Co čeká po eurovolbách zvolené europoslance a Evropskou unii?
11.06.2024
Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP. První činností nových poslanců bude jednání o vytvoření politických skupin (frakcí), která mohou trvat až do první plenární schůze ve Štrasburku. Politická skupina musí mít minimálně 23 poslanců z alespoň sedmi členských států, jak uvádí stránka EP. Ustavující plenární schůze se bude konat od 16. do 19. července, čímž začne nové volební období.
Na ní poslanci zvolí předsedu EP, 14 místopředsedů a pět kvestorů. Také rozhodnou o složení stálých výborů a podvýborů EP a oznámí členy jednotlivých výborů. Po této schůzi se uskuteční první zasedání výborů, kde zvolí své předsedy a místopředsedy. Dalším klíčovým úkolem EP po volbách je volba předsedy Evropské komise (EK). Tento proces může začít po ustavující plenární schůzi a proběhnout po letní přestávce (na schůzi 16.-19. září), ale může se také uskutečnit dříve. Evropská rada, složená z nejvyšších představitelů členských států EU, navrhne kandidáta na předsedu EK, přičemž zohlední výsledky eurovoleb. Navržený kandidát představí své politické směřování před poslanci EP.
EP pak může zvolit předsedu EK tajným hlasováním nadpoloviční většinou 361 z 720 poslanců. Pokud kandidát nezíská potřebnou většinu, předseda EP požádá Evropskou radu o navržení nového kandidáta do jednoho měsíce.
Po zvolení předsedy EK jednotlivé členské státy EU navrhnou své kandidáty na eurokomisaře ve spolupráci s předsedou EK. Kandidáti musí získat souhlas europoslanců po slyšení ve výborech EP. Celkové složení nové Evropské komise schválí EP hlasováním nadpoloviční většinou poslanců, čímž se komise ujme funkce na pět let, jak uvádí oficiální stránka EP.
Poslanci EP se sdružují podle politické příslušnosti, nikoli podle národnosti. Pro vytvoření politické frakce je potřeba 23 poslanců a zastoupení alespoň jedné čtvrtiny členských států (minimálně 7 zemí), jak uvádí stránka EP.
V končícím funkčním období působilo v EP sedm politických frakcí. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny a jsou nezařazení. Po volbách se může seznam frakcí a jejich velikost změnit.
Každá politická skupina má svou vnitřní organizaci, včetně jmenování předsedy (nebo dvou spolupředsedů), předsednictva a sekretariátu. Před každým hlasováním frakce zkoumají zprávy vypracované parlamentními výbory a předkládají k nim pozměňovací návrhy. Stanovisko je dosaženo diskusí uvnitř skupiny, ale žádný poslanec není nucen hlasovat určitým způsobem.
EP je od roku 1979 jediným přímo voleným orgánem EU, což postupně zvýšilo jeho význam. Má tři hlavní pravomoci: legislativní, kontrolní a rozpočtovou. Právní předpisy EU navrhuje Evropská komise, ale EP se většinou účastní jejich přijímání spolu s Radou EU. EP má také několik kontrolních pravomocí, včetně demokratické kontroly všech institucí Unie. Klíčovým úkolem je volba předsedy EK a schválení složení EK s jednotlivými eurokomisaři. EP může také hlasovat o vyslovení nedůvěry Komisi, což ji přinutí k rezignaci, ale tuto pravomoc dosud nevyužil. EP rovněž rozhoduje o mezinárodních dohodách, například o rozšíření Unie, a stanovuje a schvaluje rozpočet a výdaje EU.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Rakouský vítěz, lidovec Sebastian Kurz, sází na Evropskou unii
18.10.2017
Sebastian Kurz se vlajky Evropské unie rozhodně neštítí. Šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) se s ní nechal fotit jak v okamžiku, kdy zahajoval svou předvolební kampaň, tak po svém nedělním volebním vítězství. Pravděpodobný budoucí rakouský kancléř nemá problém veřejně ukazovat, že pro jeho zemi je členství v EU zásadní − tím se liší od řady jiných evropských politiků.
Nová rakouská vláda pod Kurzovým vedením přesto může být vůči EU opatrnější. A to nejen proto, že Kurz nejspíš utvoří koalici s populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). V některých tématech se může nová rakouská vláda přiblížit k Česku, v jiných naopak nejspíš budou převládat rozdíly. "EU potřebuje změnu kurzu," prohlašuje teprve 31letý Kurz, dosavadní rakouský ministr zahraničí. Unie se podle něj musí soustředit jen na "zásadní a velké otázky". Kurz proto chce, aby členské země mnohem silněji spolupracovaly v zahraniční politice, při snaze zajistit bezpečnost nebo v otázce ochrany vnějších evropských hranic. V těchto tématech je tedy Kurz pro další evropskou integraci a přenesení pravomocí do Bruselu. Sociální politika, zdravotnictví nebo třeba podpora rodiny musí podle Kurze zůstat v kompetenci jednotlivých členských zemí, jako je tomu dosud. Kurz také odmítá jakékoliv úvahy o tom, že by měly země, které do společného evropského rozpočtu víc přispívají, než z něj dostávají, přihodit další peníze. "Naším cílem musí být, aby čistí plátci do rozpočtu nemuseli nést žádné dodatečné náklady," říká. Reaguje tak na fakt, že po chystaném brexitu přijde evropský rozpočet o pravidelný britský příspěvek. Pokud se čistí plátci, jako je Rakousko, nerozhodnou výpadek nahradit, velikost rozpočtu se zmenší. To znamená, že bude méně peněz i na dotace pro chudší členské státy, tedy i pro Česko.
Estcoin je nešťastný omyl, tvrdí estonská centrální banka
16.10.2017
Na konci léta se objevily zprávy, že Estonsko plánuje experiment, jehož součástí by bylo zavedení vlastní digitální měny nazvané estcoin. To, co vzbudilo celosvětovou senzaci se ale ukázalo jako fáma nezaložená na pravdě, uvádí poradce ze Švédské centrální banky Björn Segendorff s odvoláním na své estonské kolegy.
Příběh o digitální měně z Pobaltí tak skončil dřív, než mohl vůbec začít. Estcoin se měl stát rozšířením tamního projektu elektronického občanství, které už přilákalo tisíce lidí z celého světa včetně několika desítek Čechů. "Mluvili jsme o tom s Estonskou centrální bankou a řekli nám, že pokud uslyšíme něco o estcoinu, nemáme tomu věřit," řekl Segendorff ze Švédské centrální banky. O tom, že se Estonsko chce stát první zemí na světě s vlastní digitální měnou informovaly zpravodajské servery po celemé světě, včetně HN, což byl podle Estonské centrální banky nešťastný omyl. Tato fáma vznikla na základě příspěvku na blogu Kaspara Korjuse, ředitele projektu estonského e-rezidentství. V něm se Korjus zabýval dopady, jež by mělo zavedení kryptoměny některým státem, a konkrétně navrhoval zavedení estcoinu, kryptoměny svázané právě s projektem e-rezidentství. Jeho příspěvek se stal okamžitě virálním, ale nedorozuměním byl chápán jako vládní návrh. Estcoin se podle něj měl nabídnout zájemcům formou ICO (úpis nových měn, který připomíná úpis akcií). Tím by byl mimo jiné získán i dodatečný kapitál pro projekt e-rezidentství, nehledě na další pozitiva, která by s tím dle Korjuse byla spojena. Poradcem ve věci estcoinu se dokonce měl údajně stát Vitalik Buterin, zakladatel kryptoměny Ethereum. Korjus následně zvěřejnil tento svůj příspěvek na oficiálních stránkách e-rezidentství. Vnější pozorovatelé proto mohli nabýt (a často nabyli) dojmu, že se jedná o vládní návrh.
Řecko příští rok nesplní rozpočtové plány, varoval MMF
12.10.2017
Předlužené Řecko příští rok nesplní podmínky záchranných programů, které zemi pomohly odvrátit bankrot. Vyplývá to z nové predikce zveřejněné ve středu Mezinárodním měnovým fondem, upozornil řecký deník Kathimerini. Zemi tak hrozí, že bude muset případný rozpočtový výpadek ve výši 2,3 miliardy eur nahradit dalšími výdajovými škrty. Ty se spustí automaticky, pokud země nedosáhne plánovaného přebytku.
Primární rozpočtový přebytek Řecka, jenž nezahrnuje náklady na obsluhu dluhu, a ukazuje tak, zda je stát schopen vybrat dost peněz na svůj vlastní chod, by měl podle odhadu MMF v roce 2018 dosáhnout 2,2 procenta HDP. Evropské instituce přitom očekávají primární přebytek 3,5 procenta, se kterým počítá také návrh řeckého rozpočtu na příští rok. Tato úroveň přebytku je zároveň obsažena v podmínkách třetího záchranného programu. Z něj Řecko od roku 2015 do příštího roku postupně vyčerpá 86 miliard eur. Pro země eurozóny, jež Řecku peníze v záchranném programu poskytují, jsou nové odhady důležité i proto, že by mohly ovlivnit postoj MMF. Ten se dosud na třetím záchranném programu finančně nepodílí a stále zvažuje, zda se zapojit. Zástupci MMF považují dluh za neudržitelný a upřednostňují jeho částečné odepsání. Země eurozóny jsou naopak proti a škrtnutí části dluhu odmítají. Například německá politická strana FDP, která po volbách pravděpodobně vytvoří koalici s CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, podmiňuje svůj souhlas s další pomocí Řecku právě účastí Mezinárodního měnového fondu, píše Kathimerini. Situace kolem problémů ekonomiky Řecka, jehož dluh v poměru k HDP dosahuje 176 procent, a je tak druhý největší na světě hned po Japonsku, se přitom letos zlepšovala. Ratingová agentura Moody’s v červnu zlepšila úvěrové hodnocení o jeden stupeň. Řecko se navíc v červenci úspěšně vrátilo na finanční trhy. Vláda prodala investorům nové dluhopisy celkem za tři miliardy eur, přičemž poptávka byla více než dvakrát vyšší.
Přežije Česko bez eura?
10.10.2017
Většina Čechů odmítá přijmout euro, zároveň si ale přeje udržet Česko v centru evropského dění. Tento dlouhodobý rozpor dokazují různé průzkumy veřejného mínění. Je však jasné, že Češi si budou muset vybrat. Zachování koruny by znamenalo, že země se ocitne na evropské periferii. Lídři EU čím dál víc mluví o tom, že na budoucnost unie by měly mít rozhodující vliv právě státy platící eurem.
Postoj Čechů je vskutku paradoxní. Čtyři z pěti tázaných jsou proti přijetí eura, ale i pro zachování či posílení vztahů s EU. Tato čísla potvrdil například dubnový průzkum agentury CVVM i srpnový společnosti Median pro ČT. Stejně jako předchozí šetření agentury STEM. "Češi vnímají euro jako nástroj národního útlaku," říká sociolog a ředitel STEM Jan Hartl. Nesourodost v postojích české společnosti naznačuje, že zdejší politici neumí lidem vysvětlit současnou podobu sjednocené Evropy a to, jak si její budoucnost představují hlavní hráči: Francie a Německo. Z ekonomického hlediska nelze podle odborníků jednoznačně říct, že rychlé přijetí společné evropské měny je pro české hospodářství tím nejvýhodnějším. Se vstupem do eurozóny je třeba počkat alespoň do doby, než bude jasné, že se euro zcela zotavilo z finanční krize. Zatím se Evropská centrální banka stále snaží ekonomiku eurozóny dopovat tím, že do ní pumpuje levné peníze. Z politického hlediska se ale přijetí eura jeví jako nutná podmínka ukotvení Česka na Západě v době, kdy část domácích politiků táhne zemi na Východ. "Odmítnutí eura by vedlo k postupné závislosti nejprve na ekonomice Číny a Ruska. V krátké době by to znamenalo politickou závislost na těchto velmi silných a agresivních imperiálních mocnostech," tvrdí bývalý velvyslanec v Moskvě Luboš Dobrovský. Jak velký vliv oproti zbytku získají země s eurem, zatím není rozhodnuto. Lze vycházet jen z vizí, které nedávno představil francouzský prezident Emmanuel Macron. Nastínil několik plánů, na kterých by se podle něj měly shodnout hlavně země eurozóny. Ta by především měla mít svůj vlastní rozpočet, který by pomáhal těm zemím, jež provádí ekonomické reformy, ale současně trpí vysokou nezaměstnaností. Týkalo by se to tedy hlavně zemí ze Středomoří.