Nájemníci budou platit o polovinu víc za opravy v bytech
27.05.2025
Nájemce je povinen zajištovat a hradit běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Za ostatní opravy pak odpovídá pronajímatel. Nařízení o běžné údržbě a drobných opravách vymezuje, co tyto dva pojmy znamenají, a stanovuje finanční limity. Nyní se projednává novela tohoto nařízení, která předpokládá navýšení stávajících limitů.
• Momentální stav
Za drobnou opravu se podle nařízení považuje oprava věci dle věcného vymezení (oprava sprchy, umyvadel, zásuvek, vypínačů atd.). Jestliže nenaleznete danou věc ve výčtu věcného vymezení v nařízení o běžné údržbě a drobných opravách, tak se bude jednat o drobnou opravu, pouze pokud celá oprava vyjde na maximálně 1 000 korun. Do této ceny za jednu opravu se nezapočítávají náklady na dopravu a jiné náklady spojené s opravou.
Kromě zmíněného také existuje roční limit nákladů, který může nájemník platit za opravy. Jakmile totiž součet nákladů na drobné opravy přesáhne částku 100 Kč/m2 podlahové plochy, tak se další opravy v daném kalendářním roce nepovažují za drobné. To znamená, že pokud si pronajímáte byt o rozloze 55 m2, tak za drobné opravy v bytě zaplatíte nejvýše 5 500 korun ročně.
• Navrhované změny
Momentálně je připravována novela nařízení o běžné údržbě a drobných opravách, která počítá s navýšením finančních limitů pro drobné opravy. „Vzhledem k tomu, že se současná úprava po dobu deseti let neměnila, lze to i vzhledem k vysoké inflaci z uplynulých let považovat za legitimní krok,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Věcné vymezení by mělo zůstat zachováno ve stejné podobě, cena za jednu opravu by se však měla zvýšit z dosavadních 1 000 korun na 1 500 korun. Dále by dle navrhovaných změn mělo dojít k navýšení také ročního limitu nákladů, a to konkrétně na 150 Kč/m² podlahové plochy.
Do tohoto návrhu je však zahrnuto také to, že by se částky měly každoročně zvyšovat o míru inflace, zveřejňovanou Českým statistickým úřadem – konkrétně o přírůstek průměrného indexu spotřebitelských cen za 12 měsíců posledního kalendářního roku ve srovnání s průměrem za předchozí rok. Aktualizované částky by pak měli spotřebitelé dohledat na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Češi vybrali na pomoc Barmě 1,2 milionu, další peníze věnovaly humanitární organizace
07.04.2025
Týden po ničivém zemětřesení v Barmě a Thajsku se ve veřejných sbírkách, které na pomoc lidem v postižených oblastech vyhlásily české neziskové organizace, sešlo přes 1,2 milionu korun. Další peníze uvolnily organizace z rezerv, které mají pro podobné účely vytvořené díky pravidelnému dárcovství.
Například Člověk v tísni tak dal 2,5 milionu korun a organizace Adra sto tisíc korun, vyplývá z pátečních vyjádření humanitárních organizací. Podle dosavadních informací si přírodní katastrofa vyžádala v Barmě přes 3000 obětí, dalších několik stovek lidí je pohřešováno a přes 4600 lidí bylo zraněno. V Thajsku zemřela nejméně dvacítka lidí.
Neziskové organizace vyhlásily sbírky v Česku krátce poté, co minulý pátek zasáhlo centrální Barmu a části Thajska zemětřesení o síle 7,7 stupně. Barma se navíc vojenského převratu v roce 2021 zmítá občanskou válkou. Tamní armáda nyní čelí kritice, že blokuje přístup k humanitární pomoci v místech, která nemá zcela pod kontrolou.
Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila zemětřesení v zemi za nejvyšší stupeň nouze. Zároveň vyzvala k urychlené finanční pomoci Barmě ve výši osmi milionů dolarů (zhruba 184 milionů Kč). Peníze by měly jít na lékařskou pomoc. Humanitární pomoc posílá řada zemí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Elektromobily ztrácí po třech letech téměř 50 % hodnoty
24.03.2025
Elektromobily americké Tesly patří mezi nejhůře zhodnocené vozy na českém trhu, ukazuje analýza cen ojetin na portálu TipCars. Modely Y a 3 ztratily za tři roky téměř polovinu své původní hodnoty – konkrétně 47 %. Naopak Škoda Enyaq vychází lépe, její cena klesla „jen“ o 31 % a průměrně ji prodejci nabízejí za 1,07 milionu korun. Každé auto si uchovává svou hodnotu jinak a některá ji ztrácí o poznání rychleji než ostatní.
Obzvlášť často se přitom o ztrátě hodnoty hovoří u elektromobilů. Motoristický portál TipCars proto porovnal ceny deseti modelů elektromobilů vyrobených v roce 2022, které jsou na portálu aktuálně nejčastěji v nabídce. Zjistil, které z populárních elektromobilů přišly za 3 roky o největší část původní hodnoty1. Zdaleka nejhůře ze srovnání vyšly vozy americké Tesly – Model Y a Model 3. U obou došlo během tří let od výroby k poklesu hodnoty o 47 %. Ojetý Model Y ve verzi Long Range z roku 2022 dnes prodejci průměrně nabízí za 913 tisíc korun. To je o 811 tisíc korun méně, než stál nový. V případě Modelu 3 Long Range letos průměrná nabídková cena dosahuje 791 tisíc korun, tedy o 696 tisíc korun méně než před třemi lety.
Společným jmenovatelem obou modelů je, že toho za sebou nabízené vozy obvykle mají opravdu hodně. U Modelu 3 dosahuje průměrný nájezd tříletých vozů 51 tisíc kilometrů, v případě Modelu Y se dokonce blíží k 90 tisícům kilometrů. Výrazně tak převyšuje ostatní srovnávané modely, jejichž nájezdy se zpravidla pohybují mezi 20 a 40 tisíci kilometry.
V relativně blízkém závěsu za Teslami následuje dvojice modelů Hyundai Kona a BMW i3. V obou případech je možné tři roky starý vůz v bazarech najít s cenovkou okolo 600 tisíc korun. Oproti původním cenám tak došlo u Hyundai Kona k poklesu o 44 %, v případě BMW i3 o 43 %.
S
Výdaje na podporované zdroje energie vzrostou o 20 miliard korun, rozhodla vláda
24.03.2025
Vláda rozhodla o zvýšení státních výdajů na podporované zdroje energie (POZE) o 20 miliard korun. Celkem tak stát na jejich provozní podporu vynaloží 28,57 miliardy.
K navýšení výdajů použije peníze z rozpočtových rezerv a nespotřebovaných výdajů z předchozích let. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) to plánovaný schodek státního rozpočtu pro letošní rok nezvýší.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Máslo zdražovalo kvůli objektivním příčinám, zjistil antimonopolní úřad
19.03.2025
Hlavní příčinou je především značný růstem nákladů na jeho výrobu. V tiskové zprávě to uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který dokončil šetření a posuzoval ceny másla ve středoevropském kontextu.
Obdobně stálo máslo i v Německu a na Slovensku, mírně levnější bylo v Rakousku. Trh tedy fungoval podle antimonopolního úřadu dobře a nevykazoval známky koordinovaného jednání na straně výrobců nebo prodejců. Za zvýšenými výrobními náklady stály vyšší ceny smetany a mléčného tuku, propad tučnosti mléka a s tím související nutnost dokupování smetany, což výrobci museli promítnout do prodejní ceny. Dalším faktorem byl pokles kurzu české koruny, uvedl antimonopolní úřad. Zaměřil se na deset největších mlékáren i na maloobchodní řetězce.Úřad analyzoval nákupní a prodejní ceny másla, a to individuálně pro každou značku másla, sledoval také změny v obchodních přirážkách.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)