Cena zlata překonala další rekord
15.04.2025
Cena zlata stoupla na nový rekord nad 3200 dolarů (71 140 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K růstu zlata přispívá slabší dolar a eskalace obchodní války, která přinutila investory uchýlit se k aktivům považovaným za bezpečná v době nejistot.
Cena kovu k okamžitému dodání v Asii stoupla až na 3219,84 dolaru za unci a tento týden si již připisuje téměř šest procent, napsala agentura Reuters.
Později se cena stáhla těsně pod 3200 dolarů, stále si však připisuje více než jedno procento. Cena termínového kontraktu pak vykazovala růst o 1,9 procenta na 3237,50 dolarů za unci.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Bitcoin láme rekordy
29.11.2017
K magické hranici ho žene zájem velkých investorů. Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes deset tisíc dolarů.
Cenu táhne nahoru očekávání, že do něj budou více investovat například fondy. Virtuální měna bitcoin překonala o víkendu další cenovou hranici - poprvé v historii se obchodovala za více než devět tisíc dolarů. Digitální měna, která teprve předchozí víkend zdolala úroveň osmi tisíc dolarů, tak již od začátku letošního roku svou hodnotu téměř zdesetinásobila.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Bitcoin poprvé překonal hranici šesti tisíc dolarů
23.10.2017
Hodnota kybernetické měny bitcoin v pátek poprvé překročila 6000 dolarů (130 650 korun), od začátku letošního roku se tak více než zešestinásobila. Další růst kurzu se přitom očekává – téměř polovina respondentů v průzkumu serveru CNBC věří, že bitcoin překoná hranici 10 000 dolarů. Bývalý manažer hedgeového fondu Michael Novogratz už minulý týden odhadl, že by to mohlo být za šest až deset měsíců.
Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Protože není pod kontrolou žádné centrální banky a dá se snadno přesouvat, často měnu využívají i ti lidé, kteří se chtějí skrýt dohledu úřadů. Kurz bitcoinu je ve srovnání s oficiálními měnami velmi rozkolísaný a snadno podléhá spekulacím. Na rozdíl od běžných měn za sebou nemá žádnou reálnou oporu v podobě ekonomiky, na jejíž výkon by byl navázán.
Motory by mohla pohánět obyčejná voda
14.08.2017
Vynálezci, kteří tvrdili, že umí z vody udělat levné palivo pro spalovací motory, většinou skončili s cejchem podvodníků, vědcům z US Army Research Laboratory v Aberdeen (Maryland) se to však nyní opravdu podařilo. Vyvinuli slitinu na bázi hliníku, která z vody uvolňuje vodík s takovou účinností, že dává naději na praktické využití.
Mohlo by to odstartovat revoluci v energetice, protože by odpadl hlavní problém vodíkového hospodářství, kterým jsou problémy při skladování tohoto výbušného plynu. Už nebude nutné, aby automobily a další dopravní prostředky poháněné vodíkem měly těžké tlakové lahve nebo speciální nádrže udržující plyn zkapalněný při velmi nízkých teplotách, protože pohonnou látkou se stane obyčejná voda. Takto získaný vodík by představoval ideální palivo: jeho slučování s kyslíkem je nejefektivnějším zdrojem energie a přitom jediným "výfukovým plynem" je nezávadná vodní pára. Schopnost hliníku za určitých okolností z vody uvolňovat vodík, je známa už dlouho. Hliník při tom nepůsobí jako katalyzátor rozkládající vodu na vodík a kyslík (jak mylně uvádějí některá média – v takovém případě by se jednalo o perpetuum mobile), ale do reakce vstupuje také. Váže se totiž na kyslík mnohem urputněji než vodík, takže ho z vodní molekuly (obrazně řečeno) vyžene. Díky tomu se mimo jiné při slučování hliníku s kyslíkem uvolňuje velké množství energie, což se využívá v zápalných směsích nebo v raketových motorech na pevná paliva. Při reakci hliníku s vodou je výsledným produktem kromě vodíku buď hydroxid hlinitý, nebo oxid hlinitý. Dosud se to ale dařilo jen při extrémně vysokých teplotách, za přítomnosti drahých katalyzátorů a s účinností, která se i v nejlepších případech sotva blížila k 50 procentům. Vědci z US Army Research Laboratory ale tvrdí, že se jim to daří za běžných podmínek a s velmi vysokou účinností.
zdroj: ihned.cz
Kdo vlastní „moje“ osobní údaje?
05.06.2017
Google, moje banka, pojišťovna? Nebo manželka? Nebo je to tak půl na půl? Nebo je to úplně jinak a moje data vlastní Fantomas?
Před rokem, v dubnu 2016, jsem se zúčastnil konference hlavních hráčů v internetovém průmyslu na téma ochrana soukromí a inovace. Na konferenci mluvil šéf právního oddělení Facebooku stejně jako vrcholní manažeři Etsi vedle nových firem, začínajících poskytovat služby typu private clouds nebo chytrých mobilních asistentů (např. May Wave).
Velmi zajímavým momentem pro mě bylo, když v rámci diskuse se účastníci-zástupci internetového globálního průmyslu začali mezi sebou dohadovat, kdo je lidově řečeno „za vodou“, protože vlastní obrovské množství dat o uživatelích, přičemž jiné firmy (jako např. pojišťovny, banky, telekomunikační operátoři) jsou na tom taky dobře, i když výrazně hůř než velikáni typu Facebook a Google. A konečně noví hráči argumentovali tím, že je na čase, aby i uživatelé kontrolovali alespoň část svých údajů. A že oni, private clouds aj., toto zajistí, protože „oni sami nemají k uživatelovým datům přístup díky své inovativní technologii“ (pocházející většinou jako spin-off z vojenského výzkumu či obrany).
Zdroj: www.ceskenoviny.cz