Inflace oslabuje, je to ale dobrá zpráva?
22.06.2023
Inflace oslabuje, ukazují statistická data. Dobrá zpráva, řeknete si. Jenže ouha. Výhledy zas tak optimistické nejsou. Neznamená to ale, že se v boji proti vysoké inflaci nedaří. Český statistický úřad nedávno oznámil, že spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ovšem ceny zvýšily, a to o 0,3 procenta.
Protože žijeme v Česku, není nijak těžké zjistit, že se tu místo skutečně rychlého nalezení způsobů cest, jak inflaci ještě více srazit k zemi, aby tu lidé nemuseli platit za vše jedny z nejvyšších cen v Evropské unii, dohadujeme. Dobře. Jenže, proč se pak výsledky těch dohadů „nějak“ neprojeví? Hádáme se o to, jestli centrální banka, vláda, instituce, ale třeba i my sami děláme maximum proto, aby zdražování konečně dostalo stopku.
A předem víme, že jednak všichni vědí a vidí, jak to je a jak to třeba mohlo být, ale že to tak není. A místo toho, aby se z toho ti odpovědní poučili a dělali to líp, tak tu máme dokola jen ty dohady. Není pak divu, že třeba dubnový Eurobarometr (výsledky průzkumu veřejného mínění) jasně potvrdil, že v české společnosti (pořád) vládnou silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Aby bylo jasno, nejsem rozhodně pro to, aby lidé jásali nad tím, že rostou ceny.
Na jednu stranu tak lze pochopit argument o tom, že tradičně k jakýmkoli úspěchům skeptičtí a kritičtí Češi (člověk se ale musí dokola ptát proč? Jako by tu lidé neznali jedno krásné staré moudro o tom, že „Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.“) nedůvěřují a nevěří nikomu a ničemu. Navíc, když se dozví data o tom, že třeba inflace v Německu dosáhla v květnu 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta.
A ta data, pocházející z nějaké analýzy dále říkají, že inflace v takovém Polsku byla v květnu 13 procent a na Slovensku 13,8 procenta. Co na tom, že se po jejich zveřejnění objeví kritické komentáře, které s odkazem na, řeknu jednoduše určitou „nekompatibilitu“ dat, poukazují na to, že nemají takovou vypovídací schopnost, jakou by zasloužily. Podstatné je, že to už naštvaní Češi neslyší, protože je zlobí, že tu mají místo málo procent, o dost vyšší inflaci.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/)
Cena elektřiny v Česku roste, někteří dodavatelé ještě zdraží
28.11.2019
Za posledních pět let narostly Čechům faktury za elektřinu zhruba o pětinu. Při přepočtu na kupní sílu je tak podle Hospodářských novin elektřina v tuzemsku šestá nejdražší v Evropě.
Podle dodavatelů oslovených ČTK bude navíc část dodavatelů ještě zdražovat. Cestou k nižším účtům ovšem nutně nemusí být ani oblíbená fixace cen, varuje ekonom.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Češi mají už šestou nejdražší elektřinu v Evropě
27.11.2019
Elektřina v celé Evropě podražuje už několik let v řadě. Českým zákazníkům vzrostly za posledních pět let částky na fakturách zhruba o 18 procent.
Ve srovnání se zbytkem Evropské unie se jejich situace zhoršila. Při přepočtu na poměr svojí kupní síly mají Češi už šestou nejdražší elektřinu z celé osmadvacítky. Vychází to z nejnovějších dat Eurostatu.
Sokolovská uhelná utlumuje těžbu, o místo přijdou stovky zaměstnanců
25.11.2019
Sokolovská uhelná a. s. (SUAS) začne s postupným útlumem a v příštích dvou letech by z ní měla odejít až tisícovka zaměstnanců. Důvodem je tlak na omezení těžby a zpracování uhlí a související ceny emisních povolenek. Nyní firma zaměstnává asi 3000 lidí, dalších téměř 700 pracuje v dceřiných firmách. ČTK to potvrdil předseda dozorčí rady společnosti a hlavní majitel Sokolovské uhelné František Štěpánek. Kraj chce ve spolupráci s úřadem práce zajistit rekvalifikace nebo kontaktní místo pro zaměstnance, kteří u SUAS skončí.
SUAS by měla už příští rok propustit asi 700 lidí, v dalším asi 300. Část může najít práci v dceřiných firmách. Podle hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) SUAS spolupracuje s jejím náměstkem Petrem Kubisem (ANO) a jednají s úřadem práce. Podle Štěpánka stát přes několikaleté varování, že tato situace brzy nastane, pro transformaci regionu neudělal téměř nic. "Uhelný průmysl je v situaci, kdy se říká, že uhlí musí pryč v Evropě. A dělá se všechno proto, aby uhlí nebylo. Ale co se bude dít v regionech, kde uhlí skončí?" upozornil Štěpánek. Dodal, že kdyby se část peněz za emisní povolenky vracela do regionů, odkud peníze za povolenky pocházejí, bylo by možné je použít na investiční pobídky a tvorbu pracovních míst.
Hypotéky zlevňují už devátý měsíc v řadě
21.11.2019
Průměrná úroková sazba hypoték v říjnu klesla na 2,36 procenta ze zářijových 2,47 procenta. Sazby klesly devátý měsíc v řadě. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to na 1,77 procenta. Od té doby většinou rostla. Nižší sazby pomohly k letošnímu rekordnímu objemu poskytnutých úvěrů.
Banky v říjnu poskytly hypotéky za 16,95 miliardy korun, což je téměř o dvě miliardy více než v září. Ve srovnání s loňským říjnem bylo ale letos poskytnuto o 3563 hypoték méně a objem byl o 7,3 miliardy korun nižší než před rokem. Počet sjednaných hypoték vzrostl v říjnu proti září o 668 na 7027. Sedmitisícovou hranici překonal počet hypoték letos pouze v červnu, kdy si pro ni do bank přišlo 7119 klientů. "I přesto, že ČNB nechává úrokové sazby na současné úrovni, banky v říjnu pokračovaly v boji o klienta, díky čemuž se posunuly i úrokové sazby Hypoindexu na úroveň února 2018. Díky tomu je i vyšší zájem o úvěry na bydlení, což spolu se stále rostoucí cenou nemovitostí má za následek i to, že průměrný hypoteční úvěr překonal hranici 2,4 milionu korun," uvedl specialista firmy Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.