Mzdy letos navyšuje 85 procent výrobních firem
08.04.2025
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů mezi výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v Česku s více než stovkou zaměstnanců. "Je pozitivní, že podniky navyšují mzdy, i když tempo růstu je nižší než průměr celé ekonomiky. Podle dat Českého statistického úřadu se meziročně průměrná nominální měsíční mzda v ekonomice zvýšila o 7,2 procenta. Spotřebitelské ceny se za toto období zvýšily o tři procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 procenta. Zaměstnanci ve zkoumaných podnicích si tak reálně si polepšili o 1,8 procenta," uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Nižší stavy zaměstnanců hlásí 28 procent firem. Naopak 21 procent podniků uvádí, že letos zaměstnance přibíralo. Podle úřadu práce míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o 0,3 procentního bodu na 4,3 procenta v lednu 2025. To naznačuje, že pracovní trh dokáže propouštěné pracovníky dobře absorbovat. "I když téměř třetina firem hlásí nižší stavy, na celkové nezaměstnanosti se tento trend výrazně neprojevuje. Zaměstnanci si nacházejí nové uplatnění, což ukazuje na přetrvávající poptávku po pracovní síle," doplnila Hrbáčková.
Průzkum ukázal na to, že zhoršení ekonomické situace očekává především 27 procent firem s německým vlastníkem, a to kvůli obavám z možné krize v Německu. Největší obavy z poklesu poptávky mají podniky v automobilovém a lehkém průmyslu, stejně jako větší firmy s více než 500 zaměstnanců. Firmy z velkoobchodu, logistiky a služeb, které rovněž očekávají zhoršení ekonomické situace, za hlavní příčinu svých obav považují inflaci.
reklama
I přes propouštění většina firem, 62 procent, stále čelí nedostatku určitých typů zaměstnanců, zejména kvalifikovaných dělníků. Data úřadu práce ukazují změny ve struktuře nezaměstnaných podle délky setrvání v jeho evidenci. Podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných klesl o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Na podporu dosáhnou všichni živnostníci, kteří podnikali před
06.04.2020
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ustoupila od podmínek pro získání podpory ve výši 25 tisíc korun. Pro získání jednorázového příspěvku takzvané "pětadvacítky" nebudou muset živnostníci dokládat pokles příjmů. Na podporu budou mít nárok všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zasažené v souvislosti s koronavirem. Podmínkou je, že podnikaly už před 12. březnem, tedy před vyhlášením nouzového stavu.
Původní návrh přitom vyžadoval, aby živnostníci doložili meziroční pokles tržeb za první čtvrtletí minimálně o deset procent. Další podmínkou byl celoroční výdělek v uplynulém roce v minimální výši 180 tisíc korun. To kritizovala například Asociace malých a středních podniků i samotní podnikatelé. Například pořadatel koncertů Jan Mišák se v loňském roce několik měsíců léčil a od ledna se ze všech sil snažil ztrátu dohnat. Kvůli tomu ztratil na příspěvek podle původních pravidel nárok, neměl totiž desetiprocentní propad obratu v porovnání s loňskem. "Shodli jsme se na tom i s kamarády, když jsme si zjišťovali, kdo nárok má a kdo ne. Devadesát procent z nás na to nárok nemělo," uvedl Mišák pro HN.
O půjčky Covid II je obří zájem
03.04.2020
Malé a střední podniky či živnostníci, které zasáhla opatření kvůli koronaviru, mohou žádat o půjčku u komerčních bank pod programem Covid II. Banky jim půjčí od 10 tisíc do 15 milionů korun. Na úvěru je lákavé to, že úroky zaplatí stát. Zároveň bude ručit do výše 80 procent. Očekávaný zájem se ve čtvrtek potvrdil - první kolo bylo po třech hodinách vyčerpáno. Po navýšení ale pokračuje dál.
Během tří hodin o půjčku požádalo více než 700 podnikatelů. Později ve čtvrtek odpoledne se program bezúročných půjček opět otevřel a jeho limit se zvýšil z 1,5 miliardy na pět miliard korun, jak na Twitteru informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). První kolo programu COVID II by mělo být pro žádosti otevřené do půlnoci 3. dubna. Druhé kolo začne 20. dubna. Od začátku týdne evidovaly banky na informačních linkách stovky dotazů k půjčkám z programu Covid II. Ale teprve tento čtvrtek ho spustily. Jde o projekt, který na podporu podnikatelům postiženým šířící se nákazou koronaviru připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu a Českomoravská záruční a rozvojová banka. Podnikatelé, z kterých odvětví využili výzvy nejčastěji a o půjčky v jaké výši žádali, bude ČMZRB teprve vyhodnocovat. V České televizi to řekl předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek.
Propad příjmů čeká i IT firmy
01.04.2020
Zavírání kamenných obchodů, které kvůli šíření koronaviru nařídila vláda, nutí podniky urychlit přechod na internet. Zájem o služby IT firem tak roste.
Navzdory tomu se ale některé z nich mohou v následujících měsících dostat do problémů kvůli špatné finanční situaci svých klientů. V rozhovoru pro HN to tvrdí Radovan Jelen, šéf agentury FG Forrest, která vytváří a spravuje firemní weby, e-shopy a další IT systémy.
Schillerová chce zastavit splácení hypoték a úvěrů
30.03.2020
Ministryně Alena Schillerová (za ANO) navrhne ve středu vládě moratorium na splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů na půl roku. Zároveň by podle ní měl být po dobu přerušení splácení snížený i úrok u těchto úvěrů o "nějakou symbolickou výši". Ministryně dále uvedla, že navrhne vládě, aby byla zrušena čtyřprocentní daň z nabytí nemovitosti, kterou platí kupující.
Uvedla to v pořadu Partie televize Prima. Podle ministryně by to nemělo ohrozit banky ani nebankovní poskytovatele úvěrů. Návrhy MF podle ministryně konzultuje s Českou národní bankou i bankami. "I ČNB se kloní k tomu aby to bylo kompletní, aby banky nemusely řešit analýzy rizik," uvedla Schillerová. Schillerová také dále chystá novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která by měla řešit i situaci po konci půlročního moratoria. V novele uvažuje o snížení pokut za případné nesplácení úvěrů.