají na večerní vystoupení šéfa Fedu Jeroma Powella, který by mohl komentovat dopady obchodní politiky prezidenta Trumpa. Ekonomové varují, že nové celní bariéry mohou způsobit nejen růst cen, ale také výkyvy na měnových trzích. Dolar se přitom v posledních týdnech pohybuje poblíž několikaletých minim.
S