Co čeká po eurovolbách zvolené europoslance a Evropskou unii?
11.06.2024
Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP. První činností nových poslanců bude jednání o vytvoření politických skupin (frakcí), která mohou trvat až do první plenární schůze ve Štrasburku. Politická skupina musí mít minimálně 23 poslanců z alespoň sedmi členských států, jak uvádí stránka EP. Ustavující plenární schůze se bude konat od 16. do 19. července, čímž začne nové volební období.
Na ní poslanci zvolí předsedu EP, 14 místopředsedů a pět kvestorů. Také rozhodnou o složení stálých výborů a podvýborů EP a oznámí členy jednotlivých výborů. Po této schůzi se uskuteční první zasedání výborů, kde zvolí své předsedy a místopředsedy. Dalším klíčovým úkolem EP po volbách je volba předsedy Evropské komise (EK). Tento proces může začít po ustavující plenární schůzi a proběhnout po letní přestávce (na schůzi 16.-19. září), ale může se také uskutečnit dříve. Evropská rada, složená z nejvyšších představitelů členských států EU, navrhne kandidáta na předsedu EK, přičemž zohlední výsledky eurovoleb. Navržený kandidát představí své politické směřování před poslanci EP.
EP pak může zvolit předsedu EK tajným hlasováním nadpoloviční většinou 361 z 720 poslanců. Pokud kandidát nezíská potřebnou většinu, předseda EP požádá Evropskou radu o navržení nového kandidáta do jednoho měsíce.
Po zvolení předsedy EK jednotlivé členské státy EU navrhnou své kandidáty na eurokomisaře ve spolupráci s předsedou EK. Kandidáti musí získat souhlas europoslanců po slyšení ve výborech EP. Celkové složení nové Evropské komise schválí EP hlasováním nadpoloviční většinou poslanců, čímž se komise ujme funkce na pět let, jak uvádí oficiální stránka EP.
Poslanci EP se sdružují podle politické příslušnosti, nikoli podle národnosti. Pro vytvoření politické frakce je potřeba 23 poslanců a zastoupení alespoň jedné čtvrtiny členských států (minimálně 7 zemí), jak uvádí stránka EP.
V končícím funkčním období působilo v EP sedm politických frakcí. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny a jsou nezařazení. Po volbách se může seznam frakcí a jejich velikost změnit.
Každá politická skupina má svou vnitřní organizaci, včetně jmenování předsedy (nebo dvou spolupředsedů), předsednictva a sekretariátu. Před každým hlasováním frakce zkoumají zprávy vypracované parlamentními výbory a předkládají k nim pozměňovací návrhy. Stanovisko je dosaženo diskusí uvnitř skupiny, ale žádný poslanec není nucen hlasovat určitým způsobem.
EP je od roku 1979 jediným přímo voleným orgánem EU, což postupně zvýšilo jeho význam. Má tři hlavní pravomoci: legislativní, kontrolní a rozpočtovou. Právní předpisy EU navrhuje Evropská komise, ale EP se většinou účastní jejich přijímání spolu s Radou EU. EP má také několik kontrolních pravomocí, včetně demokratické kontroly všech institucí Unie. Klíčovým úkolem je volba předsedy EK a schválení složení EK s jednotlivými eurokomisaři. EP může také hlasovat o vyslovení nedůvěry Komisi, což ji přinutí k rezignaci, ale tuto pravomoc dosud nevyužil. EP rovněž rozhoduje o mezinárodních dohodách, například o rozšíření Unie, a stanovuje a schvaluje rozpočet a výdaje EU.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Česko se brání pokutě od EU za střet zájmů při rozdělování dotací
23.03.2017
Česko ve středu požádalo EU o smírčí řízení kvůli pokutě za údajný střet zájmů při rozdělování zemědělských dotací. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) žádá ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL) o návrh zmírnění dopadů sankce. Podle EK byli ve střetu zájmu členové dozorčí rady státního zemědělského fondu včetně bývalého člena vedení holdingu Agrofert Jaroslava Faltýnka (ANO). Vicepremiér, šéf ANO a bývalý majitel Agrofertu Andrej Babiš tvrdí, že se o střet zájmů nejednalo.
Česku tak hrozí sankce 800 000 eur (22 milionů korun). Podle rozhodnutí zveřejněného ve středu na několika českých serverech unijní prověrka prokázala, že místopředseda ANO Faltýnek byl ve střetu zájmů. Důvodem bylo, že jako člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) dohlížel na rozdělování dotací a zároveň byl členem představenstva Agrofertu, který působí i v zemědělství. Podle Evropské komise byli ve střetu zájmů také předseda dozorčí rady SZIF Ladislav Velebný (ČSSD) a člen rady Petr Kudela (KDU-ČSL). Česko ve středu předalo EK žádost o zahájení smírčího řízení kvůli navržené pokutě, sdělila mluvčí SZIF Vladimíra Nováková. Fond požaduje, aby komise od pokuty upustila, a v opačném případě se chce obrátit na Soudní dvůr EU. Premiér v dopise žádá od ministra zemědělství Jurečky návrh, jak minimalizovat dopady pokuty. Obratem požaduje také návrh možných změn, aby se podobným problémům předešlo. Záležitost by pak měla projednat vláda. "Prosím též o informaci, z jakých zdrojů bude případná pokuta uhrazena," píše premiér v dopisu. Jurečka na svém facebookovém profilu uvedl, že členové dozorčí rady SZIF nemohou udělení dotací nijak ovlivnit. Stejně se vyjádřil také Babiš, který Agrofert donedávna vlastnil. Faltýnek ani ostatní členové dozorčí rady SZIF podle něj ve střetu zájmů nebyli.
zdroj: ihned.cz
Třetina evropských firem chce kvůli brexitu snížit investice
20.03.2017
Třetina evropských firem očekává, že kvůli odchodu Británie z Evropské unie, tzv. brexitu, sníží své investiční výdaje. Desetina z těch, které mají operace v Británii, se chce stáhnout ze země. Vyplývá to z průzkumu mezi 600 firmami z eurozóny, který zveřejnila švýcarská banka UBS.
Více než polovina firem uvádí, že nečekají, že by brexit změnil jejich investiční plány. Dalších 24 procent však očekává, že "trochu" sníží své investice, a osm procent hodlá investice snížit "výrazně". Z firem, které uvedly, že upraví své investiční plány, jich to chce 39 procent udělat v příštích šesti až 12 měsících. Zhruba 17 procent firem uvedlo, že tak učiní okamžitě. Z celkového počtu dotázaných podniků různých velikostí a z různých sektorů vybraných tak, aby reprezentovaly evropský trh, jich má 74 procent operace v Británii. Z nich desetina uvedla, že plánuje přemístit své kapacity z Británie a 31 procent odpovědělo, že přesunou velkou část aktivit. Pětina neplánuje přemístit své kapacity a tři procenta chtějí zvýšit své operace v Británii. Země eurozóny jsou nejvíce preferovanou novou destinací pro přesun aktivit u téměř poloviny respondentů. Země střední a východní Evropy jsou preferovanou destinací pro 30 procent z nich. Největší obavou pro firmy je podle průzkumu v současnosti nejistota spojená s brexitem. Těsně za ní skončila nejistota ohledně nové vlády v USA. Pouze 14 procent dotazovaných znepokojují výsledky francouzských prezidentských voleb.
zdroj: ihned.cz
Zpomalil růst EU i eurozóny
07.03.2017
Ekonomika eurozóny loni zpomalila růst na 1,7 procenta z předloňských dvou procent. Zvolnila také ekonomika celé Evropské unie, která stoupla o 1,9 procenta po růstu o 2,2 procenta v roce předchozím. V úterý to oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Potvrdil i dosavadní údaje o stabilním tempu růstu ve čtvrtém čtvrtletí.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,4 procenta, stejným tempem jako ve třetím kvartálu. V celé EU pak ekonomika vzrostla o 0,5 procenta, mírně rychleji než ve třetím čtvrtletí. V meziročním srovnání se HDP eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 1,7 procenta, zatímco ekonomika celé EU vzrostla o 1,9 procenta. V České republice růst podle Eurostatu zrychlil v závěru roku na 0,4 procenta z tempa 0,2 procenta ve třetím čtvrtletí. Meziroční tempo růstu se zvýšilo na 1,9 procenta z 1,8 procenta v předešlém kvartálu. Růst na konci roku táhla spotřeba domácností a oživení investic, uvedl Eurostat. K ekonomické expanzi přispěla mírně i tvorba zásob a vládní výdaje. Evropská komise v únoru předpověděla, že ekonomika Evropské unie v letošním i příštím roce poroste o 1,8 procenta. Hospodářský růst v eurozóně letos podle komise zvolní na 1,6 procenta, příští rok však opět mírně zrychlí a vrátí se na 1,8 procenta.
zdroj: ihned.cz
Inflace v eurozóně je nejvyšší za čtyři roky
02.03.2017
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v únoru zrychlilo na dvě procenta, zatímco v lednu to bylo 1,8 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za téměř čtyři roky. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Takzvaná jádrová inflace však zůstala pod oficiálním cílem Evropské centrální banky (ECB).
Hlavním motorem růstu byly ceny energií, které vzrostly o 9,2 procenta. Potraviny, alkohol a tabák zdražily o 2,5 procenta. Ceny ve službách, které jsou největším sektorem ekonomiky eurozóny, stouply o 1,3 procenta a ceny neenergetického průmyslového zboží se zvýšily o 0,2 procenta. Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, činila stejně jako v lednu 0,9 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila rovněž 0,9 procenta. Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje meziměsíční srovnání ani žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní Eurostat 16. března. ECB usiluje o to, aby se jádrová inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Mezi kritiky uvolněné měnové politiky ECB patří například šéf německé centrální banky Jens Weidmann i mnozí němečtí politici.
zdroj: ihned.cz