Česko má 5184 dobíjecích bodů pro elektromobily, za řadou zemí EU výrazně zaostává
25.07.2024
Podíl bodů s velmi rychlým dobíjením činí 6,6 procenta, je jich tedy 344. Vyplývá to z tiskové zprávy Lukáše Kaduly z Centra dopravního výzkumu a z aktualizovaných údajů na webu Čistá doprava. Ačkoliv se tempo výstavby dobíjecích stanic v posledních letech zrychlilo, před Českem je v počtu dobíjecích bodů například velikostně srovnatelné Řecko či Portugalsko a státy jako Dánsko, Rakousko, Švédsko či Belgie jich mají násobně více.
Téměř 60 procent dobíjecích bodů v EU přitom připadá na tři státy, a to Nizozemsko, Německo a Francii. V Nizozemsku, které má o polovinu obyvatel více než Česko, je dobíjecích bodů zhruba 170 tisíc, což je více než třicetinásobek. Dobíjecí bod se přitom nerovná počtu dobíjecích stanic, nýbrž počtu konektorů, u kterých mohou elektromobily nabíjet současně. Každá dobíjecí stanice má minimálně jeden takový konektor, nejčastěji se však lze setkat se dvěma konektory.
V prvním pololetí bylo v Česku nově zaregistrováno 5622 bateriových elektrických vozidel, celkem jich je 40.584. Čtvrtina nových registrací připadala na ojetiny. Jednoznačně v oblíbenosti vede Tesla s 1987 registracemi, druhá je se 489 vozy Škoda, podobný počet registrovaných aut je značky BMW. Tesla byla nejčastěji registrovaným elektroautem i mezi ojetinami. "Meziroční růst registrací nových bateriových elektrických vozidel činil v prvním pololetí 38,6 procenta. Podíl na celkových registracích byl 3,6 procenta, což nás v EU řadí na 24. pozici. Zásadní vliv na meziroční růst měl bezesporu také postupný náběh záručního programu Elektromobilita Národní rozvojové banky, který byl spuštěn v březnu," uvedl Kadula.
V EU bylo za první pololetí registrováno 712.637 bateriových elektrických aut, jejich podíl na celkových registracích dosáhl 12,5 procenta. Benzinových aut byla třetina, hybridních bez externího dobíjení 29 procent a dieselových 13 procent. Meziročně bylo registrováno o 1,3 procenta více bateriových aut. Na nízký růst měl vliv trh v Německu, který poklesl o 16,4 procenta. Citelně klesaly i trhy ve Švédsku či ve Finsku, naopak velké trhy jako Francie, Belgie, Nizozemsko či Dánsko rostly.
S
Brexit se pohnul z místa
15.12.2017
Velká Británie a Evropská unie mohou začít jednat o tom, jaké budou mít vzájemné vztahy poté, co Spojené království unii opustí. Na summitu v Bruselu to schválili lídři 27 členských zemí unie. Posvětili tak předchozí dohodu evropských a britských vyjednavačů o podmínkách vzájemného "rozvodu".
Unie a Británie tak v lednu začnou jednat o tom, co se stane v březnu 2019, kdy Londýn z EU vystoupí. Britská premiérka Theresa Mayová už požádala o přechodné období – po samotném brexitu by se tak ještě zhruba dva roky nemělo praktiky nic změnit. Británie chce přechodné období proto, aby se její firmy mohly připravit na odchod z evropského vnitřního trhu a celní unie. Na evropský trh směřuje víc než 40 procent britského vývozu, a je tak pro Británii klíčový. V březnu by pak vyjednavači měli začít jednat o definitivní podobě vztahů mezi Británií a unií. Tedy hlavně o tom, podle jakých pravidel spolu budou obě strany obchodovat. Jednání o rozvodu, takzvaná první fáze, trvalo několik měsíců. "Druhá fáze bude výrazně těžší než první, a ta byla velmi těžká," prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. V přechodném období, na kterém se chce premiérka Mayová domluvit, by její země měla mít stejný přístup na evropský vnitřní trh jako dosud. Výměnou za to ale bude podle EU muset dodržovat jeho základní pravidla, tedy například umožnit volný pohyb osobám z ostatních zemí unie.
Evropská investiční banka poskytne fondu ČEZ přes miliardu korun
15.12.2017
vropská investiční banka (EIB) poskytne fondu Inven Capital, který je dceřinou firmou energetické společnosti ČEZ, 1,28 miliardy korun (50 milionů eur) na investice do energetických inovací. Fond Inven Capital investuje do rychle rostoucích energetických start-upů působících například ve fotovoltaice, energetických úsporách nebo elektromobilitě.
Stejnou částkou podpoří iniciativu také ČEZ, na investice v oblasti tak bude mít Inven v rámci spolupráce s EIB připraveno přes 2,5 miliardy korun (100 milionů eur). Další peníze fond investuje samostatně. Dohoda byla podepsána v pátek v Praze. "Společně s původně poskytnutým kapitálem ze strany ČEZ a dodatečným financováním z EIB bude společnost Inven Capital disponovat kapitálem v celkové výši přibližně 240 milionů eur (6,2 miliardy korun)," uvedl dnes výkonný ředitel Inven Capital Petr Míkovec. Místopředseda představenstva ČEZ Tomáš Pleskač doplnil, že aktivity Inven Capital výrazně přispívají k rozvíjení činnosti firmy v oblasti decentralizované energetiky a obnovitelných zdrojů. Firmu Inven Capital založil ČEZ koncem roku 2013, tehdy pod názvem ČEZ Nová energetika. Inven, který funguje jako fond, měl podle dřívějších informací dosud k dispozici až pět miliard korun. Zdařilé investice má od Invenu nakupovat ČEZ.
Ochranu osobních údajů musí nově zajistit i firmy se sídlem mimo EU
13.12.2017
Když sedmadvacetiletý rakouský aktivista Max Schrems zažaloval americkou společnost Facebook kvůli nedostatečné ochraně osobních údajů, trvalo dva roky, než evropské soudy vyhodnotily, zda se vůbec mohou kauzou zabývat. Od května příštího roku už takové průtahy v podobných případech pravděpodobně nenastanou. Začne platit nové evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a jedním z jeho cílů je ochránit osobní údaje občanů Evropské unie i poté, co opustí její území.
Max Schrems v roce 2015 s žalobou proti Facebooku nakonec uspěl a dosáhl i zpřísnění legislativy. Stále však neví, zda by měla firma platit odškodnění svým uživatelům za to, že předávala americkým úřadům jejich data. Kromě něj se totiž jedná o další desetitisíce Evropanů. Případ je spíše ojedinělý a Evropský soudní dvůr ještě nerozhodl, zda se Schrems může domáhat odškodnění podle evropských pravidel, nebo má jít cestou hromadné žaloby, typické pro americké prostředí. Nové evropské nařízení posiluje ochranu práv všech osob, jejichž citlivé údaje soukromé firmy nebo veřejné instituce zpracovávají. Také proto se odborníci z právní praxe domnívají, že podobné kauzy budou v budoucnu častější. "Na základě vyšší transparentnosti nakládání s osobními údaji, kterou GDPR zavádí, by mohlo podobných případů, jako byla kauza Maxe Schremse proti Facebooku, přibývat," říká například Filip Horák, expert z advokátní kanceláře KPMG Legal. Důvodem je podle něj zejména fakt, že legislativa zavádí některá nová práva pro občany Evropské unie, jako třeba právo žádat výmaz všech osobních údajů, které o nich správce nasbíral. To mohou lidé vyžadovat přímo u společností, jako je Facebook, Amazon nebo Google, pokud si myslí, že firmy jejich soukromá data nezákonně předávají do zahraničí. Bez ohledu na místo sídla se novými pravidly musí řídit jakákoli společnost nebo instituce, která s osobními údaji evropských občanů pracuje. Stačí například, že jim nabízí zboží, služby nebo působí na evropském trhu.
Klíčový pokrok v dohodě o brexitu
08.12.2017
Britská premiérka Theresa Mayová se na ranní schůzce v Bruselu s předsedou komise Jeanem-Claudem Junckerem dohodla na budoucí podobě hranice mezi oběma částmi Irska. Vyjednávání o odchodu Británie z EU se tak mohou posunout do další fáze. Tu by měli spustit ve čtvrtek prezidenti a premiéři evropských států na summitu v Bruselu.
"Je to složité vyjednávání, ale dosáhli jsme prvního zlomu. Jsem spokojen s dohodou, kterou jsme vyjednali se Spojeným královstvím. Pokud bude souhlasit 27 členských států, Evropská komise a náš hlavní vyjednavač Michel Barnier jsou připraveni začít s druhou fází vyjednávání okamžitě," uvedl po schůzce Juncker. Pokud jde o finanční vyrovnání, Londýn souhlasil s tím, že závazky, které byly přijaty v rámci EU-28, bude hradit celá EU-28 včetně Velké Británie. "Spojené království také uznává jedinečnou situaci irského ostrova a přijalo významné závazky s cílem zabránit vytvoření „tvrdé hranice“," uvedla Evropská komise ve svém prohlášení. Výsledná dohoda o obchodních vztazích mezi EU a Británií bude podle Mayové výhodná i pro Severní Irsko. "Pokud to tak nebude, budeme hledat specifická řešení pro jedinečnou situaci Severního Irska," uvedla britská premiérka po schůzce s Junckerem. Jako první o dohodě informoval šéf kabinetu Junckera Martin Selmayr na svém twitterovém účtu.