Mzdy rostou, ale propad z covidu nevyrovnaly
05.12.2024
Kupní síla je jako v roce 2018. Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45.412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů. "Přes svižné tempo nominálního růstu mezd v letošním roce zůstává mzdová úroveň stále zpožděná vůči skokovému nárůstu spotřebitelských cen v letech 2022-2023; kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018," uvedli statistici v analýze.
Medián mezd, tedy střední hodnota, stoupl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 40.482 korun. U mužů dosáhl 42.893 korun, u žen byl 37.824 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21.349 Kč a 77.014 Kč.
Podle odvětví zaznamenaly nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy činnosti týkající se nemovitostí, kde stouply o 14,4 procenta na 44.332 korun. Mzdy v profesních, vědeckých a technických činnostech vzrostly o 10,1 procenta a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 9,3 procenta. Naopak nejnižší růst evidovaly sekce veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení, kde mzdy meziročně vzrostly o 3,4. Ve vzdělávání byly vyšší o 3,7 procenta.
Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o šest procent na 82.175 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 70.450 Kč, která podle statistiků tentokrát výrazněji převýšila výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s aktuální úrovní 66.584 Kč. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě, dodali.
Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28.200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 32.839 korun. Na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34.922 korun.
Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 55.854 korun hrubého měsíčně. Následují střední Čechy se zhruba 45.600 Kč a Jihomoravský kraj se 44.800 Kč. Na opačném konci žebříčku zůstává Karlovarský kraj s 39.165 Kč. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod 40.000 korunami není.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Stát bude vracet až stovky milionů
27.11.2017
Více než tři roky se v Česku špatně vypočítávala, a tedy i platila jedna z daní – konkrétně daň z nabytí nemovitosti. Její výpočet zpochybnil Nejvyšší správní soud (NSS) hned ve dvou rozsudcích, ze kterých vyplývá, že se do kupní ceny pro účely výpočtu této daně nemá počítat DPH, což bylo do té doby běžnou praxí finanční správy.
"V takovém případě by převodce danil nejen svůj zisk z převodu nemovitosti, ale i částku, kterou inkasoval pro stát a která se fakticky nestala částí jeho majetku," uvádí v rozsudku Nejvyšší správní soud. NSS se však zabýval pouze případem, že daň platí prodávající. Od ledna 2014 do října 2016 bylo totiž možné si vybrat, jestli daň z nabytí nemovitosti, zpravidla čtyři procenta z kupní ceny, zaplatí kupující, či prodávající. Možnost výběru stanovil na nátlak developerů v roce 2013 Senát, který mohl kvůli rozpuštěné Poslanecké sněmovně historicky poprvé zcela sám přijímat zákony. Nyní už má zaplacení daně na starosti jen kupující. Finanční správa konečně vnáší světlo do situace, kdy daň zaplatil kupující. V páteční tiskové zprávě oznámila, že bude postupovat v obou případech stejně. Tvrdí, že postupovala podle zákonu a jeho praxi potvrdily i krajské soudy. Výklad ale následně změnil již zmíněnými rozsudkny Nejvyšší správní soud. "Nakonec se dvěma rozsudky přiklonil k názoru, který je ve prospěch poplatníka, tedy že má Finanční správa u daně z nabytí nemovitých věcí akceptovat u poplatníka převodce cenu sjednanou bez DPH," uvedla finanční správa v tiskové zprávě.
Více než polovina firem neodvádí daň z příjmu
22.11.2017
Více než polovina firem je stále v učetní ztrátě, a tedy neplatí daň z příjmu právnických osob, ukazuje průzkum společnosti Bisnode, vycházející z údajů několika desítek tisíc firem, které pro roky 2012 až 2016 splnily zákonnou povinnost zveřejnit účetní výkazy.
Přesto přibývá firem, které jsou v zisku, což souvisí s tím, že česká ekonomika patří mezi nejrychleji rostoucí v Evropě a nezaměstnanost je rekordně nízká. Ještě v roce 2012 nevykazovalo zisk ke zdanění 59,5 % podniků, zatímco v roce 2016 už to bylo jen 51,5 %. Do lepší formy se dostává stále více velkých podniků. V roce 2012 odvádělo vyšší než milionovou daň 4,85 %, zatímco v loňském roce už to bylo 7,68 % z nich. „Roste počet subjektů, které daně odvádí. Daň z příjmu do sta tisíc korun odvádí každá čtvrtá firma ze sledovaného vzorku. Sto tisíc až jeden milion korun platí necelých 15 procent společností a milion až deset milionů na dani z příjmu do státního rozpočtu odvede přes šest procent společností,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová. Největší plátce daní ocenily v květnu Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství. „Oceněné společnosti mají velký podíl na tom, že se nám v roce 2016 podařilo vybrat na dani z příjmů právnických osob do státního rozpočtu více než 156 miliard korun, což je meziročně o 18 miliard více a o 33 miliard více, než v roce 2014. Z této částky téměř 22 % pochází právě od TOP dvacítky,“ řekl generální ředitel Finanční správy Martin Janeček.
Většina Čechů daním nerozumí, ale chtějí více zdanit bohaté
20.11.2017
Lidé s většími příjmy by měli podle více než poloviny Čechů odvádět větší podíl z příjmů na daních. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Přitom ale zároveň dvě třetiny lidí tvrdí, že daním nerozumí.
Většina Čechů je podle průzkumu pro progresivní zdanění příjmů. Lidé s vyššími příjmy by podle 57 procent dotázaných měli odvádět větší procento daně z příjmů než lidé s nízkými platy a mzdami. Přibližně pětina účastníků průzkumu dokonce uvedla, že zdanění bohatších lidí by mělo být výrazně vyšší. Že by naopak lidé s většími příjmy měli platit procentuálně menší daně, si myslí jen čtyři procenta Čechů. Podpora progresivního zdanění ale v posledních letech klesá. Nejvyšší byla podle CVVM v roce 2008, kdy chtěly větší zdanění lidí s většími příjmy přesně tři čtvrtiny dotázaných. V aktuálním průzkumu uvedly téměř dvě třetiny Čechů, že lidé s nízkými příjmy mají vysoké daně, zatímco lidé s vysokými příjmy podle téměř poloviny dotázaných mají daně nízké. Ohledně skupiny lidí s průměrnými příjmy jsou už názory vyrovnanější, podle 45 procent dotázaných má tato skupina daně přiměřené a podle 43 procent vysoké. Přitom ale zároveň skoro dvě třetiny Čechů tvrdí, že daňovému systému nerozumí. Že daním rozumí, uvedla jen méně než třetina dotázaných.
Daňoví úředníci kvůli honbě za výběrem daní neuznávají firmám úlevy za výzkum
15.11.2017
V předloňském roce uplatnilo odpočet na výzkum a vývoj podle Českého statistického úřadu 1322 firem (loňské údaje úřad ještě nezveřejnil). Snížily si daňový základ o 13 miliard korun, díky tomu ušetřily na daních dvě a půl miliardy.
Předběžná čísla za minulý rok, která stačila finanční správa zpracovat, ukazují na ústup v nárokování daňových odpočtů. Využilo je 1142 firem, které si snížily daňový základ o 9,5 miliardy. Na dani z příjmů tak ušetřily 1,8 miliardy. To je obdobná úleva jako v roce 2011, kdy ji ovšem využilo o 250 firem méně než vloni. Přitom investice do výzkumu a vývoje, které zvyšují konkurenceschopnost firem a produktivitu práce, jsou vzhledem k silnému tlaku na platy akutnější než kdy jindy. Jak tvrdí letošní zpráva Světového ekonomického fóra, v inovacích je na tom Česko hůř než Ázerbájdžán a stejně jako Keňa.