Konec byrokracie v EU?
13.05.2025
Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.
Evropská komise tento týden zahájila konzultaci k revizi směrnic o posuzování fúzí. Ta podle očekávání vyvolala nadšení v průmyslových kruzích, ale zároveň znepokojení mezi organizacemi na ochranu spotřebitelů, které varují před oslabením kontrolních mechanismů a nárůstem tržních cen.
Změny, které by mohly být schváleny až koncem roku 2027, mají ambici přehodnotit, jak Komise vyvažuje dopad fúzí: méně důrazu na bezprostřední cenové dopady a více na dlouhodobou konkurenceschopnost, inovace a bezpečnost. Komise přitom otevřeně přiznává, že v sektorech jako je technologie či obrana je rozsah operací klíčový, a proto je konsolidace považována za žádoucí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen již v září pověřila komisařku pro hospodářskou soutěž Teresu Riberu navržením „nového přístupu k soutěžní politice“, který více podpoří růst evropských firem na globálním trhu. Očekává se, že dopad transakcí na ekonomiku EU se tak stane jedním z hlavních kritérií při posuzování fúzí.
I přes očekávání změn se základní právní rámec nemění — a přepisování samotného nařízení o fúzích je považováno za politicky riskantní krok, který by mohl otevřít „Pandořinu skříňku“ požadavků jednotlivých členských států.
Obrana je další oblastí, která je pod drobnohledem. Komise zvažuje, jak přistupovat k případům, kde jsou členské státy obzvlášť citlivé na jakoukoli unijní ingerenci.
Ačkoli se některé hlasy v právnické komunitě snaží mírnit očekávání dramatických změn, vše nasvědčuje tomu, že Brusel směřuje k pružnějšímu výkladu stávajících pravidel.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropská komise představila balíček opatření, který má usnadnit život podnikům
13.09.2023
Ty v posledních letech zasáhlo množství krizí, od pandemie covidu-19, přes vyšší náklady na energie způsobené ruskou válkou proti Ukrajině až po zvyšující se inflaci. Jedním z hlavních předložených pravidel je návrh nařízení o opožděných platbách v obchodních transakcích. Ten má pomoci zajistit, aby podniky získávaly své peníze včas. Součástí balíčku je i směrnice o zjednodušení daní pro malé a střední podniky zapojené do přeshraniční činnosti.
Jak poznamenal server Politico, představení balíčku úlev pro malé a střední podniky bylo jedním ze slibů šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, o kterém hovořila ve svém loňském projevu o stavu Evropské unie. "Malé podniky by měly být díky opatřením vypláceny mnohem rychleji, což je důležité zejména vzhledem k tomu, že úrokové sazby vyletěly nahoru a pouze 40 procent faktur je zaplaceno včas," dodal Politico. Podle Evropské komise souvisí každý čtvrtý bankrot s tím, že nejsou včas placeny faktury.
Nařízeni o boji proti opožděným platbám v obchodních transakcích řeší zpoždění plateb, což je nekalá praxe, která ohrožuje peněžní toky malých a středních podniků a brání konkurenceschopnosti, píše EK ve své tiskové zprávě. Nová pravidla zruší směrnici z roku 2011 o opožděných platbách a nahradí ji nařízením. Návrh zavádí přísnější limity pro zaplacení, maximálně do 30 dnů, odstraňuje nejasnosti a řeší právní mezery ve stávající směrnici.
"Život malých společností byl v posledních letech těžký, souvisí to zejména s pandemií a ruskou válkou na Ukrajině. Naši podporu malým a středním podnikům je tedy potřeba navýšit. Chceme jim usnadnit život, dodat jim více kyslíku, abychom jim pomohli přežít a prosperovat," uvedla k balíčku místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. "Dnes přicházíme s pravidly, která zajistí, že budou malé podniky vypláceny včas, omezíme papírování a zjednodušíme daně," dodala.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Zájemců o členství v EU je celá řada
12.09.2023
Změny musí podstoupit nejen zájemci, ale i Unie. Rozšiřování Evropské unie je komplikovaný proces, který vyžaduje nejen proměnu zemí se zájmem o členství, nýbrž i samotné unijní politiky. Každá země navíc potřebuje vlastní přístupové podmínky „šité na míru“. Dále rozhoduje iniciativa.
Zatímco Ukrajina vyvíjí aktivitu navíc, přístupové rozhovory se Srbskem už několik let stagnují a proces s Tureckem je dlouhodobě na mrtvém bodě. Mezitím je potřeba na budoucí přístup Ukrajiny připravit obě strany. „Rozšiřování je zároveň příležitostí k transformaci na obou stranách, je tedy zásadní intenzivně pracovat na tom, aby obě strany byly plně připravené co nejdříve,“ přiblížila Kovářová. Podle ní bude časování spíše v rukou Ukrajiny a její schopnosti nelehké transformace. Pro členské státy EU se nebude jednat o „calendar driven“, nýbrž o „reform driven“ proces. V tomto směru je důležitá i zkušenost zemí západního Balkánu a jejich reformního úsilí, a to nejen v rámci plnění přísných podmínek přístupového procesu, ale především perspektivy konkrétních přínosů pro tyto země a jejich občany,“ podotkla. „Dopady budoucího vstupu dalších zemí včetně Ukrajiny na EU, její fungování a její politiky jsou samozřejmě předmětem analýz. Švédské předsednictví v Radě EU zahájilo diskusi členských států k takzvané absorpční kapacitě EU a španělské předsednictví v ní nepochybně bude v příštích týdnech a měsících aktivně pokračovat,“ vylíčila mluvčí české diplomacie. Přístupový proces s Ukrajinou ale nemůže být urychlen. „Zásadní unijní hráči si velmi dobře uvědomují – a zvlášť od loňského summitu s balkánskými zájemci o členství – že přístupový proces s Ukrajinou nemůže být i přes její současné strasti urychlen na úkor zemí, které přístupový proces podstupují již řadu let,“ uvedl politolog.
Otázkou je také připravenost jednotlivých zemí. „Zároveň – poučeni řadou krizí z minulých let, které byly živeny od států nedodržujících, byť jen základní pravidla členství – nechtějí dopustit přijetí nových členů, kteří nebudou dostatečně připraveni,“ popsal.
S
Inflace v Evropské unii se v červenci snížila na 6,1 procenta
28.08.2023
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci dále zpomalilo na 6,1 procenta z 6,4 procenta v červnu. Uvedl to ve své zprávě Evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se inflace snížila o jeden procentní bod na 10,2 procenta, i tak ale zůstává čtvrtá nejvyšší v EU. V případě eurozóny statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož inflace zpomalila na 5,3 procenta z červnových 5,5 procenta.
Před rokem, kdy se ceny rekordně zvyšovaly zejména kvůli nevídanému zdražování energií, inflace v EU dosáhla 9,8 procenta. V zemích používajících euro činila 8,9 procenta. V meziměsíčním srovnání zůstaly spotřebitelské ceny v EU v červenci beze změny. V eurozóně klesly o 0,1 procenta. Nejnižší byla meziroční inflace v Belgii, kde činila 1,7 procenta. V Lucembursku ceny meziročně stouply o dvě procenta a ve Španělsku o 2,1 procenta. Naopak nejvyšší byla inflace v Maďarsku, a to 17,5 procenta. Na Slovensku a v Polsku činila 10,3 procenta. Ve srovnání s červnem inflace zpomalila v 19 členských zemích a v sedmi zrychlila. Ve Švédsku zůstala na stejné úrovni. Ceny energií se v eurozóně v červenci meziročně snížily o 6,1 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží vzrostly o pět procent a ve službách o 5,6 procenta. Navzdory zpomalování zůstává inflace v eurozóně vysoko nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB) jako strop cenové stability. ECB ve snaze bojovat s vysokou inflací od loňska zvyšuje základní úrokové sazby. Koncem července zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. O růstu sazeb rozhodla už podeváté za sebou.
S