Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí činil 91,2 miliardy korun
03.04.2025
Prohloubil se tak z únorových 68,6 miliardy korun, uvedlo v úterý ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku. Dodal, že plný dopad přijatých konsolidačních opatření se projeví v následujících měsících při ročním zúčtování daní.
Rozpočtové příjmy za první tři měsíce roku dosáhly 476,4 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 6,1 procenta. Přispělo k tomu vyšší inkaso většiny daní i povinného pojistného. Výdaje za první čtvrtletí byly 567,6 miliardy korun, proti stejnému období roku 2024 vzrostly o 2,4 procenta. Rozpočtové příjmy táhly vyšší výběr většiny daní a pojistného, naopak příjmy z Evropské unie meziročně klesly o 3,9 procenta. Z daní nejdynamičtěji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se zvýšilo o 11,8 procenta na 45,7 miliardy korun. Stejným tempem se zvýšil i výběr spotřebních daní, který za čtvrtletí dosáhl 41,2 miliardy korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pojišťovny vyplatily loni za škody klientům 128 miliard, meziročně o třetinu víc
24.02.2025
Za výrazným růstem jsou především loňské zářijové povodně. Vyplývá to ze statistik, které ČTK poskytla Česká asociace pojišťoven. Počet pojistných událostí ze všech pojištění dosáhl 3,43 milionu, což je meziroční nárůst o 11,5 procenta.
Ve srovnání s předchozím rokem rostly i standardní škody z přírodních živlů mimo zářijové povodně, když za rok 2024 činily 3,67 miliardy korun. To byl proti roku 2023 nárůst o 17 procent. "Důvodem nárůstu nákladů na pojistné plnění nejsou jen škody z povodní ze září, které ničivě postihly zejména oblast severní Moravy. Rostou i škody způsobené dalšími přírodními živly jako jsou vichřice nebo atmosférické srážky," komentoval data pojistný analytik asociace Jaroslav Urban.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko vyvezlo loni do USA hliník za 872 milionů korun a ocel za 614 milionů
12.02.2025
Hodnota hliníku a výrobků z něj, které Česko loni vyvezlo do USA, činila 872 milionů korun. Oceli a ocelových výrobků do Spojených států směřovalo za zhruba 614 milionů korun. S odkazem na data ministerstva průmyslu a obchodu to na svém webu uvedl Svaz průmyslu a dopravy (SP).
Přímý dopad nových cel na hliník a ocel, které oznámil americký prezident Donald Trump, by podle svazu měl být nižší než v roce 2018. Trump podle agentury AP odstranil výjimky ze svých cel na ocel z roku 2018, což znamená, že na veškerý dovoz oceli se bude vztahovat minimálně pětadvacetiprocentní clo. U cel na hliník zvýšil tarif z deseti na 25 procent. Nově podepsané dokumenty o změně Trumpových nařízení z prvního období v Bílém domě vstoupí v platnost 12. března. Cla Trump zavedl už za svého prvního funkčního období. Tehdy se vývoz těchto surovin z EU do USA snížil na polovinu, uvedla agentura DPA.
Zavedení nových cel by podle SP mohlo narušit dodavatelské řetězce v Evropě a zvýšit náklady na výrobu. USA pro Evropu představují druhé největší odbytiště oceli, loni tam směřovalo 2,23 milionu tun hotových ocelových výrobků. Největším trhem je pro Evropu Turecko.
Předsedkyně Ocelářské unie Marcela Kubalová už dříve řekla, že Česko do Spojených států příliš ocelových výrobků nevyváží. Českou ocel ale podle ní odebírají jiné evropské země, které ji zpracovávají a do USA následně exportují.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ČNB letos čeká mírně nižší schodek veřejných financí
10.02.2025
Ale celkový dluh vládního sektoru má překonat 44 % HDP. Česká národní banka (ČNB) letos očekává schodek veřejných financí 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), proti loňsku by se tak snížil o 0,2 procentního bodu. Příští rok předpokládá jeho další snížení na 2,3 procenta HDP. Vyplývá to ze zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 14. února.
Odhad salda za loňský rok má centrální banka optimističtější než ministerstvo financí, které ve své prognóze z minulého týdne uvádělo deficit 2,8 procenta HDP. Konečné údaje zatím nejsou k dispozici. Pro letošní rok je naopak ČNB mírně pesimističtější než ministerstvo financí, které očekává schodek veřejných financí 2,3 procenta HDP.
Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o ekonomický cyklus a mimořádné vlivy, loni podle ČNB klesl na 2,2 procenta HDP z předloňských 3,4 procenta HDP. Letos centrální banka ale očekává mírné zvýšení strukturálního schodku na 2,3 procenta HDP. Prognóza ČNB je tak opět mírně skeptičtější než výhled ministerstva financí, které předpokládá v letošním roce strukturální deficit dvě procenta HDP.
Celkové zadlužení vládního sektoru letos podle ČNB vzroste na 44,2 procenta HDP z loňských 43,4 procenta HDP. V příštím roce očekává centrální banka další zvýšení dluhu na 44,9 procenta HDP. Predikce ČNB očekává letos a v příštím roce také zpomalování tempa růstu mezd, a to v nominálním i reálném vyjádření. Nominální mzdy by se letos měly zvýšit o 6,1 procenta a příští rok o pět procent, když loni rostly o 6,9 procenta. Reálně by mzdy letos měly růst o 3,7 procenta a příští rok o 2,8 procenta. Loni se reálné mzdy zvýšily o 4,4 procenta, když předtím dva roky klesaly.
S
Ceny potravin opět rostou
07.02.2025
Lednová inflace v Česku překvapila a vzrostla na 2,8 %, což je více, než analytici očekávali. Tento růst byl zejména důsledkem zdražování potravin, alkoholu a tabáku. Ceny potravin letos vzrostou ještě více, než se původně předpokládalo. Sdělil redakci MoneyMAG.cz ekonom Lukáš Kovanda.
V lednu inflace vzrostla o 2,8 %, což překonalo očekávání, která činila 2,6 %. Tento nárůst je do značné míry způsoben silnějším než předpokládaným růstem cen potravin, alkoholu a tabáku. Meziroční růst cen potravin dosáhl 4,8 %, což je výrazně více než 2,7 % v prosinci. I když inflace překonala predikce, trh stále očekává snížení základní úrokové sazby ČNB na 3,75 %, protože se domnívá, že zvýšené ceny potravin nebudou důvodem k jejímu zadržení.
Hlavními viníky růstu cen potravin jsou vyšší výkupní ceny mléka, rostoucí ceny ovoce a zeleniny, a také vlivy počasí v zahraničí, které způsobily zdražení čokolády, kávy a dalších surovin. Ceny vajec zůstávají vysoké a neměly by se v krátkém období výrazněji měnit, přičemž jejich cena je pravděpodobně vysoká až do Velikonoc.
S