Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Dodání zboží v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku
27.04.2018
Při zasílání jiného zboží než zboží, které je předmětem spotřební daně, se místo plnění podle § 8 odst. 2 zákona o DPH stanoví ve vazbě na hodnotu dodaného zboží.
Při nepřekročení limitu, který si stanoví každý členský stát podle čl. 34 směrnice k DPH ve výši 35 000 nebo 100 000 EUR, případně ekvivalentu v národní měně, za kalendářní rok, je místem plnění členský stát, kde se zboží nachází v době, kdy jeho odeslání nebo přeprava začíná. Při zasílání zboží, které je předmětem spotřební daně, se tedy místo plnění vždy stanoví v členském státu, kde končí přeprava zboží. Pro Českou republiku platí limit ve výši 35 000 EUR, který byl převeden již v roce 2004 na ekvivalentní částku v české měně, tj. na částku 1 140 000 Kč.
Povinnost přiznat daň
25.04.2018
Vymezení osob, které jsou povinny přiznat daň, vyplývá z § 108 odst. 1 zákona o DPH. Povinnost přiznat daň mají v daňovém přiznání za splnění stanovených podmínek vyjmenované osoby.
Povinnost přiznat daň má zejména podle písmene a) plátce, který uskutečňuje zdanitelná plnění, kterými jsou dodání zboží či poskytnutí služby v tuzemsku, s výjimkou plnění, u kterých je povinen přiznat daň příjemce plnění. Podle písmene c) je povinen přiznat daň plátce nebo identifikovaná osoba, kterým je poskytnuta služba nebo dodáno zboží s instalací či montáží nebo dodáno zboží soustavami nebo sítěmi, a to s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku.
Pořízení zboží z jiného členského státu a uplatnění DPH
25.04.2018
Musí se jednat o osobu, které je přiděleno daňové identifikační číslo, uvedené v mezinárodní databázi a je ověřitelné. Při obchodování mezi členskými státy musí být splněna důležitá podmínka, že zboží musí být fyzicky odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do členského státu od něj odlišného. Odeslání nebo přepravu zboží může uskutečnit dodavatel, pořizovatel, nebo zmocněná třetí osoba, kterou může být například přepravní firma, nebo pošta.
V případě navazujících dodávek je třeba vždy jednoznačně určit, ke kterému dodání přeprava náleží. Osvobodit od daně lze pouze dodání boží, které náleží přepravě zboží mezi členskými státy.
Zboží umístěné v konsignačním skladu zůstává stále ve vlastnictví osoby registrované k dani v jiném členském státě, která zboží do tohoto konsignačního skladu přemístila. Jednotlivé dodávky zboží z konsignačního skladu pro plátce již nejsou zdanitelným plněním, doklady, vystavené na tato dodání zboží nejsou daňovými doklady.
Poskytování služeb prostřednictvím internetových platforem
23.04.2018
Poskytovatele přepravních a ubytovacích služeb prostřednictvím internetových platforem je třeba chápat jako osoby povinné k dani, které uskutečňují v tuzemsku ekonomickou činnost, a to i v případě, kdy tyto činnosti provádějí bez živnostenského oprávnění.
Plátcem se podle § 6 zákona o DPH stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč. Podle § 6 odst. 2 zákona o DPH se stane osoba povinná k dani, která překročí limit obratu, plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve z jiných důvodů.