Co čeká po eurovolbách zvolené europoslance a Evropskou unii?
11.06.2024
Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP. První činností nových poslanců bude jednání o vytvoření politických skupin (frakcí), která mohou trvat až do první plenární schůze ve Štrasburku. Politická skupina musí mít minimálně 23 poslanců z alespoň sedmi členských států, jak uvádí stránka EP. Ustavující plenární schůze se bude konat od 16. do 19. července, čímž začne nové volební období.
Na ní poslanci zvolí předsedu EP, 14 místopředsedů a pět kvestorů. Také rozhodnou o složení stálých výborů a podvýborů EP a oznámí členy jednotlivých výborů. Po této schůzi se uskuteční první zasedání výborů, kde zvolí své předsedy a místopředsedy. Dalším klíčovým úkolem EP po volbách je volba předsedy Evropské komise (EK). Tento proces může začít po ustavující plenární schůzi a proběhnout po letní přestávce (na schůzi 16.-19. září), ale může se také uskutečnit dříve. Evropská rada, složená z nejvyšších představitelů členských států EU, navrhne kandidáta na předsedu EK, přičemž zohlední výsledky eurovoleb. Navržený kandidát představí své politické směřování před poslanci EP.
EP pak může zvolit předsedu EK tajným hlasováním nadpoloviční většinou 361 z 720 poslanců. Pokud kandidát nezíská potřebnou většinu, předseda EP požádá Evropskou radu o navržení nového kandidáta do jednoho měsíce.
Po zvolení předsedy EK jednotlivé členské státy EU navrhnou své kandidáty na eurokomisaře ve spolupráci s předsedou EK. Kandidáti musí získat souhlas europoslanců po slyšení ve výborech EP. Celkové složení nové Evropské komise schválí EP hlasováním nadpoloviční většinou poslanců, čímž se komise ujme funkce na pět let, jak uvádí oficiální stránka EP.
Poslanci EP se sdružují podle politické příslušnosti, nikoli podle národnosti. Pro vytvoření politické frakce je potřeba 23 poslanců a zastoupení alespoň jedné čtvrtiny členských států (minimálně 7 zemí), jak uvádí stránka EP.
V končícím funkčním období působilo v EP sedm politických frakcí. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny a jsou nezařazení. Po volbách se může seznam frakcí a jejich velikost změnit.
Každá politická skupina má svou vnitřní organizaci, včetně jmenování předsedy (nebo dvou spolupředsedů), předsednictva a sekretariátu. Před každým hlasováním frakce zkoumají zprávy vypracované parlamentními výbory a předkládají k nim pozměňovací návrhy. Stanovisko je dosaženo diskusí uvnitř skupiny, ale žádný poslanec není nucen hlasovat určitým způsobem.
EP je od roku 1979 jediným přímo voleným orgánem EU, což postupně zvýšilo jeho význam. Má tři hlavní pravomoci: legislativní, kontrolní a rozpočtovou. Právní předpisy EU navrhuje Evropská komise, ale EP se většinou účastní jejich přijímání spolu s Radou EU. EP má také několik kontrolních pravomocí, včetně demokratické kontroly všech institucí Unie. Klíčovým úkolem je volba předsedy EK a schválení složení EK s jednotlivými eurokomisaři. EP může také hlasovat o vyslovení nedůvěry Komisi, což ji přinutí k rezignaci, ale tuto pravomoc dosud nevyužil. EP rovněž rozhoduje o mezinárodních dohodách, například o rozšíření Unie, a stanovuje a schvaluje rozpočet a výdaje EU.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Kvóty na přijímání uprchlíků platí. Plnit by je mělo i Česko
06.09.2017
Povinné kvóty na přijímání uprchlíků jsou platné a země Evropské unie se jimi musí řídit, rozhodl nejvyšší soud v Evropské unii. Odmítl tak žalobu Slovenska a Maďarska proti kvótám. V rámci kvót přijatých v roce 2015 by si země EU měly z Řecka a Itálie přerozdělit až 120 tisíc uprchlíků. Na Česko jich připadá zhruba 2600.
Povinné kvóty odmítá i česká vláda, i když se ke slovenské a maďarské žalobě nepřipojila. Bratislava a Budapešť v žalobě argumentovaly z formálního hlediska: tvrdily, že EU při přijetí kvót nedodržela náležité procesní postupy. To ale Soudní dvůr EU, nejvyšší soud v osmadvacítce, odmítl. "Mechanismus /kvót/ napomáhá Řecku a Itálii zvládat dopady migrační krize z roku 2015 a je přiměřený," rozhodl soud. Podle něj platné evropské právo zavedení kvót umožňuje. Slovensko respektuje verdikt soudu, ale nadále hodlá prosazovat jiný způsob solidarity než přijímání migrantů. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico. "Náš postoj ke kvótám se nemění. Nadále budeme aktivně pracovat na tom, aby solidarita byla projevena jiným způsobem než nuceným přijímáním migrantů z jiných zemí," uvedl Fico. Česko před dvěma lety hlasovalo spolu se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem proti přijetí kvót. Ostatní země EU ale kvóty podpořily a odpůrce přehlasovaly. Česko zatím podle povinných kvót přijalo jen 12 běženců a od jara loňského roku úplně přestalo nabízet, že přijme další. Evropská komise proto Česku, a taky Polsku a Maďarsku, pohrozila soudem kvůli nerespektování platných zákonů. Pokud komise tyto země skutečně zažaluje a Soudní dvůr EU jí dá za pravdu, mohl by Česko odsoudit k vysoké jednorázové pokutě a k placení fixní částky za každý den, kdy by dál odmítalo rozhodnutí respektovat. Platnost povinných kvót vyprší už tento měsíc. Země EU si na jejich základě zatím rozdělily jen něco přes 20 tisíc uprchlíků místo plánovaných 120 tisíc. Důvodem je to, že po výrazném snížení migrace do Řecka přes Turecko v Evropě není dostatečný počet lidí, kteří by podmínky pro přerozdělení splňovali.
zdroj: ihned.cz
Češi nechtějí pracovat v zahraničí
04.09.2017
Ochota Čechů trvale nebo dočasně se odstěhovat za prací do zahraničí patří mezi nejnižší na světě. Češi také nejsou příliš nakloněni lákání zahraničních pracovníků pro obsazení volných pracovních míst v tuzemsku. Vyplývá to z globálního průzkumu Workmonitor personálněporadenské společnosti Randstad v několika desítkách zemí světa.
Na otázku ochoty odstěhovat se za prací se v pravidelném čtvrtletním průzkumu v ČR vyjádřilo kladně 35 procent dotázaných, což je druhá nejnižší míra vůbec. Menší mělo pouze Dánsko s 34 procenty, následovaly Rakousko a Nizozemsko s 36 procenty. Dočasně se odstěhovat za prací je ochotných 41 procent českých zaměstnanců, což je opět jedna z nejnižších úrovní v rámci průzkumu zahrnujícího 33 zemí po celém světě. Nižší měly pouze Rakousko s 38 procenty a Dánsko se 40 procenty. "Neochota Čechů jít za prací do zahraničí je dlouhodobá, a aktuálně je navíc podpořena extrémně nízkou nezaměstnaností, širokou nabídkou volných pracovních míst a tlakem na růst mezd a dalších zaměstnaneckých benefitů," uvedla ředitelka české pobočky Randstadu Hana Púllová. Českým firmám chybí pracovní síla, což při současném stavu ekonomiky firmy negativně ovlivňuje z hlediska schopnosti plnit zakázky a ekonomický růst. Nezaměstnanost je nejnižší od roku 1998. Mnohé společnosti se tak snaží do svých řad lákat brigádníky a nabízí uplatnění i lidem, kteří mohou pracovat pouze určité dny v týdnu. Množí se také nejrůznější formy benefitů a příspěvků, jako jsou například dotované obědy nebo obědy zcela zdarma, příspěvky na dopravu a na ubytování či výkonnostní bonusy a odměny, kterými se firmy snaží nové pracovníky nalákat. Průzkum také zjišťoval, zda jsou Češi nakloněni zaměstnávání cizinců. I když na českém trhu aktuálně panuje velký hlad po lidech, s hledáním pracovníků v zahraničí souhlasilo pouze 50 procent respondentů, což rovněž představuje jednu z nejnižších úrovní. Nejnižší ochota zaměstnávat cizince je v Argentině (29 procent), Maďarsku (33 procent) a Mexiku (39 procent).
Zdroj: ihned.cz
Nestlé je největším evropským plátcem dividend
25.08.2017
Přes sedm miliard švýcarských franků na dividendách vyplatila v dubnu svým akcionářům švýcarská potravinářská společnost Nestlé. Vévodí tak světovému žebříčku největších plátců dividend za druhé čtvrtletí letošního roku. Ukazuje to analýza, kterou pravidelně sestavuje britská investiční společnost Janus Henderson.
Celkem evropské firmy, s jejichž akciemi se obchoduje na burze, poslaly v období od dubna do června na účty svých akcionářů 149,5 miliardy dolarů, o 1,1 procenta více v porovnání se stejným obdobím minulého roku. Na světovém objemu dividend se Evropa (bez započtení Velké Británie) podílela přibližně 40 procenty. Důvod byl i ten, že na jaře hned dvě třetiny evropských korporací vyplácí jednorázovou dividendu ze zisku za předchozí rok. To je rozdíl například oproti Spojeným státům, kde je zvykem vyplácet dividendy čtvrtletně. Podle analýzy letos 86 procent evropských firem svou dividendu buď zvýšilo, nebo přinejmenším ponechalo na loňské úrovni. V první dvacítce největších světových plátců se i díky tomu nachází hned devět firem, bank a pojišťoven. Mezi firmami, které svou dividendu letos zvýšily patří mimo jiné právě Nestlé. Společnost tak přispěla k tomu, že výše dividend vyplacených švýcarskými firmami meziročně vzrostla o 8,4 procenta a vyšplhala se v druhém kvartále v přepočtu na rekordních 24,8 miliard dolarů. To dělá při aktuálním kurzu okolo 550 miliard korun. Rekordních objemů dosáhly dividendy také v dalších evropských zemích - v Belgii, Finsku, Nizozemsku, Portugalsku a Rakousku. Například Nizozemsko zaznamenalo podobně jako Švýcarsko silný meziroční nárůst o přibližně osm procent na 8,2 miliard dolarů. Přispělo k tomu i navýšení dividendy firmou Ahold, provozovatele maloobchodních sítí supermarketů. Pod značkou Albert má obchody i v Česku.
zdroj: ihned.cz
Česko je druhé v Evropě co do počtu ekologicky hospodařících farem
25.08.2017
Česká republika má v rámci Evropské unie druhou příčku v podílu ekologicky hospodařících zemědělských farem. Před ní je jenom Rakousko. V pohledu na podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy je ČR na čtvrtém místě za Rakouskem, Estonskem a Švédskem. Ve čtvrtek to oznámila na tiskové konferenci v rámci agrosalonu Země živitelka předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ) Iva Ritschelová. Za posledních 16 let počet ekofarem vzrostl sedmkrát na současných 2984 a výměra třiapůlkrát.
Výměr orné půdy přitom dlouhodobě v klesá, od roku 2000 do roku 2016 o 148 000 hektarů, což je přibližně velikost okresu Benešov, připomněl ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek. Klesá výměra například ječmene, více je naopak řepky a kukuřice. Ekologičtí zemědělci hospodařili loni na 2984 ekofarmách, které byly na 448 228 hektarech zemědělské půdy. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že má radost z nárůstu ekozemědělců. "Vždy u toho dodávám: ale aby nám kromě ploch rostla i spotřeba biopotravin v ČR," řekl. V ekologickém režimu podle Hrbka převažuje výroba "ekologického sena", tedy trvalých travních porostů, které jsou na 86,1 procenta výměru půdy v ekologickém režimu. Podle údajů ministerstva zemědělství vzrostla předloni spotřeba biopotravin meziročně o 11,4 procenta, lidé za ně utratili 2,25 miliardy korun. Průměrně to tedy činilo 213 korun na hlavu, šlo o nejvyšší hodnotu od roku 2008. Podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací činil podíl biopotravin na celkové spotřebě 0,81 procenta. Vláda předloni schválila plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2020. Počítá třeba s tím, že by podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů měl do konce roku 2020 činit tři procenta.
zdroj: ihned.cz