Elektrických nákladních aut v EU přibývá
03.02.2025
Zájem o elektrické nákladní automobily roste v celé Evropské unii včetně České republiky. Zatímco jejich podíl na celkovém počtu nových nákladních aut loni v EU dosáhl 2,3 procenta, v Česku to bylo pouze 0,3 procenta. I tak se ale loni v Česku prodalo dosud nejvíce elektrických nákladních vozů, a to 27. Informuje o tom web Čistá doprava Centra dopravního výzkumu, data vycházejí z údajů Evropského sdružení výrobců automobilů.
"V České republice bylo loni registrováno 27 nových nákladních elektrických vozidel, historicky nejvíce. Po šesti registracích si připsaly Fuso, Mercedes-Benz a Volvo, zbytek pak připadal na ostatní značky. V zemích V4 bylo v Polsku registrováno 98, v Maďarsku 27 a na Slovensku 25 nákladních elektromobilů," uvedl Lukáš Kadula z centra.
V celé EU lidé loni registrovali 7516 nových elektrických nákladních aut, meziročně to je o 4,6 procenta méně. Podíl na celkovém počtu registrací nákladních aut dosáhl 2,3 procenta.
Zatímco na nákup osobních elektromobilů a elektrododávek byly vypsané dotace, na nákup nákladních elektromobilů zatím žádný dotační program není. Menší zájem o ně způsobuje pravděpodobně i nedostatečná síť dobíjecích stanic pro nákladní automobily. Na vybudování rychlodobíječek pro nákladní auta na elektřinu vypsalo loni ministerstvo dopravy výzvu v programu Doprava 2021-2027, v níž vyčlenilo 540 milionů korun. Ve stejném programu byla teď vypsána další výzva, která na vybudování rychlodobíječek pro nákladní automobily vyčleňuje 400 milionů korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Význam Evropské unie pro český vývoz dál roste.
27.09.2016
Význam Evropské unie pro český export loni dále rostl. Vývoz do EU dosáhl podílu 83,2 procenta na celém českém exportu, což bylo meziročně o jeden procentní bod více. Hlavním obchodním partnerem v EU je nadále Německo, jehož podíl na celkovém českém vývozu do Evropské unie představoval 38,6 procenta. Podíl Slovenska byl 10,8 procenta. Na úterní tiskové konferenci to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Česko se na celkovém vývozu EU podílí z 2,9 procenta, což je o desetinu procenta více než Rakousko a dvakrát více než Slovensko (1,4 procenta). Německo tvoří čtvrtinu celkového exportu unie, Polsko 3,7 procenta. České firmy do osmadvacítky loni vyvezly zboží za 3,2 biliónu korun, o 249,2 miliardy korun více než v roce 2014. Vyvážejí se hlavně stroje a dopravní prostředky. Česko od svého vstupu do EU více zboží vyváží, než dováží. Hodnota dovozu zboží do Česka z členských zemí dosahovala 65,5 procenta celkového importu. Česko obchoduje hlavně se sousedními státy. Vloni představoval podíl okolních zemí na celkovém vývozu 51,1 procenta a na dovozu 42 procent. "V roce 2015 dosáhl podíl Německa na celkovém českém vývozu do EU 38,6 procenta, Slovenska 10,8 procenta, Polska 7,1 procenta a Rakouska 4,9 procenta," dodal ředitel odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Karel Král.
zdroj: ihned.cz
Brusel schválil německou expanzi EPH
22.09.2016
Evropská komise nemá námitky proti převzetí dvou firem švédské společnosti Vattenfall v Německu českým Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH) v konsorciu se společností PPF Investments. Komise ve čtvrtek uvedla, že transakce nebude mít nepříznivý vliv na hospodářskou soutěž na odpovídajících trzích.
Švédská vláda prodej dolů a tepelných elektráren státní švédské firmy Vattenfall v Německu schválila přes protesty ekologů počátkem července. Prodávané aktivity zaměstnávají v Sasku a Braniborsku kolem 8000 lidí. EPH se podle médií zavázal, že do konce roku 2020 nebude v převzatých dolech a elektrárnách propouštět. Transakci, která se týká firem Vattenfall Europe Generation a Vattenfall Europe Mining, posuzovala Komise s ohledem na možné dopady na trh s hnědým uhlím, dodávky prachového hnědého uhlí v Německu a výrobu a velkoobchodní dodávky elektrické energie. Na trhu s hnědým uhlím není mezi účastníky konkurenční vztah, Vattenfall vyvíjí v Německu aktivity v Lužici - tedy v Sasku a v Braniborsku, zatímco EPH prostřednictvím své dceřiné firmy Mibrag provozuje povrchové doly ve středním Německu, připomněla komise v tiskové zprávě.
zdroj: ihned.cz
Švýcarská ekonomika navzdory silnému franku solidně roste
06.09.2016
Švýcarská ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí nejrychlejším tempem od prudkého posílení franku na počátku roku 2015. Hrubý domácí produkt (HDP) země vzrostl meziročně o dvě procenta, což byl více než dvojnásobek odhadů ekonomů. Vyplývá to z úterních vládních statistických údajů.
Švýcarská centrální banka v lednu 2015 překvapivě zrušila politiku udržování kurzu eura vůči franku nad 1,20 CHF, kterou zavedla v září 2011, aby ochránila ekonomiku před negativními dopady silné domácí měny na vývoz. Frank poté nárazově zpevnil o zhruba 13 procent, což podkopalo export, tradiční motor švýcarské ekonomiky. Loni sice švýcarská ekonomika zpomalila růst na 0,8 procenta z dvouprocentního tempa v roce 2014, recesi se však vyhnula. Švýcarská vláda pro letošní rok předpověděla zrychlení růstu na 1,6 procenta. HDP ve druhém čtvrtletí v mezičtvrtletním srovnání stoupl o 0,6 procenta. Bylo to nejsilnější tempo růstu od konce roku 2014. Ekonomiku podpořila jak bilance zahraničního obchodu, tak zvýšená vládní spotřeba, citovala agentura Reuters švýcarské vládní statistiky.
zdroj: ihned.cz
Nezaměstnanost mladých v EU roste, nejhůře je na tom Itálie
18.08.2016
Více než šestina mladých lidí v Evropské unii ve věku 20 až 24 let nemá práci, přestože už dokončila studium nebo jinou profesní přípravu. Během deseti let se podíl těchto nezaměstnaných zvýšil z 16,3 na 17,3 procenta z celkového počtu obyvatel v tomto věku.
Nejhorší je situace v Itálii, kde bez studia či práce zůstává téměř třetina (31,1 procenta) lidí ve věku 20 až 24 let. Více než jeden člověk z pěti je ve stejné situaci také v Řecku, Rumunsku, Bulharsku, Španělsku a na Kypru. Naopak nejlépe jsou na tom Nizozemsko (7,2 procenta), Lucembursko, Dánsko, Německo a Švédsko.
zdroj: ihned.cz