Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Přelévání zisku do daňových rájů se zkomplikuje
07.05.2018
Zabránit přelévání peněz mezi spřízněnými firmami má novela, která by měla platit od příštího roku. Zpřísní podmínky, za jakých si budou firmy odečítat úroky z půjček od daňového základu. Takzvaným daňovým balíčkem, jehož je návrh součástí, se bude vláda zabývat na některém z příštích jednání. Týkat se bude nejen půjček od spřízněných firem, ale i od bank a úvěrových společností.
Pro řadu společností to bude znamenat obtížnější přelévání zisku do daňových rájů, jiným firmám se může ztížit přístup k "levným penězům". Podle některých odhadů kvůli tomu proteče českou ekonomikou o miliardy korun méně. Doposud platilo omezující pravidlo pouze pro půjčky od spřízněných firem. "Úroky a další výdaje na úvěr si mohl podnikatel uznat jako náklad, pokud půjčka nepřevyšovala čtyřnásobek kapitálu firmy," vysvětlila vedoucí daňového oddělení poradenské firmy Vilímková, Dudák & Partners Hana Procházková.
Daňová ztráta jako položka snižující základ daně
02.05.2018
V případě, kdy poplatník vykáže v jednom zdaňovacím období daňovou ztrátu, logicky mu – v tomto zdaňovacím období – nevzniká žádná daňová povinnost. Navíc (podle § 34 odst. 1 ZDP) může tuto ztrátu uplatnit v následujících pěti zdaňovacích obdobích jako položku snižující základ daně.
Jiné pravidlo (např. Rovnoměrnost uplatnění apod.) uvedené ustanovení neobsahuje a tak záleží jen na poplatníkovi kdy a v jaké výši daňovou ztrátu jako položku snižující základ daně zohlední.
Daňovou ztrátu nelze využít jako položku snižující základ daně v případě, kdy u poplatníka dojde k „podstatné změně“ ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole ve smyslu ustanovení § 38na ZDP.
Účetní ztráta
30.04.2018
Účetní ztráta připadá v úvahu pouze u těch poplatníků, kteří vedou účetnictví (u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, nepřipadá v úvahu). Výsledkem hospodaření zjištěným v účetnictví je zisk nebo ztráta, přičemž tento je výchozím údajem pro stanovení základu daně (v přiznání k dani z příjmů právnických osob se uvádí na řádku 10).
Účetní a daňovou ztrátu nelze zaměňovat. Vykáže-li účetní jednotka v účetnictví ztrátu, neznamená to, že vykáže rovněž ztrátu daňovou a už vůbec ne to, že případná daňová ztráta se bude rovnat ztrátě účetní. V účetnictví vzniká ztráta tehdy, jsou-li náklady (zůstatky účtů účtové třídy 5) vyšší než výnosy (zůstatky účtů účtové třídy 6).
Archivace daňové a účetní agendy
30.04.2018
Pro účely vedení účetnictví jsou účetní jednotky povinny uschovávat:
* účetní závěrku a výroční zprávu po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
* účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají; v případě účetních dokladů bude ovšem pětiletá lhůta zpravidla nedostačující, protože účetní doklady jsou současně doklady daňovými a tak je nutné v tomto směru respektovat a akceptovat také daňové předpisy,
* účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení účetnictví, po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají; forma vedení účetnictví může být v souladu s § 33 ZoÚ buď listinná, nebo technická nebo smíšená.
Pro oblast nemocenského pojištění je pro úschovu souvisejících dokladů stanovena lhůta 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. Za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu a záznamy o evidenci docházky do práce, včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu.