Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Koronavirus zhoršil ekonomickou situaci třetiny Čechů
10.07.2020
V době pandemie koronaviru se zhoršila ekonomická situace zhruba třetiny lidí v Česku. Zlepšení zaznamenalo 12 procent lidí, situace je beze změny podle 57 procent. Vyplývá to z výsledků červnového výzkumu, které zveřejnila agentura Median. Dotazovala se 600 lidí ve věku od 18 let.
Mírné zhoršení ekonomické situace hlásí čtvrtina lidí, výrazné zhoršení čtyři procenta. Hodně se situace zlepšila pro procento lidí, mírné vylepšení uvedlo 11 procent dotázaných. "Čtyři procenta z těch, u kterých se situace zhoršuje hodně, uvádí, že je na tom špatně a nastalou situaci nezvládá, 74 procent z nich ji potom zvládá s obtížemi a 22 procent s malými problémy," uvedl Median. Z respondentů, kteří udávají mírné zhoršení ekonomické situace, dvě třetiny situaci zvládají s malými problémy, 28 procent s obtížemi.
Nezaměstnanost v červnu stoupla na 3,7 procenta
08.07.2020
Nezaměstnanost v červnu dosáhla 3,7 procenta. Za poslední měsíc se zvedla o 0,1 procentního bodu. Úřady práce evidovaly 269 637 nezaměstnaných. Na tiskové konferenci to v úterý oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Volných míst bylo podle ní nahlášených 334 904, tedy asi o 4000 víc než před měsícem.
Podle Úřadu práce ČR je červnový počet uchazečů o zaměstnání nejvyšší od února 2018. Podíl nezaměstnaných v červnu vzrostl meziměsíčně o 0,1 procentního bodu na 3,7 procenta, loni byl 2,6 procenta. V mezinárodním srovnání mělo Česko podle posledních dostupných dat evropského statistického úřadu Eurostat za květen nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii.
"Přestože do evidence uchazečů o zaměstnání přichází v současné době více lidí než před pandemií covid-19, s rozjezdem sezonních prací řada nezaměstnaných naopak nastupuje do zaměstnání," sdělil ředitel odboru zaměstnanosti generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín.
Pražská burza se zastavila
01.07.2020
Frankfurtský systém pro elektronické obchodování s akciemi Xetra se ve středu potýká s technickými potížemi. Oznámil to mluvčí společnosti Deutsche Börse, která je provozovatelem systému.
Výpadek má dopad na obchodování v Německu, Rakousku, Maďarsku, Slovinsku i v České republice, informovala agentura Reuters.
"Mohu pouze potvrdit, že Xetra má technický problém," řekl mluvčí. "Nyní ten výpadek zkoumáme," dodal.
V důsledku výpadku bylo mimo jiné pozastaveno také obchodování s cennými papíry na pražské burze.
"Obchodování se zastavilo v 9:17. Stalo se tak na všech burzách obchodujících přes obchodní systém Xetra, tedy od Vídně přes Budapešť až po Frankfurt," sdělil mluvčí pražské burzy Jiří Kovařík.
Středeční technické potíže jsou pro Deutsche Börse další ranou. V dubnu firma totiž musela kvůli technickým problémům na více než čtyři hodiny přerušit obchodování na frankfurtské burze.
Automobilky v Česku čekají pokles tržeb o 215 miliard
01.07.2020
Tuzemské automobilky a výrobci dílů loni zvýšili tržby o 1,9 procenta na rekordních 1,124 bilionu korun. Export stoupl o 2,4 procenta na 942 milionů korun. Dominantním exportním trhem bylo Německo s třetinovým podílem.
Uvedli to v úterý zástupci Sdružení automobilového průmyslu (SAP) na tiskové konferenci.
Letos ale čekají pokles tržeb minimálně o 215 miliard korun. Produkce klesne o 300 tisíc aut zhruba na 1,1 milionu vozů. Důvodem je pandemie koronaviru a s ní související přerušení výroby a pokles poptávky, uvedli také zástupci SAP na úterní tiskové konferenci.
"I přes postupné ochlazování trhu posunul rok 2019 výsledky českého autoprůmyslu na nová maxima, když celkové tržby znovu vzrostly a čtvrtý rok po sobě překonaly hranici bilionu korun. Nyní ale máme zcela jiné starosti. Pandemie koronaviru způsobila pokles tržeb firem v autoprůmyslu až ve výši 150 miliard korun, přičemž tato ztráta se bude dále prohlubovat. Pro letošní rok odhadujeme propad výroby vozidel okolo 20 procent," uvedl prezident sdružení Bohdan Wojnar.
Finální výrobci automobilů letos kvůli pandemii nevyrobili 220 tisíc aut. Jejich tržby klesly o 90 miliard korun, dodavatelské firmy ztratily 60 miliard korun.