Česko má 5184 dobíjecích bodů pro elektromobily, za řadou zemí EU výrazně zaostává
25.07.2024
Podíl bodů s velmi rychlým dobíjením činí 6,6 procenta, je jich tedy 344. Vyplývá to z tiskové zprávy Lukáše Kaduly z Centra dopravního výzkumu a z aktualizovaných údajů na webu Čistá doprava. Ačkoliv se tempo výstavby dobíjecích stanic v posledních letech zrychlilo, před Českem je v počtu dobíjecích bodů například velikostně srovnatelné Řecko či Portugalsko a státy jako Dánsko, Rakousko, Švédsko či Belgie jich mají násobně více.
Téměř 60 procent dobíjecích bodů v EU přitom připadá na tři státy, a to Nizozemsko, Německo a Francii. V Nizozemsku, které má o polovinu obyvatel více než Česko, je dobíjecích bodů zhruba 170 tisíc, což je více než třicetinásobek. Dobíjecí bod se přitom nerovná počtu dobíjecích stanic, nýbrž počtu konektorů, u kterých mohou elektromobily nabíjet současně. Každá dobíjecí stanice má minimálně jeden takový konektor, nejčastěji se však lze setkat se dvěma konektory.
V prvním pololetí bylo v Česku nově zaregistrováno 5622 bateriových elektrických vozidel, celkem jich je 40.584. Čtvrtina nových registrací připadala na ojetiny. Jednoznačně v oblíbenosti vede Tesla s 1987 registracemi, druhá je se 489 vozy Škoda, podobný počet registrovaných aut je značky BMW. Tesla byla nejčastěji registrovaným elektroautem i mezi ojetinami. "Meziroční růst registrací nových bateriových elektrických vozidel činil v prvním pololetí 38,6 procenta. Podíl na celkových registracích byl 3,6 procenta, což nás v EU řadí na 24. pozici. Zásadní vliv na meziroční růst měl bezesporu také postupný náběh záručního programu Elektromobilita Národní rozvojové banky, který byl spuštěn v březnu," uvedl Kadula.
V EU bylo za první pololetí registrováno 712.637 bateriových elektrických aut, jejich podíl na celkových registracích dosáhl 12,5 procenta. Benzinových aut byla třetina, hybridních bez externího dobíjení 29 procent a dieselových 13 procent. Meziročně bylo registrováno o 1,3 procenta více bateriových aut. Na nízký růst měl vliv trh v Německu, který poklesl o 16,4 procenta. Citelně klesaly i trhy ve Švédsku či ve Finsku, naopak velké trhy jako Francie, Belgie, Nizozemsko či Dánsko rostly.
S
Povinnost zaměstnavatele s vysláni zaměstnanec k výkonu práce
31.05.2017
Povinnost zaměstnavatele nebo právnické nebo fyzické osoby, ke které jsou občané EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinní příslušníci vysláni k výkonu práce
Zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě jsou občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci vysláni k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy, jsou povinni nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce písemně informovat o této skutečnosti krajskou pobočku ÚP příslušnou podle místa výkonu práce. K vyplněnému tiskopisu informace nejsou od zaměstnavatele vyžadovány žádné další doklady.
Při ukončení zaměstnání jsou zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba povinni tuto skutečnost oznámit příslušné krajské pobočce ÚP nejpozději do 10 kalendářních dnů od skončení zaměstnání nebo vyslání.
Státy G7 jsou připraveny posílit sankce proti Rusku
29.05.2017
Šest ze sedmi zemí skupiny nejvyspělejších ekonomik světa (G7) se v sobotu na summitu v Itálii zavázalo podporovat naplňování pařížské dohody o ochraně klimatu. Pouze USA se k tomuto závazku v závěrech summitu v italské Taormině nepřipojily. Informovala o tom s odvoláním na závěry summity agentura Reuters.
"Spojené státy americké jsou v procesu revidování své politiky o změnách klimatu a pařížské dohody, tudíž se nepřipojují ke konsensu v této problematice," uvádí se v závěrech summitu. Naopak ostatní země G7 (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Británie) a EU potvrdily "silný závazek" hladce naplňovat pařížskou dohodu. Kancléřka Angela Merkelová označila diskusi G7 o klimatu za "velmi neuspokojivou". "Celá diskuse o tématu ochrany klimatu byla obtížná, ne-li úplně neuspokojivá," řekla novinářům Merkelová. Dodala, že po jednání nemá žádný náznak, zda americký prezident Donald Trump dohodu podpoří, či ne. Prezident Trump v sobotu na svém Twitteru už dříve napsal, že definitivní rozhodnutí k pařížské dohodě učiní příští týden. Pařížskou dohodu o ochraně klimatu loni v září odsouhlasila administrativa tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces v USA formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát USA, tak není pro USA právně závazná, Trump ji tedy může vypovědět. Ve volební kampani ji Trump označil za nevýhodnou pro USA a slíbil ji zrušit. Dohoda z Paříže, která nabyla účinnosti loni v listopadu, nestanovuje pevné a závazné termíny pro omezování emisí ani postihy za nedodržování. Vyzývá také, ale rovněž nekonkrétně, rozvinuté státy k finanční pomoci rozvojovým státům; pomáhat by měli ti, kdo "jsou v pozici tak učinit". Pařížskou dohodu dosud ze 195 signatářů ratifikovalo 147, včetně Číny, Indie a USA, tedy zemí, které produkují nejvíce emisí skleníkových plynů. ČR ratifikaci dohody ještě neskončila; Senát schválil ratifikaci minulý měsíc, ve sněmovně se ale debata protahuje. Do závěrů z jednání summitu by mělo být zakotveno, že Spojené státy mají ještě čas na rozhodnutí, zda pařížskou dohodu o globální ochraně klimatu z roku 2015 podpoří. Na rozdíl od ostatních šesti zemí z G7, které ji schvalují. Trump konečné rozhodnutí opakovaně odkládá. Ještě během volební kampaně přitom dohodu označil za nevýhodnou pro USA a slíbil ji zrušit, pokud se stane prezidentem.
zdroj: ihned.cz
Jednání o brexitu začnou po volbách v Británii v druhé polovině června
24.05.2017
Evropská unie v pondělí dokončila své přípravy na dvouletá vyjednávání s Londýnem o odchodu Británie z bloku. Zástupci ostatních 27 členských zemí v pondělí potvrdili konkrétní mandát někdejšímu eurokomisaři Michelu Barnierovi, který za unijní stranu rozhovory povede.
Barnier v pondělí novinářům sdělil, že by chtěl první kolo jednání uskutečnit co nejdříve po britských parlamentních volbách. V této souvislosti zmínil týden po 19. červnu. Umožnilo by mu to informovat o počátku jednání summit EU, který se sejde 22. a 23. června. Barnier může s britskou stranou vyjednávat jen o podobě "rozvodu" tak, jak předpokládá příslušný článek 50 unijní smlouvy. EU prosazuje vyjednávání ve fázích, kdy by rozhovory o nové podobě vzájemných vztahů - včetně spolupráce v obraně, bezpečnosti či obchodu - začaly, až bude jasný pokrok v diskusích o tom, jak zrušit více než čtyři desetiletí trvající svazek. Předpokladem je, že dosažení "významného pokroku" a posun k druhé fázi rozhovorů potvrdí unijní summit letos na podzim. V první fázi je pro unii základní prioritou dohoda na zachování stávajících práv občanů EU v Británii - a Britů v unii - i po brexitu. Zásadní je také vyrovnání finančních závazků, které Británie vůči unii má, nejčastěji se hovoří o částce 60 miliard eur (1,6 bilionu korun), objevují se ale i jiné odhady. EU navíc klade důraz na udržení právní kontinuity, kdy v otázkách souvisejících právě se zachováním práv občanů EU prosazuje trvání rozhodovacích pravomocí Soudního dvora EU. Klíčové je pro unii také dojednání situace na hranicích mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Poté co na konci března Britové devět měsíců po svém referendu o setrvání v EU oficiálně unijním partnerům oznámili svůj záměr z bloku vystoupit, zformulovalo ostatních 27 členských zemí svou představu o podobě rozhovorů na základě dokumentu předloženého předsedou unijních summitů Donaldem Tuskem. Poté co s těmito "politickými pokyny" souhlasil mimořádný unijní summit, rozpracovala je Evropská komise do konkrétní podoby vyjednávacího mandátu pro Barniera, jež byla schválená v pondělí.
Řecko nutně potřebuje dalších osm miliard eur
22.05.2017
Hluboce zadlužené Řecko, od roku 2010 balancující na pokraji státního bankrotu, naléhavě potřebuje osm miliard eur, aby mohlo včas vyrovnat závazky vůči zahraničním věřitelům. O tom, zda je dostane, či nikoliv, by v pondělí měli rozhodnout ministři financí eurozóny na zasedání své euroskupiny.
Vláda v Aténách věří, že partneři jí vyhoví a peníze poukážou včas. Tím spíše, že Řecko splnilo požadavky, jimiž věřitelé podmiňují svoji další pomoc. Parlament v noci na pátek schválil další "reformní balík" zahrnující krácení výdajů a také vyšší daně. Od roku 2019 se mají zase snížit důchody, tentokrát o 19 procent. Stát už lidem zdaňuje příjmy nižší než 500 eur měsíčně a tato hranice má dále klesnout. Pro další tvrdé úspory zvedlo ruku všech 153 poslanců vládní koalice, proti bylo 128 zákonodárců. "Ujišťuji vás, že Řecko bude v létě příštího roku opět stát na vlastních nohou," prohlásil před poslanci premiér Alexis Tsipras. Jak dodal, míč je nyní na straně věřitelů. Pro Řecko je klíčové zmenšit roční rozpočtové schodky, což se mu v posledních letech díky tvrdým úsporným opatřením, ale i lepšímu výběru daní daří. Stát loni vykázal primární rozpočtový přebytek odpovídající 4,5 procenta HDP. Jde o přebytek, do jehož propočtu se nezahrnují výdaje na úroky z veřejného dluhu. Ten odpovídá skoro 180 procentům HDP a je nejvyšší v celé eurozóně. Nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který euroskupině předsedá, navrhuje, aby Řecko pět let − počínaje příštím rokem − dosahovalo primárního rozpočtového přebytku odpovídajícího nejméně 3,5 procenta HDP. To je velice tvrdý požadavek, který se dokonce nelíbí Mezinárodnímu měnovému fondu, jednomu z klíčových věřitelů Řecka. Trojici věřitelů doplňují Evropská komise a Evropská centrální banka.
zdroj: ihned.cz