Co čeká po eurovolbách zvolené europoslance a Evropskou unii?
11.06.2024
Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP. První činností nových poslanců bude jednání o vytvoření politických skupin (frakcí), která mohou trvat až do první plenární schůze ve Štrasburku. Politická skupina musí mít minimálně 23 poslanců z alespoň sedmi členských států, jak uvádí stránka EP. Ustavující plenární schůze se bude konat od 16. do 19. července, čímž začne nové volební období.
Na ní poslanci zvolí předsedu EP, 14 místopředsedů a pět kvestorů. Také rozhodnou o složení stálých výborů a podvýborů EP a oznámí členy jednotlivých výborů. Po této schůzi se uskuteční první zasedání výborů, kde zvolí své předsedy a místopředsedy. Dalším klíčovým úkolem EP po volbách je volba předsedy Evropské komise (EK). Tento proces může začít po ustavující plenární schůzi a proběhnout po letní přestávce (na schůzi 16.-19. září), ale může se také uskutečnit dříve. Evropská rada, složená z nejvyšších představitelů členských států EU, navrhne kandidáta na předsedu EK, přičemž zohlední výsledky eurovoleb. Navržený kandidát představí své politické směřování před poslanci EP.
EP pak může zvolit předsedu EK tajným hlasováním nadpoloviční většinou 361 z 720 poslanců. Pokud kandidát nezíská potřebnou většinu, předseda EP požádá Evropskou radu o navržení nového kandidáta do jednoho měsíce.
Po zvolení předsedy EK jednotlivé členské státy EU navrhnou své kandidáty na eurokomisaře ve spolupráci s předsedou EK. Kandidáti musí získat souhlas europoslanců po slyšení ve výborech EP. Celkové složení nové Evropské komise schválí EP hlasováním nadpoloviční většinou poslanců, čímž se komise ujme funkce na pět let, jak uvádí oficiální stránka EP.
Poslanci EP se sdružují podle politické příslušnosti, nikoli podle národnosti. Pro vytvoření politické frakce je potřeba 23 poslanců a zastoupení alespoň jedné čtvrtiny členských států (minimálně 7 zemí), jak uvádí stránka EP.
V končícím funkčním období působilo v EP sedm politických frakcí. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny a jsou nezařazení. Po volbách se může seznam frakcí a jejich velikost změnit.
Každá politická skupina má svou vnitřní organizaci, včetně jmenování předsedy (nebo dvou spolupředsedů), předsednictva a sekretariátu. Před každým hlasováním frakce zkoumají zprávy vypracované parlamentními výbory a předkládají k nim pozměňovací návrhy. Stanovisko je dosaženo diskusí uvnitř skupiny, ale žádný poslanec není nucen hlasovat určitým způsobem.
EP je od roku 1979 jediným přímo voleným orgánem EU, což postupně zvýšilo jeho význam. Má tři hlavní pravomoci: legislativní, kontrolní a rozpočtovou. Právní předpisy EU navrhuje Evropská komise, ale EP se většinou účastní jejich přijímání spolu s Radou EU. EP má také několik kontrolních pravomocí, včetně demokratické kontroly všech institucí Unie. Klíčovým úkolem je volba předsedy EK a schválení složení EK s jednotlivými eurokomisaři. EP může také hlasovat o vyslovení nedůvěry Komisi, což ji přinutí k rezignaci, ale tuto pravomoc dosud nevyužil. EP rovněž rozhoduje o mezinárodních dohodách, například o rozšíření Unie, a stanovuje a schvaluje rozpočet a výdaje EU.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Evropská komise žaluje Česko a Lucembursko
05.10.2017
Evropská komise se ve středu rozhodla žalovat Českou republiku a Lucembursko u unijního soudu kvůli tomu, že země nesplnily své povinnosti v souvislosti s pravidly volného pohybu pracovníků po EU. Komise navrhuje, aby Česko muselo platit denně 33 510 eur (přes 900 tisíc korun) do té doby, než ve svém vnitrostátním právu pravidla plně přejme.
Své vnitrostátní předpisy měly země do souladu se směrnicí, přijatou v roce 2014, uvést do 21. května loňského roku. Česko ale zatím neurčilo subjekt, který by v ČR pracovníkům z jiných zemí EU poskytoval "podporu a pomoc při prosazování jejich práv". Směrnice členským státům také ukládá povinnost zajistit těmto lidem přístup k účinné právní ochraně v případě porušení těchto práv a podporovat aktivní dialog se sociálními partnery, nevládními organizacemi a orgány veřejné moci s cílem podpořit zásadu rovného zacházení. Komise na nedostatky loni v září ČR a Lucembursko upozornila poprvé, do další fáze řízení pro porušení unijní legislativy záležitost posunula letos v únoru. Lucembursko reagovalo informací, že pravidla směrnice byla přejata částečně, právě kromě určení onoho subjektu, a že příslušný návrh je v parlamentu. V jeho případě komise navrhuje denní penále 6528 eur (přes 175 tisíc korun). České úřady Bruselu sdělily, že návrh zákona k provedení směrnice je projednáván v národním parlamentu, uvedla komise v tiskové zprávě. Je pro ni prý ale nezbytné úplné oznámení prováděcích opatření, aby mohla ověřit řádné prosazování směrnice. Právo občanů EU pracovat v jiném členském státě, které je ukotveno v základních unijních smlouvách, zahrnuje také právo nebýt diskriminován na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a další pracovní podmínky.
V oblasti vývoje baterií mají Spojené státy i Asie před Evropou náskok.
03.10.2017
Evropská komise má zájem o vytvoření konsorcia typu Airbus, které by spojilo přední evropské společnosti s cílem vyvíjet technologie pro baterie. V této oblasti mají zatím USA a Asie před EU náskok. Evropský komisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič má příští týden hostit schůzku ředitelů různých evropských firem, od chemických přes výrobce aut po výrobce baterií, který má podpořit spolupráci v sektoru. Na podporu plánu jsou k dispozici také finanční prostředky z evropských fondů ve výši až 2,2 miliardy eur (57,1 miliardy korun), napsal list Financial Times.
Celosvětová poptávka po lithium-iontových bateriích by podle banky Goldman Sachs měla do roku 2025 stoupnout na 40 miliard dolarů (883,7 miliardy korun), protože elektrické vozy se stanou samozřejmostí. Nicméně banka očekává, že trhu bude dominovat Asie. Evropské automobilky zvýšily své odhady prodeje elektrických aut před zavedením přísnějších emisních pravidel v EU v roce 2021. Banka UBS odhaduje, že prodej elektrických aut do pěti let překoná prodej vozů s naftovým motorem. Avšak snahy kontinentu vyrábět baterie pro jejich pohon zaostává. Zatímco Čína, Japonsko a USA zřídily továrny na výrobu elektrických článků používaných v bateriích elektrických aut, Evropa ještě nepostavila ani jednu továrnu. Šefčovič řekl listu Financial Times, že je zásadní nemít v tak důležitém odvětví "Kodak moment". Upozornil tím na to, jak společnost může zaváhat při předvídání obrovských změn v oboru. "Co potřebujeme, je Airbus pro baterie. V 60. letech jsme měli spoustu menších společností se špičkovými technologiemi, ale co jim chybělo, byla velikost. Potřebovali jsme dát dohromady Němce, Francouze a další Evropany, aby vyvinuli to, co je dnes úžasné letadlo," řekl Šefčovič. Airbus spustil činnost v roce 1967 jako podnik mezi Francií, Británií a západním Německem sponzorovaný státem s cílem vyvinout letadlo, které by konkurovalo výrobcům v USA. Nyní je Airbus spolu s americkým Boeingem jedním ze dvou největších globálních výrobců letadel. Evropské firmy se snaží dohnat svoji bateriovou ztrátu. Firma Northvolt, založená bývalým vedoucím pracovníkem Tesly Peterem Carlssonem, a německá Terra E plánují výstavbu továren na elektrické články, ale ty mají spustit výrobu nejdříve v roce 2020. První velkou továrnu na lithium-iontové baterie v Evropě staví jihokorejská LG Chem v Polsku. Evropské automobilky, jako například Daimler, plánují továrny na baterie, ty však budou jen montovat baterie z článků, které budou kupovat od dodavatelů, hlavně v Asii. Nutné jsou také podle analytiků investice do zvýšení kapacity baterií.
zdroj: ihned.cz
České domácnosti jsou druhé nejbohatší ve východní Evropě.
28.09.2017
Růst čistého bohatství českých domácností loni meziročně zpomalil zhruba o polovinu, přesto jsou druhé nejbohatší z celé východní Evropy. Předběhli je jen Slovinci. Češi jsou v průměru dvakrát bohatší než Slováci. Vyplývá to z osmého ročníku studie o světovém bohatství skupiny Allianz, která analyzuje úspory a dluhy lidí v 53 zemích světa.
Češi se za rok 2016 umístili v objemu čistých finančních aktiv na osobu na 28. příčce, tedy o dva stupně níže než předloni. Stejný pokles Česko zaznamenalo i v žebříčku hrubých finančních aktiv, kde ze všech zkoumaných zemí proti loňskému 27. skončilo na 29. místě. Hrubá finanční aktiva zahrnují hodnotu veškerého movitého i nemovitého majetku průměrného občana, čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy. Průměrné čisté bohatství na obyvatele činilo loni v Česku 12 630 eur, tedy podle aktuálního kurzu zhruba 328 000 korun. Pro srovnání, na Slovensku loni průměrné bohatství na člověka bylo 6150 eur (160 000 korun) a u průměrného Poláka 7070 eur (184 000 korun). Rozdíl mezi bývalou západní a východní Evropou je stále enormní, německy mluvící sousedé jsou na tom finančně čtyřikrát lépe než Češi. Průměrný Němec loni vlastnil čistou hodnotu 49 760 eur (1,3 milionu korun) a ještě lépe na tom byl Rakušan s 51 980 eury (1,35 milionu korun). Silná pozice Česka ve srovnání se zeměmi podobného politicko-ekonomického vývoje by neměla zastínit skutečnost, že rychlost růstu čistého bohatství Čechů meziročně zpomalila na 4,1 procenta. Podle Allianz jsou na vině dva faktory. Již druhý rok v řadě Čechům rychle narůstaly dluhy, o 5,4 procenta v roce 2016, proti tomu se však příliš nezvyšovala celková hodnota aktiv. Se 4,5 procenta rostly nejpomaleji za posledních šest let, a to zejména kvůli stagnaci na trhu cenných papírů.
Češi opět zjišťují, že smysluplné využití evropských peněz je nad jejich síly
25.09.2017
Než se po volbách zformuje nová vláda, obvykle to pár týdnů zabere. Sobotkův kabinet si proto plánuje program i na listopad a jedním z bodů bude bilancování, jak si Česko stojí v čerpání evropských peněz. Zjevně to nebude ani trochu veselá debata. Z ohromující sumy 625 miliard korun, které jsou k dispozici na roky 2014–2020, se zatím rozdělilo jen necelých 12 procent. Čas běží rychleji, než se zdá – je podzim 2017, takže rozpočtová sedmiletka už je za poločasem.
A už teď je jasné, že čerpání evropských peněz je pro Česko zakletou disciplínou. Peníze se budou opět utrácet překotně až v posledních letech, aniž by se stihly využít na strategické záležitosti nutné ke skutečné modernizaci země. Oto Slavík má v Ostravě rodinnou firmu na výrobu plastových součástek, která by mohla během příštích dvou let udělat důležitý krok v rozvoji. Zpočátku nadějná cesta k dotaci se ale v cílové rovince nečekaně zašmodrchává. Slavík je jedním z tisíců žadatelů o podporu v rámci jednoho z deseti programů, do kterých je 625 miliard z Evropy rozděleno. Přes ministerstvo průmyslu žádá o příspěvek na robotizaci části výrobního programu. Jeho podnik s třicítkou zaměstnanců je vzhledem k mamutím částkám ve fondech EU jen drobný hráč – investice činí 16,5 milionu, dotace tvoří 45 procent. Jde o běžný typ dotace a ministerstvo žádost v půlce roku předběžně schválilo. Jenže pak se věci začaly komplikovat. "Dokud nemám v ruce oficiální potvrzení, nemůžu jednat s bankou a dát věci do pohybu. Celý srpen jsem o něj žádal a nikdo z ministerstva nekomunikoval. A teď přišla výzva, že je potřeba změnit parametry projektu a dokončit jej už v únoru 2018. To však nelze stihnout," popisuje své jednání s erárem Slavík.