Daň z nemovitosti 2025 – nová pravidla
15.01.2025
Do konce ledna je nutné podat přiznání k dani z nemovitých věcí. Tato povinnost se týká osob, které v loňském roce nabyly nemovitost, její část nebo u nichž došlo k významné změně vlastněné nemovitosti, například k přístavbě, změně výměry pozemku či jiným úpravám. Pokud ke změnám nedošlo, není potřeba přiznání podávat – finanční správa zohlední případné úpravy automaticky, například změny koeficientů v obcích.
V roce 2024 došlo ke zvýšení základního koeficientu daně z nemovitosti o 80 %, což mělo za následek růst daňové povinnosti. Některé obce tuto změnu ještě navýšily úpravou svého místního koeficientu, který může obce stanovovat v rozmezí od 0,5 do 5. Daň z nemovitosti je totiž příjmem obcí, což jim umožňuje přizpůsobit si výnosy podle vlastních potřeb.
Od roku 2025 se pravidla pro stanovení místních koeficientů mění. Nové rozmezí koeficientů dává obcím širší možnosti – mohou koeficient snížit až na 0,5, čímž by mohly částečně zmírnit dopady předchozích navýšení. Ruší se také koeficient 1,5, který dosud platil pro rekreační objekty, garáže a nemovitosti využívané k podnikání. Některé obce plánují využít těchto změn k úpravě koeficientů směrem dolů, což by mohlo vést k nižším daňovým povinnostem pro jejich obyvatele.
Daňové přiznání se podává na aktuální zdaňovací období, tedy do 31. ledna roku, na který se vztahuje. V případě nepodání hrozí pokuta ve výši 0,05 % z vypočítané daně za každý den prodlení, přičemž sankce se začne počítat až šestý pracovní den po tomto datu. Pokud pokuta nepřekročí částku 1000 Kč, nevyměřuje se.
Změny se dotkly i pravidel pro vykazování garáží a obytných místností určených k pronájmu turistům. Tyto úpravy v minulém roce zvýšily počet poplatníků, kteří museli daňové přiznání podat.
Daňová povinnost se každoročně mění na základě úprav zákona, cen půdy, místních koeficientů či jiných vlivů. Je proto důležité sledovat novinky a v případě změn nemovitosti včas podat daňové přiznání, aby se předešlo sankcím.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Česko by mělo mít stabilnější daňový systém. Najít ideál ale není lehké
27.07.2023
Pro řadu ekonomů, analytiků, ale i globálních investorů se mohou zdát být české veřejné finance v neradostném stavu. Často se objevují i výrazy jako tristní či žalostné. Faktem je, že jen při sledování letošních měsíčních výsledků hospodaření státu, se může z jeho záporných čísel zatočit hlava. I proto se kabinet Petra Fialy rozhodl pro opatření, která se označují jako úsporný balíček a mají zvrátit trend zadlužování země. Podle plánu vlády mají přinést v roce 2024 úspory ve výši 62 miliard a nové příjmy 32 miliard korun. O rok později by souhrnné číslo příjmů mělo dosáhnout hodnoty 147,5 miliardy korun navíc.
Ať je balíček, jaký chce, a ať se někomu zamlouvá či ne, jedním z jeho klíčových nástrojů jsou daňové úpravy. Otázka proto stojí, existuje nějaký ideální daňový systém, který by státu přinášel potřebné finance, ale byl zároveň přijatelný, jak se rádo říká, pro všechny? A pokud takový systém existuje, jak to změřit? A kdo ho má? Jak ale správně tušíte, milí čtenáři, odpověď je komplikovanější. Pro jedny může být totiž měřítkem ideálu nízká korporátní daň (dá se jistě tušit proč), pro jiné zase úplně něco jiného. Přesto, existuje Tax Competitiveness Index, chcete-li Index daňové konkurenceschopnosti, který se snaží různé pohledy na ideální daňový systém „srovnat“. Index mezinárodní daňové konkurenceschopnosti (ITCI) se tak podle své definice snaží změřit, do jaké míry daňový systém dané země dodržuje dva důležité aspekty daňové politiky: konkurenceschopnost a neutralitu. Mimochodem ‒ Češi na tom nejsou vůbec špatně. Za rok 2022 byl totiž tuzemský daňový systém vyhodnocen jako pátý nejlepší ze všech sledovaných zemí.
Jaký by měl tedy být daňový systém „pro všechny“? „Ideální daňová soustava by měla splňovat několik klíčových principů, jako je spravedlnost, efektivita a transparentnost,“ řekl k meritu věci serveru EuroZpravy.cz Kryštof Míšek, analytik společnosti Argos Capital. Kromě toho by měla být podle něj odolná vůči ekonomickým šokům. „V současné době je v České republice výzvou nízká míra odhadnutelnosti a predikovatelnosti dlouhodobého daňového prostředí. Stabilita a jasná pravidla v daňovém systému jsou důležité jak pro podniky, tak pro jednotlivé poplatníky, protože umožňují plánování a předvídání výdajů a příjmů v delší časové perspektivě,“ doplnil Míšek...
B
Česko vybírá historicky suverénně nejvíce na daních
14.07.2023
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019, říká ekonom Kovanda.
Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy.
Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert. Holding Agrofert podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun.
Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností.
V prvním letošním čtvrtletí totiž změna reálného měsíčního příjmu na obyvatele vykázala suverénně nejhlubší meziroční propad za celé období minimálně od roku 2005, ukazují data ČSÚ…
B
Česko vybírá historicky suverénně nejvíce na daních
13.07.2023
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy.
Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert. Holding Agrofert podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun.
Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností...
B
Česko vybírá historicky suverénně nejvíce na daních
07.07.2023
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019, říká ekonom Kovanda.
Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy.
Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert. Holding Agrofert podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun. Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností.
V prvním letošním čtvrtletí totiž změna reálného měsíčního příjmu na obyvatele vykázala suverénně nejhlubší meziroční propad za celé období minimálně od roku 2005, ukazují data ČSÚ, zveřejněná minulý týden. Příjmy obyvatelstva ČR totiž i letos nadále nahlodává mimořádně vysoká, dvouciferná inflace. Přitom ovšem břímě inflace dopadá převážně právě na běžné občany a spotřebitele, nikoli na firmy a podniky. Míra zisku podnikové sféry, která zachycuje její ziskovost, totiž v prvním letošním čtvrtletí rostla meziročně o více než tři procentní body, a to už třetí kvartál v řadě. To značí citelně nadprůměrný růst ziskovosti firem a podniků. Podniková sféra tak evidentně své inflačně navýšené náklady přenáší na zákazníky a spotřebitele, přičemž je v rámci tohoto přenosu v celé řadě případů schopna si ještě k tomu navýšit vlastní marže a zisk.
Zmíněná data ČSÚ tak korespondují s aktuálním poznatky OECD, Banky pro mezinárodní platby či České národní banky.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/ekonomika/)