Růst ekonomiky EU loni zrychlil na jedno procento z 0,4 procenta o rok dříve
11.03.2025
Hrubý domácí produkt Evropské unie se v loňském roce zvýšil o jedno procento, růst zrychlil z tempa 0,4 procenta v předchozím roce.
Oznámil to statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny hospodářský růst loni podle zpřesněných údajů zrychlil na 0,9 procenta z předloňských 0,4 procenta. Předběžná zpráva loňský růst v eurozóně odhadovala na 0,7 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ECB razantně zvýšila základní úrok
12.09.2022
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně. Banka zároveň signalizovala, že bude úroky dál zvyšovat, a předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 procenta.
„Na základě stávajícího hodnocení Rada guvernérů očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání,“ uvedla banka ve zprávě. V červenci ECB v reakci na prudký růst inflace zvýšila základní úrokové sazby poprvé od roku 2011. Její základní úrok se tak dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
„ECB podle očekávání sazby zvyšuje v reakci na inflační tlaky v eurozóně. Stále jsou ale výrazně nižší než sazby ČNB, což bude mít za následek pokračování probíhající euroizace české ekonomiky. Úvěrování v eurech je totiž pro firmy i za těchto podmínek stále výrazně výhodnější než v korunách, čehož podniky logicky využívají. To vytváří tlak na faktickou adaptaci eura i v dalších českých firmách v dodavatelských řetězcích a také na přelévání eura do dalších účetních úkonů - například do cenotvorby,“ míní Jan Brázda, partner PwC a expert na financování.
V
Státy EU podpořily strop u cen elektřiny
12.09.2022
Státy Evropské unie navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc domácnostem. Takový je výsledek pátečního mimořádného jednání ministrů EU zodpovědných za energetiku. Zástupci vlád Evropskou komisi (EK) zároveň pověřili i přípravou dalších opatření, včetně celounijních úspor energie či stanovení stropu cen plynu.
Sebrání mimořádných zisků je jinými slovy zastropování elektřiny na určité úrovni. Na jaké konkrétně, má nyní navrhnout Evropská komise. Nejčastěji se spekuluje o ceně 200 eur za jednu megawatthodinu, což je méně než polovina její aktuální ceny na burze.
Zisky se mají sebrat výrobcům elektřiny s nižšími náklady, kteří ze současných vysokých cen nejvíc těží. Jde o jaderné a uhelné elektrárny a také ty na obnovitelné zdroje.
Nejedná se ovšem o jedinou cestu řešení vysokých cen energií. Ministři pod vedením českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely zadali komisi přijít s možným zastropováním ceny plynu. Právě plynové elektrárny nyní ženou ceny nahoru i ceny elektřiny.
Ministři na schůzce ale zdůrazňovali, že takové řešení nemá ohrozit bezpečnost dodávek do Evropy, tedy motivovat Rusko k úplné stopce plynu do EU či odradit obchodníky s LNG plynem, kteří by se mohli snažit prodat svoji surovinu jinde, kde za ni dostanou zaplaceno více. Podle zdroje z českého předsednictví jde o vzkaz Evropské komisi, aby byla se zastropováním cen plynu opatrná.
V
ECB razantně zvýšila základní úrok
09.09.2022
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně. Banka zároveň signalizovala, že bude úroky dál zvyšovat, a předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 procenta.
„Na základě stávajícího hodnocení Rada guvernérů očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání,“ uvedla banka ve zprávě. V červenci ECB v reakci na prudký růst inflace zvýšila základní úrokové sazby poprvé od roku 2011. Její základní úrok se tak dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
„ECB podle očekávání sazby zvyšuje v reakci na inflační tlaky v eurozóně. Stále jsou ale výrazně nižší než sazby ČNB, což bude mít za následek pokračování probíhající euroizace české ekonomiky. Úvěrování v eurech je totiž pro firmy i za těchto podmínek stále výrazně výhodnější než v korunách, čehož podniky logicky využívají. To vytváří tlak na faktickou adaptaci eura i v dalších českých firmách v dodavatelských řetězcích a také na přelévání eura do dalších účetních úkonů - například do cenotvorby,“ míní Jan Brázda, partner PwC a expert na financování.
| Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
ECB nyní úrokové sazby zvyšuje navzdory zhoršujícím se vyhlídkám pro ekonomiku eurozóny. Banka dnes také snížila odhad hospodářského růstu v zemích používajících euro na příští rok na 0,9 procenta, zatímco dosud čekala růst o 2,1 procenta. Odhad letošního růstu ale mírně zvýšila, a to na 3,1 procenta z dosavadních 2,8 procenta.
V
Evropská komise chce cenový strop na ruský plyn a povinné omezení spotřeby elektřiny
09.09.2022
Evropská komise navrhuje zavést cenový strop na plyn dovážený z Ruska. Vedle toho exekutiva Evropské unie počítá i s využitím neočekávaných zisků energetických firem na pomoc ohroženým spotřebitelům nebo s povinným omezením spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách. Ve středu to uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která představila návrh připravený pro páteční mimořádné jednání ministrů energetiky členských zemí.
Páteční jednání svolalo české předsednictvím v Radě Evropské unie. Zástupci vlád se na něm budou snažit najít společný postup proti rekordně vysokým cenám energií, které souvisejí i s omezováním dodávek ruského plynu.
"Jsme konfrontováni s astronomickými cenami energií pro domácnosti a firmy a s enormními výkyvy trhu. Proto předložíme sérii okamžitých opatření, která ochrání zranitelné spotřebitele a firmy a pomůžou jim, aby se adaptovali," prohlásila šéfka unijní exekutivy.
Unijní činitelé očekávají, že mezi členskými státy vyvolá největší diskuse návrh zavést maximální cenu ruského plynu. Ten podle von der Leyenové v současnosti tvoří už pouze devět procent veškerého dovozu plynu do Evropské unie místo loňských 41 procent.
Zejména středoevropské země jsou na něm ale nadále závislé a obávají se úplného uzavření kohoutů, jímž hrozí Moskva v případě zavedení cenového stropu. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve středu řekl, že české předsednictví bude tento návrh chtít ze zasedání ministrů vyjmout.
V