Meta dostala od EU pokutu 797 milionů eur
15.11.2024
Evropská komise uložila americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 797,72 milionu eur (20,2 miliardy Kč), a to kvůli zneužití postavení na trhu online reklamy. Toho se firma dopustila tím, že svou službu Facebook Marketplace propojila se sociální sítí Facebook. "Komise nařídila společnosti Meta, aby toto jednání ukončila a aby se v budoucnu zdržela opakování protiprávního jednání nebo praxe s obdobným cílem nebo účinkem," uvedla komise. Ta v Evropské unii mimo jiné funguje i jako antimonopolní úřad.
Problém podle komise tkví ve skutečnosti, že všichni uživatelé Facebooku mají automaticky přístup k Facebook Marketplace a službě jsou pravidelně vystavováni, ať už o to stojí, nebo ne. Konkurenti služby Facebook Marketplace tak mohou být vyloučeni z trhu. Vazba totiž podle komise poskytuje službě Facebook Marketplace výhodu, "které se konkurenti nemohou rovnat".
Podle zjištění unijní exekutivy má totiž Meta dominantní postavení na trhu osobních sociálních sítí v Evropském hospodářském prostoru, který zahrnuje vedle členských zemí EU ještě Norsko, Island a Lichtenštejnsko, a také na vnitrostátních trzích se zobrazováním on-line reklamy na sociálních sítích.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Německo se chce s pomocí Francie a Itálie bránit čínským investicím
16.02.2017
Německo, Franice a Itálie chtějí po Evropské komisi, aby jim pomohla bránit se zahraničním investorům přicházejícím z nečlenských zemí, kteří chtějí koupit strategické či jinak důležité podniky. Ministři hospodářství Německa a Francie společně s italským ministrem průmyslu napsali žádost evropské komisařce pro obchod Cecilii Malmströmové. Tři velké ekonomiky chtějí mít větší prostor pro vyšetřování zahraničních investic, a pokud by bylo třeba, chtějí mít možnost zablokovat převzetí evropských společností zahraničními investory.
Hlavní motivací jsou nedávné nákupy či pokusy o nákup německých společností čínskými firmami. Čína totiž sama blokuje investice do svých domácích podniků. Evropané se zároveň obávají, že prodejem zejména vyspělých technologických společností dají všanc investorům z Číny své know-how. Německo, které je nejoblíbenějším cílem čínských investic v Evropě, se už loni na podzim obrátilo na Evropskou unii s žádostí na právo blokovat zahraniční investice. Věří, že větší šanci na úspěch má nyní, když se k žádosti přidala Francie a Itálie. Tedy druhá a třetí největší ekonomika EU. Podle expertů jsou ale omezeni tím, že se vlády zavázaly k volnému obchodu. Čínské zahraniční investice loni stouply na rekordních 180 miliard euro. Jen v Evropské unii Číňané investovali přes 35 miliard eur, z toho 11 miliard v samotném Německu. Evropské investice v Číně loni činily jen osm miliard. Hlavně Němci se obávají, že by v čínských rukou mohly skončit některé klíčové firmy podnikající v pokročilých technologiích. Tyto obavy vzrostly s plánem na převzetí německé společnosti Kuka, která se zabývá výrobou průmyslových robotů, za 4,5 miliardu čínskou společnosti Midea. Země unie se také mohou bránit zahraničním investicím, ale jen pokud směřují do obranného průmyslu nebo do informačních technologií, které zpracovávají dokumenty zabývající se státními záležitosti. Po Bruselu nyní žádají, aby měly možnost zabránit jakékoliv akvizici.
zdroj: ihned.cz
Růst spotřebitelské ceny v eurozóně i v Česku zrychluje
14.02.2017
Evropští centrální bankéři mohou být spokojeni. Inflace v eurozóně se v posledních dvou měsících vydala zejména díky rostoucí ceně ropy vzhůru a zhruba po čtyřech letech míří k dvouprocentní hranici. Tato úroveň růstu inflace bývá obecně ekonomy spojována se zdravým hospodářským růstem. V případě Česka je dokonce růst inflace ještě rychlejší, když v lednu podle údajů Českého statistického úřadu meziročně vzrostla o 2,2 procenta.
V eurozóně podle předběžného odhadu z konce ledna dosáhla lednová inflace 1,8 procenta, a byla tedy nadále pod dvouprocentní úrovní, kterou si stanovila Evropská centrální banka (ECB). Kritické hlasy se ale začaly ozývat z Německa. Tam vzhledem k letošním parlamentním volbám začíná být měnová politika ECB a růst spotřebitelských cen jedním z důležitých politických témat, zvláště když vzhledem k měnové politice nenesou bankovní účty spořivým Němcům žádný výnos, a dochází tak ke znehodnocování jejich úspor. Ještě v listopadu rostla německá inflace meziročně jen o 0,7 procenta, v prosinci však už povyskočila na 1,7 procenta. Bundesbank, německá centrální banka, předpovídá, že na dvě procenta se inflace dostala už během ledna. A tak pouhé dva měsíce poté, co ECB prodloužila svůj program nákupu státních dluhopisů, který má pomoci růstu hospodářství a inflace, se začaly objevovat spekulace o jeho možném omezení, či dokonce ukončení (exitu). Kromě příznivého růstu inflace tomu totiž nahrává i pozitivní ekonomický vývoj.
zdroj: ihned.cz
Evropa čeká rekordní dividendy
10.02.2017
Akcionáři evropských firem se mohou letos těšit na velice slušné dividendy. Chystá se je zvýšit většina podniků, takže celková vyplacená suma by mohla stoupnout na 315 miliard eur ve srovnání s loňskými 302 miliardami. Ve své předpovědi to uvádí německá společnost Allianz Global Investors. Propočet platí pro 1200 firem, jejichž akciové kurzy sleduje burzovní index MSCI Europe.
Štědré budou hlavně firmy v Německu. Největší ekonomika Evropské unie loni vzrostla o 1,9 procenta (nejvíce od roku 2011) a vyvezla zboží za rekordní bilion eur. Navíc má druhou nejnižší nezaměstnanost v EU, hned za Českem. Dividendu za uplynulý účetní rok (do konce září 2016) už schválila například valná hromada průmyslového koncernu Siemens. Na jednu akcii připadá 3,6 eura, tedy o 10 centů více než před rokem. Celkem půjde o 2,9 miliardy eur, což odpovídá 52 procentům čistého zisku. Siemens patří v Evropě k firmám vyplácejícím během posledních deseti let stabilní nebo i vyšší dividendy. Naprázdno vyjdou také podílníci konkurenčního domu Deutsche Bank, který v říjnu 2015 ohlásil úsporný program. Loni opět vykázal čistou ztrátu, tentokrát 1,4 miliardy eur. Naproti tomu italský ústav Intesa Sanpaolo, jemuž se loni podařilo zisk zvýšit, potvrdil svůj záměr vyplatit akcionářům v letech 2014−2017 celkem 10 miliard eur. Finská společnost Outokumpu, největší evropský výrobce nerez oceli, loni poprvé od roku 2007 dosáhla provozního zisku. Může si tedy dovolit obnovit výplatu dividend, kterou zastavila v roce 2010.
zdroj: ihned.cz
Měnový fond se po měsících dohodl s eurozónou, co udělat s Řeckem
10.02.2017
Představitelé eurozóny a Mezinárodního měnového fondu se dohodli na společném postoji, který budou prezentovat Řecku. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj z eurozóny. Dohoda eurozóny a MMF je důležitá pro pokračování záchranného programu pro Řecko.
Setkání mezi věřiteli a představiteli Řecka se má uskutečnit v pátek, oznámil šéf skupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem. Zdroj však upozornil, že výsledek pátečního jednání se zástupci Řecka je stále nejistý a není jasné, zda Atény návrh přijmou. Jednotný postoj mezi vládami eurozóny a MMF představuje průlom, protože obě strany mají již několik měsíců rozdílné názory na velikost přebytku primárního rozpočtu Řecka v roce 2018 a jeho udržení v dalších letech a také v otázce oddlužení. Tyto rozdílné názory brání uvolnění dalších financí Řecku z posledního záchranného programu eurozóny. Řecko, které se už v roce 2010 propadlo do hluboké finanční krize, se předloni v létě dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo v průběhu tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun). MMF se do třetího programu nezapojil, což někteří představitelé eurozóny vyžadují. MMF však nemá poskytnout peníze, eurozóna potřebuje, aby program zaštítil svými odbornými znalostmi. Nyní se MMF do programu zapojuje jako neoficiální poradce. MMF svou účast v programu podmiňuje tím, aby eurozóna Aténám výrazně snížila dluhovou zátěž, a tuto potřebu dokládá výpočty o růstu řeckého dluhu v příštích 40 letech. Proti razantnějšímu oddlužení Řecka vystupuje zejména Německo, které nese většinu nákladů na pomoc Aténám.