Elektrických nákladních aut v EU přibývá
03.02.2025
Zájem o elektrické nákladní automobily roste v celé Evropské unii včetně České republiky. Zatímco jejich podíl na celkovém počtu nových nákladních aut loni v EU dosáhl 2,3 procenta, v Česku to bylo pouze 0,3 procenta. I tak se ale loni v Česku prodalo dosud nejvíce elektrických nákladních vozů, a to 27. Informuje o tom web Čistá doprava Centra dopravního výzkumu, data vycházejí z údajů Evropského sdružení výrobců automobilů.
"V České republice bylo loni registrováno 27 nových nákladních elektrických vozidel, historicky nejvíce. Po šesti registracích si připsaly Fuso, Mercedes-Benz a Volvo, zbytek pak připadal na ostatní značky. V zemích V4 bylo v Polsku registrováno 98, v Maďarsku 27 a na Slovensku 25 nákladních elektromobilů," uvedl Lukáš Kadula z centra.
V celé EU lidé loni registrovali 7516 nových elektrických nákladních aut, meziročně to je o 4,6 procenta méně. Podíl na celkovém počtu registrací nákladních aut dosáhl 2,3 procenta.
Zatímco na nákup osobních elektromobilů a elektrododávek byly vypsané dotace, na nákup nákladních elektromobilů zatím žádný dotační program není. Menší zájem o ně způsobuje pravděpodobně i nedostatečná síť dobíjecích stanic pro nákladní automobily. Na vybudování rychlodobíječek pro nákladní auta na elektřinu vypsalo loni ministerstvo dopravy výzvu v programu Doprava 2021-2027, v níž vyčlenilo 540 milionů korun. Ve stejném programu byla teď vypsána další výzva, která na vybudování rychlodobíječek pro nákladní automobily vyčleňuje 400 milionů korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Češi jsou v utrácení za knihy nad světovým průměrem
26.09.2018
Češi utratí za knihy včetně e-knih a audioknih průměrně 719 korun za rok. Celosvětově se průměr pohybuje v přepočtu na hranici 450 korun.
Čeští čtenáři dají ročně za knihy méně než například Turci (v přepočtu 771 Kč) a více než Poláci (585 Kč). Vyplývá to z údajů knihkupectví Kanzelsberger. Nejvíc za četbu v přepočtu na koruny vydají podle údajů Bookmap.org Němci, Norové, Američani a Britové. Průměrná ceny knihy se mezi roky 2014 a 2016 zvýšila z 252 na 261 korun, vyplývá z údajů Svazu českých knihkupců a nakladatelů. "Češi byli, jsou a myslím, že i budou, národem čtenářů. Kniha u nás dlouhodobě stojí jako deset piv, není drahá," uvedl majitel zmíněné sítě knihkupectví Jan Kanzelsberger. Česko výrazně zaostává ve výdajích za Německem, USA či Británií. V drtivé většině ale jde o země, kde je průměrná mzda výrazně vyšší než v Česku. V Německu utratí lidí v přepočtu na koruny za knihy 3112 korun, v Norsku 2979 a v Spojených státech 2899 korun ročně.
Německá vláda je pro fúzi Deutsche Bank a Commerzbank
24.09.2018
Německá vláda je nakloněna spojení největších domácích bankovních ústavů Deutsche Bank a Commerzbank. Fúzí by vznikla spolehlivá banka, která by mohla financovat německou exportně orientovanou ekonomiku. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to uvedla agentura Bloomberg.
Vláda se kloní k tomuto řešení proto, že silná národní úvěrová instituce by zajistila prostředky pro německé firmy i v čase finanční krize, během které by zahraniční investoři mohli stahovat svůj kapitál. Představitelé Deutsche Bank jednali o různých scénářích fúzí v polovině září. Dospěli však k závěru, že k tomuto kroku není ten správný čas. Mají obavy, že spojení s Commerzbank by vedlo pouze k dalšímu snižování počtu pracovních míst, uvedl jeden ze zdrojů agentury Bloomberg. Německá vláda v Commerzbank stále vlastní 15procentní podíl, finančně ji totiž podpořila v době finanční krize. Přestože tvrdí, že do rozhodnutí soukromého sektoru nezasahuje, jakékoli spojení s Deutsche Bank bude pravděpodobně vyžadovat alespoň tichý souhlas, upozorňuje agentura Bloomberg.
Babiše evropská debata o migraci zklamala
21.09.2018
Česko podporuje plán na uspořádání summitu Evropské unie s africkými státy, o němž se jednalo na středeční pracovní večeři lídrů zemí EU. Ve čtvrtek to řekl český premiér Andrej Babiš, který dal zároveň najevo zklamání z průběhu debaty. Někteří politici podle něho trvají na přerozdělování migrantů připlouvajících do Evropy na lodích, zatímco Česko nechce nelegálně přicházející migranty přijímat vůbec.
"Debata byla spíše o tom, že my se smíříme s tím, že přicházejí ti ilegální migranti a že se mají redistribuovat ty lodě, což je samozřejmě další pozvánka pro ty pašeráky," komentoval průběh večerního jednání český premiér, podle něhož se tím diskuse prakticky vrátila tam, kde byla před několika lety, kdy mezi jednotlivými zeměmi panovaly ostré rozpory v názoru na přijímání migrantů. Návrhy na přerozdělování migrantů prosazoval podle něho italský premiér Giuseppe Conte, jehož protiimigrační vláda se snaží vyjednat pro svou zemi přetíženou přistěhovalci unijní solidaritu. Šéf Evropské rady Donald Tusk lídry členských zemí ve středu vyzval, aby vzhledem ke klesajícímu počtu přicházejících migrantů přestali se vzájemnými útoky kvůli tomuto politicky žhavému tématu, které v mnoha zemích výrazně promlouvá do voličských preferencí. Pozitivní byla naopak podle Babiše debata o potřebě investovat více finančních prostředků do regionů severní Afriky, kudy do Evropy proudí největší počet přistěhovalců.
Západ EU válcuje východ v podílu lidí pracujících na zkrácený úvazek
20.09.2018
Nizozemsko dominuje mezi zeměmi Evropské unie v podílu lidí zaměstnaných na částečný úvazek. Východní členské země ve srovnání zaostávají. Česko skončilo mezi posledními, z tuzemských regionů dopadla nejlépe Praha. Vyplývá to z výroční knihy evropského statistického úřadu Eurostat.
V Nizozemsku pracuje na zkrácený úvazek více než polovina lidí. Všech dvanáct nizozemských provincií obsadilo v žebříčku prvních dvanáct pozic mezi unijními regiony. Vůbec nejvyšší podíl zkrácených úvazků (56,4 procenta) má univerzitní provincie Groningen na severu země. Mimo Nizozemí evropští statistici zjistili, že podstatná část ekonomicky aktivní populace pracuje na kratší úvazek také v Rakousku (28,8 procenta), Německu (28,2 procenta) a ve Velké Británii (26,4 procenta). Česko se společně s dalšími státy z východní části EU umístilo na opačném pólu žebříčku. V tuzemsku využívá kratší pracovní hodiny pouze 7,3 procenta lidí. Podobně jako Češi jsou na tom Poláci. Kratší pracovní týden má u našeho severního souseda rovněž zhruba každý čtrnáctý. Vůbec nejhůře v tomto ohledu dopadlo Bulharsko (2,4 procenta). Podobně ze srovnání vyšlo také Maďarsko (4,8 procenta), Chorvatsko (5,6 procenta), Slovensko (6,2 procenta) nebo Rumunsko (7,9 procenta). Průměrně v celé Evropské unii pracuje na zkrácený úvazek přibližně každý pátý vydělávající člověk.