Mzdy letos navyšuje 85 procent výrobních firem
08.04.2025
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů mezi výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v Česku s více než stovkou zaměstnanců. "Je pozitivní, že podniky navyšují mzdy, i když tempo růstu je nižší než průměr celé ekonomiky. Podle dat Českého statistického úřadu se meziročně průměrná nominální měsíční mzda v ekonomice zvýšila o 7,2 procenta. Spotřebitelské ceny se za toto období zvýšily o tři procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 procenta. Zaměstnanci ve zkoumaných podnicích si tak reálně si polepšili o 1,8 procenta," uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Nižší stavy zaměstnanců hlásí 28 procent firem. Naopak 21 procent podniků uvádí, že letos zaměstnance přibíralo. Podle úřadu práce míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o 0,3 procentního bodu na 4,3 procenta v lednu 2025. To naznačuje, že pracovní trh dokáže propouštěné pracovníky dobře absorbovat. "I když téměř třetina firem hlásí nižší stavy, na celkové nezaměstnanosti se tento trend výrazně neprojevuje. Zaměstnanci si nacházejí nové uplatnění, což ukazuje na přetrvávající poptávku po pracovní síle," doplnila Hrbáčková.
Průzkum ukázal na to, že zhoršení ekonomické situace očekává především 27 procent firem s německým vlastníkem, a to kvůli obavám z možné krize v Německu. Největší obavy z poklesu poptávky mají podniky v automobilovém a lehkém průmyslu, stejně jako větší firmy s více než 500 zaměstnanců. Firmy z velkoobchodu, logistiky a služeb, které rovněž očekávají zhoršení ekonomické situace, za hlavní příčinu svých obav považují inflaci.
reklama
I přes propouštění většina firem, 62 procent, stále čelí nedostatku určitých typů zaměstnanců, zejména kvalifikovaných dělníků. Data úřadu práce ukazují změny ve struktuře nezaměstnaných podle délky setrvání v jeho evidenci. Podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných klesl o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Minimální mzda vzroste od 1. 1. 2024 o 1600 korun
11.12.2023
Na 18 900 korun od ledna vzroste minimální mzda. To představuje růst o 9,2 %, tedy o 1 600 korun. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, který vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle předlohy porostou také některé úrovně zaručené mzdy, konkrétně v 1., 2., 3. a 8. skupině prací. Podle odhadu MPSV si tak polepší asi 1,5 milionu zaměstnanců. Návrh bude vláda definitivně schvalovat tento týden. „Za MPSV jsme přišli s návrhem na nominálně nejvyšší navýšení minimální mzdy v historii. Od ledna se tak výrazně zlepší příjmová situace řady důležitých profesí, které jsou odměňovány v nejnižších stupních zaručených mezd. Jde například o kuchařky a kuchaře, uklízečky a uklízeče, pracovníky v sociálních službách, ale i další personál,“ shrnul ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Náš návrh představuje kompromis, protože opět nedošlo ke shodě mezi zástupci odborů a zaměstnavatelů. Odráží dnešní ekonomickou realitu. Musíme pamatovat na to, aby firmy dokázaly zaplatit své zaměstnance a nezačaly kvůli dalším nákladům propouštět,“ přiblížil.
Kromě minimální mzdy porostou také některé úrovně zaručené mzdy.
„Zvýšení minimální mzdy by se mělo pozitivně projevit ve vyšších příjmech systémů sociálního a zdravotního pojištění. Předpokládaný nárůst těchto příjmů by mohl činit asi 2,65 mld. korun za rok,“ dodal ministr Jurečka. Do pěti let je cílem dosáhnout poměru minimální a průměrné mzdy ve výši 45 %. Navrhované zvýšení minimální mzdy by mělo zajistit podle současného předpokládaného nárůstu průměrné mzdy dosažení tohoto poměru ve výši 41,1 %. Těmto změnám předchází návrh novely zákoníku práce, která zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy pro další období. Zákon tak stanoví jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy.
S
Důchodový věk se bude zvyšovat dle dožití
21.11.2023
Změnu systému musíme provést co nejdříve, jinak se naše děti férového důchodu nedočkají a ve stáří se budou muset postarat samy o sebe. Takový cíl má důchodová reforma, s níž přišlo MPSV. Konkrétní opatření jsme představili už na jaře. Nyní se posouváme do další fáze zavedení klíčových změn, které jsou součástí širší legislativy. Zítra bude předloha odeslána do meziresortního připomínkového řízení. Její součástí je například navázání hranice odchodu do důchodu na věk dožití, ale i celá řada dalších významných kroků, které podpoří rodiny.
„Nikdo už dnes nemůže pochybovat o tom, že musí přijít jasné a koncepční změny důchodového systému, které zajistí férové důchody nejen dnešním seniorům, ale i budoucím generacím. Už se nám podařilo zatáhnout za záchrannou brzdu. Prosadili jsme nové podmínky pro předčasné starobní důchody a změny v oblasti valorizací. Nyní přicházíme s rozsáhlejší úpravou, na kterou zatím nikdo jiný neměl odvahu. Bez důchodové reformy by hrozilo, že současný průběžný penzijní systém přestane fungovat,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podrobnosti k důchodové reformě včetně předpokládané účinnosti všech opatření a jejich dopadů na jednotlivé skupiny lidí jsou přehledně k dispozici na webu MPSV.
Důchodový věk bude transparentní
Navržená úprava naváže důchodový věk na transparentní demografické ukazatele, tedy věk dožití. Cílem je, aby pro budoucí generace byla udržována průměrná délka výplaty starobního důchodu přibližně po dobu 21,5 let. „Informace o důchodovém věku bude každému známa při dosažení 50 let. Tedy vždy s dostatečným předstihem, aby lidé věděli, s čím mohou počítat, a zároveň nebyla ohrožena relevance výpočtu důchodového věku pro danou generaci,“ vysvětlil ministr Jurečka.
B
(Zdroj: https://moneymag.cz/duchody-penze/)
Od prosince půjde vyřizovat příspěvky na bydlení plně digitálně
21.11.2023
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) oznámil, že od prosince bude možné plně digitálně vyřizovat příspěvky na bydlení. Digitalizace má zjednodušit celý proces a přiblížit sociální systém klientům. Jurečka to řekl v pořadu Partie Terezie Tománkové televize Prima CNN News.
Úřady práce vyplatily v září letošního roku přibližně 272 400 příspěvků na bydlení, což je nárůst oproti předchozímu roku, kdy bylo vyplaceno 188 300 těchto dávek. Stínový ministr práce Aleš Juchelka z hnutí ANO varoval před růstem počtu příjemců příspěvků kvůli možnému zdražování energií. Jurečka vysvětlil, že od prosince budou příspěvky na bydlení spravovány v jednotném systému dávek, podobně jako rodičovský příspěvek. Digitální vyřizování žádostí bylo dosud nemožné, ale od prosince by mělo být plně elektronické.
Příspěvek na bydlení mohou žádat domácnosti, jejichž příjem nestačí na zaplacení přiměřeného bydlení, a to do 30 % příjmu. Dávka odpovídá rozdílu mezi výdaji na bydlení a státem stanovenými normativy a 0,3násobkem příjmu. Normativní strop pro výpočet dávek byl zvýšen, což vedlo ke zvýšení podpory. V září bylo vyplaceno 272 390 příspěvků na bydlení, přičemž úřady práce poskytly 1,72 miliardy korun. Průměrná dávka činila 6304 korun.
B
(Zdroj: https://eurozpravy.cz)
Důchodový věk se bude zvyšovat dle dožití
16.11.2023
Každý se konkrétní věk dozví až při dosažení 50 let. Změnu systému musíme provést co nejdříve, jinak se naše děti férového důchodu nedočkají a ve stáří se budou muset postarat samy o sebe. Takový cíl má důchodová reforma, s níž přišlo MPSV. Konkrétní opatření jsme představili už na jaře. Nyní se posouváme do další fáze zavedení klíčových změn, které jsou součástí širší legislativy. Předloha bude odeslána do meziresortního připomínkového řízení. Její součástí je například navázání hranice odchodu do důchodu na věk dožití, ale i celá řada dalších významných kroků, které podpoří rodiny.
„Nikdo už dnes nemůže pochybovat o tom, že musí přijít jasné a koncepční změny důchodového systému, které zajistí férové důchody nejen dnešním seniorům, ale i budoucím generacím. Už se nám podařilo zatáhnout za záchrannou brzdu. Prosadili jsme nové podmínky pro předčasné starobní důchody a změny v oblasti valorizací. Nyní přicházíme s rozsáhlejší úpravou, na kterou zatím nikdo jiný neměl odvahu. Bez důchodové reformy by hrozilo, že současný průběžný penzijní systém přestane fungovat,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podrobnosti k důchodové reformě včetně předpokládané účinnosti všech opatření a jejich dopadů na jednotlivé skupiny lidí jsou přehledně k dispozici na webu MPSV.
S