Průměrná mzda loni vzrostla o tři tisíce korun, reálně se však snížila
07.03.2024
Průměrná mzda činila v loňském roce 43 341 korun, v meziročním srovnání byla o více než tři tisíce korun vyšší. Reálně se však snížila o téměř tři procenta kvůli zvýšení spotřebitelských cen. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla průměrná mzda o 6,3 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). "I přes více než 6% růst nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců klesla po započtení vlivu inflace reálná mzda ve 4. čtvrtletí 2023 o 1,2 %. Šlo přitom již o devátý pokles za sebou.
Reálně se za celý rok 2023 mzda snížila o 2,9 %, neboť inflace dosáhla 10,7 % a nominální růst mezd byl 7,5 %," uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. V závěrečném čtvrtletí loňského roku průměrná mzda reálně klesla o 1,2 procenta, protože spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 7,6 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezónních vlivů půldruhého procenta. Medián mezd činil 39 685 korun a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o rovných šest procent. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly mzdu mezi 20 073 Kč a 74 654 Kč. V roce 2023 dosáhla průměrná mzda 43 341 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 3 024 Kč (7,5 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 10,7 %, reálně se tak mzda snížila o 2,9 %.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Nové zdanění výherců hazardních her
28.02.2017
Od roku 2017 nová daň z hazardních her nahradila dosavadní odvod z loterií a jiných podobných her.
• Nové zdanění výherců daní z příjmů fyzických osob od roku 2017:
- výhry z hazardních her jsou u fyzických osob tzv. ostatním příjmem podle § 10 odst. 1 písm. h) ZDP,
- přičemž ale podle § 10 odst. 3 písm. b) ZDP jsou osvobozeny výhry z: tomboly s herní jistinou do 100 000 Kč, hazardní hry provozované na základě ohlášení nebo základního povolení podle ZHH, hazardní hry provozované na základě právních předpisů obdobných ZHH vydaných v EU nebo EHP,
- neosvobozené ostatní příjmy z hazardních her (tj. zejména z nelegálních her nebo ze zahraničí mimo EU/EHP) patří do daňového přiznání výherce, přičemž je u nich možno uplatnit prokázané výdaje vynaložené na dosažení těchto výher (maximálně ale do výše těchto příjmů podle § 10 odst. 4 ZDP).
Nové zdanění provozovatelů hazardních her
28.02.2017
Od roku 2017 nová daň z hazardních her nahradila dosavadní odvod z loterií a jiných podobných her.
• Nové zdanění provozovatelů hazardních her od roku 2017:
- příjmy ze všech vsazených částek jsou součástí obecného základu daně z příjmů právnických osob,
- čtyři správní poplatky: 5 000 Kč za žádost o vydání základního povolení a 3 000 Kč za jeho změnu, 4 000 Kč za žádost o vydání povolení k umístění herního prostoru a 2 500 Kč za jeho změnu,
- daň z hazardních her, poplatníkem je ten, kdo provozuje hazardní hru, ať už jde o tuzemskou nebo zahraniční osobu, a to bez ohledu na to, jestli má legální povolením k provozování hazardní hry, předmětem daně není provozování tombol s herní jistinou do 100 000 Kč, jsou dva režimy zdanění:
- dílčí daň z technických her: dílčím základem daně je částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. princip in – out), sazba daně 35 %, minimální dílčí daň z technických her činí součin součtu herních pozic povolených koncových zařízení a částky 9 200 Kč (s ohledem na čtvrtletní zdanění se efektivně jedná o zdanění každého takového zařízení ve výši 36 800 Kč ročně, tj. cca 100 Kč denně, výnos této dílčí daně je rozdělen mezi stát (35 %) a obce (65 % o což se obce podělí dle umístění koncových zařízení v obcích),
- dílčí daně z ostatních hazardních her: dílčím základem daně je částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. princip in – out), sazba daně 23 %, a výnos těchto dílčích daní z ostatních hazardních her je rozdělen mezi stát (70 %) a obce (30 %),
- neexistuje žádná sleva na dani, na rozdíl od slevy na odvodu z loterií nebo z kursových sázek,
- příslušenství daně z hazardních her (např. úrok z prodlení, penále) je příjmem státního rozpočtu,
- daň je daňovým výdajem pro účely daně z příjmů, coby „ostatní daň“ § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP,
- zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pročež bylo upuštěno od placení záloh, daňové přiznání se podává povinně elektronicky do 25 dnů po uplynutí čtvrtletí, a daň se „samovyměří“,
- správu daně z hazardních her vykonávají finanční úřady, delikty ale řeší především celní úřady.
Bez věcné změny zůstává i nadále osvobození provozování hazardních her od DPH, a to tzv. bez nároku na odpočet daně podle § 60 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p. Přičemž zdanitelnou výjimkou zůstávají služby související s jejich provozováním zajišťované pro provozovatele HH jinými osobami.
Dlouhodobě nemocní by si mohli přilepšit na nemocenské
28.02.2017
Dávky nemocenské pro dlouhodobě nemocné by mohly vzrůst od druhého měsíce nemoci na 66 procent, od třetího měsíce nemoci pak na 72 procent vyměřovacího základu. Kabinet dnes z šesti variant zvolil možnost, kterou podporovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na Twitteru. Zvolená varianta by měla státní pokladnu vyjít na 2,4 miliardy korun ročně navíc. Novinka by mohla platit od příštího roku.
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) uvedla, že vláda schválila návrat k době před škrty v době hospodářské krize, stejná pravidla platila do roku 2009. "Ráda bych viděla variantu ještě ambicióznější, bohužel to byly varianty dražší, hlasovali pro ně jen ministři ČSSD," uvedla na tiskové konferenci. Nižší varianty prosazovaly resorty ve správě hnutí ANO či Hospodářská komora ČR. Podle návrhu ministerstva financí se mělo přidávat až od čtvrtého či sedmého měsíce stonání, a to na 66 procent základu. Vyšlo by to buď na 700 milionů, nebo na 300 milionů korun. Odboráři chtěli, aby dávky stouply na 78 procent základu už po měsíci stonání. Na úpravě dávek se v listopadu dohodla tripartita, na výši ale shoda nebyla. Nepadla ani na jednání lídrů koalice. Původně byly návrhy čtyři - dva ministerstva práce, jeden odborů a jeden kompromisní. Resort financí po koaliční radě doplnil další dva. V prvních třech dnech stonání nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Od 15. dne se nemocenské vyplácí z nemocenského pojištění. Činí 60 procent ze základu příjmu, který tvoří jen určitá část výdělku. Maximální denní nemocenské dosahuje letos 933 korun. Člověk s průměrnou mzdou, tedy s výdělkem 27 000 korun, dostává 480 korun za den. Systém nemocenského pojištění je v přebytku, který se ale v posledních letech snižuje. Loni za první tři čtvrtletí byly příjmy vyšší než výdaje o 1,7 miliardy korun. O rok dřív dosahoval přebytek 2,2 miliardy a v roce 2014 za první tři čtvrtletí pak 2,8 miliardy korun.
zdroj: ihned.cz
Novela zákona o DPH
23.02.2017
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která má účinnost od 1. 4. 2017.
Součástí schváleného balíčku je rozsáhlá novela zákona o dani z přidané hodnoty. Změny se týkají kromě jiného uplatnění DPH pro osoby, které společně podnikají na základě smlouvy o společnosti (novela v této problematice umožňuje přizpůsobit se novým pravidlům v přechodném období do 31. 12. 2018), obchodního majetku, nového přístupu k leasingu, zrušení speciální úpravy pro společnost bez právní subjektivity, upřesnění místa plnění, pořízení zboží do jiného členského státu pod českým DIČ, opravy základu a výše daně, osvobození služeb dětských skupin, služeb souvisejících s dovozem a s vývozem, mank a škod, rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti, časového posunu, ručení za daň, nového institutu nespolehlivé osoby … Novela má účinnost od 1. 4. 2017.