Útraty státu za pohoštění stouply
13.05.2025
Za pohoštění při pracovních setkáních a podobných událostech stát loni vynaložil ze svého rozpočtu 171 milionů korun. Bylo to zhruba o 11,3 milionu meziročně víc. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu, který předložila sněmovně. Výdaje na pohoštění byly zhruba o 45 milionů korun vyšší než v posledním předcovidovém roce 2019. Podle ministerstva financí se pohoštěním rozumí "poskytnutí potravin nebo nápojů, případně s odpovídajícími službami, za účelem vytvoření dobrého ovzduší nebo reprezentace při pracovním nebo jiném setkání".
Pohoštěním podle resortu financí není podávání hlavních jídel za účelem stravování, ale jejich podávání kvůli uvedeným účelům, a to zejména při setkání se zahraničními delegacemi. Samo ministerstvo financí loni podle svého závěrečného účtu vynaložilo na pohoštění zhruba 2,3 milionu korun, což bylo meziročně o téměř 156.000 korun méně. Šlo o drobné pohoštění při pracovních jednáních, peníze na pohoštění při jednání se zahraničními delegacemi a při mimořádných akcích. Účastnické poplatky na mezinárodních konferencích stály ministerstvo asi půl milionu korun.
Prezidentskou kancelář loni stálo pohoštění 330 tisíc korun. V roce 2022 to bylo 369 tisíc korun. Nejvyšší kontrolní úřad loni vynaložil za občerstvení 971 tisíc korun. Poslaneckou sněmovnu loni stálo pohoštění 3,46 milionu korun, což bylo o 287 tisíc korun méně než o rok dřív.
Celkové výdaje stouply v roce 2022, kdy stálo pohoštění daňové poplatníky téměř 215 milionů Kč. V druhé polovině tohoto roku bylo Česko předsednickou zemí v Radě EU.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pojišťovny vyplatily loni za škody klientům 128 miliard, meziročně o třetinu víc
06.03.2025
Za výrazným růstem jsou především loňské zářijové povodně. Vyplývá to ze statistik, které ČTK poskytla Česká asociace pojišťoven. Počet pojistných událostí ze všech pojištění dosáhl 3,43 milionu, což je meziroční nárůst o 11,5 procenta.
Ve srovnání s předchozím rokem rostly i standardní škody z přírodních živlů mimo zářijové povodně, když za rok 2024 činily 3,67 miliardy korun. To byl proti roku 2023 nárůst o 17 procent. "Důvodem nárůstu nákladů na pojistné plnění nejsou jen škody z povodní ze září, které ničivě postihly zejména oblast severní Moravy. Rostou i škody způsobené dalšími přírodními živly jako jsou vichřice nebo atmosférické srážky," komentoval data pojistný analytik asociace Jaroslav Urban.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pojišťovny vyplatily loni za škody klientům 128 miliard, meziročně o třetinu víc
24.02.2025
Za výrazným růstem jsou především loňské zářijové povodně. Vyplývá to ze statistik, které ČTK poskytla Česká asociace pojišťoven. Počet pojistných událostí ze všech pojištění dosáhl 3,43 milionu, což je meziroční nárůst o 11,5 procenta.
Ve srovnání s předchozím rokem rostly i standardní škody z přírodních živlů mimo zářijové povodně, když za rok 2024 činily 3,67 miliardy korun. To byl proti roku 2023 nárůst o 17 procent. "Důvodem nárůstu nákladů na pojistné plnění nejsou jen škody z povodní ze září, které ničivě postihly zejména oblast severní Moravy. Rostou i škody způsobené dalšími přírodními živly jako jsou vichřice nebo atmosférické srážky," komentoval data pojistný analytik asociace Jaroslav Urban.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko vyvezlo loni do USA hliník za 872 milionů korun a ocel za 614 milionů
12.02.2025
Hodnota hliníku a výrobků z něj, které Česko loni vyvezlo do USA, činila 872 milionů korun. Oceli a ocelových výrobků do Spojených států směřovalo za zhruba 614 milionů korun. S odkazem na data ministerstva průmyslu a obchodu to na svém webu uvedl Svaz průmyslu a dopravy (SP).
Přímý dopad nových cel na hliník a ocel, které oznámil americký prezident Donald Trump, by podle svazu měl být nižší než v roce 2018. Trump podle agentury AP odstranil výjimky ze svých cel na ocel z roku 2018, což znamená, že na veškerý dovoz oceli se bude vztahovat minimálně pětadvacetiprocentní clo. U cel na hliník zvýšil tarif z deseti na 25 procent. Nově podepsané dokumenty o změně Trumpových nařízení z prvního období v Bílém domě vstoupí v platnost 12. března. Cla Trump zavedl už za svého prvního funkčního období. Tehdy se vývoz těchto surovin z EU do USA snížil na polovinu, uvedla agentura DPA.
Zavedení nových cel by podle SP mohlo narušit dodavatelské řetězce v Evropě a zvýšit náklady na výrobu. USA pro Evropu představují druhé největší odbytiště oceli, loni tam směřovalo 2,23 milionu tun hotových ocelových výrobků. Největším trhem je pro Evropu Turecko.
Předsedkyně Ocelářské unie Marcela Kubalová už dříve řekla, že Česko do Spojených států příliš ocelových výrobků nevyváží. Českou ocel ale podle ní odebírají jiné evropské země, které ji zpracovávají a do USA následně exportují.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ČNB letos čeká mírně nižší schodek veřejných financí
10.02.2025
Ale celkový dluh vládního sektoru má překonat 44 % HDP. Česká národní banka (ČNB) letos očekává schodek veřejných financí 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), proti loňsku by se tak snížil o 0,2 procentního bodu. Příští rok předpokládá jeho další snížení na 2,3 procenta HDP. Vyplývá to ze zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 14. února.
Odhad salda za loňský rok má centrální banka optimističtější než ministerstvo financí, které ve své prognóze z minulého týdne uvádělo deficit 2,8 procenta HDP. Konečné údaje zatím nejsou k dispozici. Pro letošní rok je naopak ČNB mírně pesimističtější než ministerstvo financí, které očekává schodek veřejných financí 2,3 procenta HDP.
Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o ekonomický cyklus a mimořádné vlivy, loni podle ČNB klesl na 2,2 procenta HDP z předloňských 3,4 procenta HDP. Letos centrální banka ale očekává mírné zvýšení strukturálního schodku na 2,3 procenta HDP. Prognóza ČNB je tak opět mírně skeptičtější než výhled ministerstva financí, které předpokládá v letošním roce strukturální deficit dvě procenta HDP.
Celkové zadlužení vládního sektoru letos podle ČNB vzroste na 44,2 procenta HDP z loňských 43,4 procenta HDP. V příštím roce očekává centrální banka další zvýšení dluhu na 44,9 procenta HDP. Predikce ČNB očekává letos a v příštím roce také zpomalování tempa růstu mezd, a to v nominálním i reálném vyjádření. Nominální mzdy by se letos měly zvýšit o 6,1 procenta a příští rok o pět procent, když loni rostly o 6,9 procenta. Reálně by mzdy letos měly růst o 3,7 procenta a příští rok o 2,8 procenta. Loni se reálné mzdy zvýšily o 4,4 procenta, když předtím dva roky klesaly.
S