Mzdy rostou, ale propad z covidu nevyrovnaly
05.12.2024
Kupní síla je jako v roce 2018. Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45.412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů. "Přes svižné tempo nominálního růstu mezd v letošním roce zůstává mzdová úroveň stále zpožděná vůči skokovému nárůstu spotřebitelských cen v letech 2022-2023; kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018," uvedli statistici v analýze.
Medián mezd, tedy střední hodnota, stoupl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 40.482 korun. U mužů dosáhl 42.893 korun, u žen byl 37.824 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21.349 Kč a 77.014 Kč.
Podle odvětví zaznamenaly nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy činnosti týkající se nemovitostí, kde stouply o 14,4 procenta na 44.332 korun. Mzdy v profesních, vědeckých a technických činnostech vzrostly o 10,1 procenta a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 9,3 procenta. Naopak nejnižší růst evidovaly sekce veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení, kde mzdy meziročně vzrostly o 3,4. Ve vzdělávání byly vyšší o 3,7 procenta.
Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o šest procent na 82.175 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 70.450 Kč, která podle statistiků tentokrát výrazněji převýšila výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s aktuální úrovní 66.584 Kč. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě, dodali.
Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28.200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 32.839 korun. Na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34.922 korun.
Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 55.854 korun hrubého měsíčně. Následují střední Čechy se zhruba 45.600 Kč a Jihomoravský kraj se 44.800 Kč. Na opačném konci žebříčku zůstává Karlovarský kraj s 39.165 Kč. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod 40.000 korunami není.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Slevu na pojistném využilo od února přes 23 tisíc zaměstnavatelů
13.09.2023
Od začátku letošního února může zaměstnavatel uplatnit slevu na pojistném za zkrácené úvazky ve výši 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců. Sleva je určena pro osoby, jejichž životní situace jim neumožňuje pracovat na plný úvazek. Vztahuje se konkrétně na starší 55 let, studenty, pracovníky do 21 let, čerstvě rekvalifikované, zdravotně postižené a rodiče pečující o dítě do 10 let. Slevu od února uplatnilo již 23 704 jedinečných zaměstnavatelů na 98 899 zaměstnanců.
„Systematicky od února podporujeme vytváření pracovních pozic využívajících zkrácené úvazky a flexibilní pracovní dobu. Naším cílem je maximálně usnadnit uplatnění na trhu práce všem, kteří mohou mít obtíže s hledáním zaměstnání nebo z nějakého jiného důvodu nemohou pracovat na plný úvazek. Velmi dobrou zprávou je, že firmy tuto možnost stále častěji využívají. MPSV má nyní k dispozici exkluzivní data, která to potvrzují,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Z analýzy České správy sociálního zabezpečení ohledně uplatněných slev na pojistném od února do června vyplývá, že celkový počet jedinečných zaměstnavatelů, kteří v tomto období uplatnili slevu na pojistném, činil 23 704. Počet jedinečných zaměstnanců, pro které zaměstnavatelé tuto slevu uplatnili, dosáhl celkově 98 899. Celková částka slev na pojistném za celé pojistné období činila 415 milionů korun, a průměrný vyměřovací základ osoby, pro kterou zaměstnavatel uplatňuje slevu, dosáhl v červnu 2023 částky 22 563 korun.
„Z našich údajů vyplývá, že po zavedení slevy na pojistném vzniklo přibližně 8 tisíc nových pracovních úvazků a zhruba 85 % osob, za které je sleva uplatňována, byla v předchozím roce zaměstnána u totožného zaměstnavatele. Tento vývoj považuji za velmi dobrou zprávu směrem k pracovnímu trhu,“ přiblížil František Boháček, ústřední ředitel ČSSZ.
S
Snížení DPH se projeví na cenách potravin a kvalitu ještě zvýšíme, ujistily řetězce
11.09.2023
Zástupci osmi velkých obchodních řetězců podle premiéra Petra Fialy (ODS) ujistili představitele vlády, že připravované snížení daně z přidané hodnoty (DPH) se propíše do poklesu cen potravin a že budou dbát ještě více na kvalitu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že je rád za slib, že se tři procentní body od prvního ledna projeví na konkrétních cenovkách.
Návrh na přesunutí potravin ze současné 15procentní sazby DPH do 12procentní totiž obsahuje konsolidační balíček, který od úterý ve druhém čtení schvaluje Poslanecká sněmovna. Fiala na tiskové konferenci zopakoval, že vláda nechce být soudcem ve sporu, kdo má větší podíl na vysokých cenách potravin v posledním roce. Chce se nicméně zapojit do cesty, jak kromě cen zajistit českému zákazníkovi přístup ke kvalitním potravinám jako v okolních zemích. "Vláda neurčuje ceny potravin, budeme dál mluvit se zemědělci a obchodníky tak, aby ceny a kvalita byly uspokojivé," uvedl Fiala. Výborný zopakoval příklad s cenou polských borůvek v Polsku a těch se stejným původem prodávaných v Česku.
Oba představitelé vlády podle svých slov také na jednání požádali obchodní řetězce o větší podporu pro české producenty, když o stejném tématu jednali Fiala s Výborným se zástupci potravinářských podniků již ve druhé polovině srpna na agrosalonu Země živitelka. Inflace u potravin a nealkoholických nápojů podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v červnu dosahovala meziročně 9,5 procenta. Od konce loňského roku postupně klesá, když v lednu dosahovala téměř 25 procent.
S
Co vláda mění v úsporném balíčku
28.08.2023
Vládní strany se dohodly na úpravách takzvaného ozdravného balíčku. Předloží je jako společný pozměňovací návrh na jednání Poslanecké sněmovny. Další změny v konsolidačním balíčku, na kterých se domluvili lídři koalice, představil premiér Petr Fiala (ODS). Schválené změny zpracuje ministerstvo financí do jednoho pozměňovacího návrhu, který předloží všech pět koaličních stran společně. Návrh bude projednán na schůzi Poslanecké sněmovny, která začíná 5. září.
Podívejte se, co se na poslední chvíli mění:
- U daně z nemovitých věcí dává podle ministerstva financí návrh pravomoc obcím, aby mohly pro zemědělské pozemky, jako jsou orná půda, vinice, chmelnice a zahrady, zavést místní koeficient 0,5, tedy eliminovat u nich zvýšení daně z nemovitých věcí.
- Koalice se dohodla také na zvýšení minimální daně za jeden herní automat na 13 400 korun z 9200 korun.
- U daně z příjmu právnických osob by se měly nově zdaňovat pouze realizované kurzové operace. Nyní firmy musí dodaňovat takzvané nerealizované kurzové rozdíly. Například má-li firma pohledávku v eurech, pak při posílení eura vzniká kurzový zisk, který se už nebude zdaňovat.
- Zrušení osvobození zvýhodnění u manažerských bytů se nedotkne osob, které v daných bytech měly bydliště před účinností zákona.
- U evidence dohod o provedení práce by mělo dojít ke zjednodušení, tedy vypuštění některých admnistrativních povinností z původního návrhu.
- Stát zaměstnanců ponechá daňově zvýhodněné benefity. U vymezených daňových benefitů bude zaveden strop na úrovni poloviny průměrné mzdy.
- Daň z přidané hodnoty (DPH) pro časopisy a noviny bude sjednocena na 12 procentech.
- Výnos z daně z nemovitostí by podle koaličního pozměňovacího návrhu zůstal obcím ze 100 procent výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun.
- Stát by také měl získat 55 procent výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 procent. Obcím podle počtu povolených herních automatů zůstane 22,5 procenta, stejný poměr pak připadne obcím podle počtu obyvatel.
- Zavádění spotřební daně u elektronických cigaret a nikotinových sáčku bude postupné, narůstat bude po čtyři roky. Zkrátí se ale navyšování spotřebních daní z lihu ze čtyř na tři roky.
- Firmy budou moci od ledna 2024 vést účetnictví v cizí měně, konkrétně v eurech, dolarech a librách, pokud je tato měna jejich funkční měnou.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Milostivého léta u dluhů na odvodech využilo zatím 4000 dlužníků
28.08.2023
Do třetího kola milostivého léta, které se týká dluhů na sociálních odvodech, se zatím zapojilo na 4000 dlužníků. Doplatit mají pojistné za 381,8 milionu korun. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) jim odpustí penále 341,3 milionu korun.
Informovalo o tom ministerstvo práce. Snadnější srovnání dluhů s odpuštěním penále a poplatků je možné od začátku července do konce listopadu. Milostivé léto se dá využít u dlužného sociálního pojištění, které se mělo zaplatit do začátku loňského října. Akce se nevztahuje na případy, kdy odvody, penále a exekuční náklady vymáhá soudní exekutor. Do milostivého léta se mohou dlužníci přihlásit jen přes ePortál ČSSZ.
S