Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Minimální mzda se zvýšila v celé Evropě i u nás
14.06.2019
Minimální mzda a její výše jsou živé téma. Řeší je ministerstvo práce, podnikatelé a odbory. A přou se o další zvýšení od příštího roku. Poroste, nebo zůstane na současné úrovni, jaké dopady má a jak si stojíme ve srovnání s ostatními státy EU?
Od letošního ledna se minimální mzda zvýšila na 13 350 korun. Odbory i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová usilují o to, aby se dál zvyšovala a v roce 2021 se přiblížila úrovni 16 tisíc korun. Zástupci podnikatelů ale nesouhlasí, protože podle nich jde o další zatížení firem vyššími náklady. Důsledkem zvyšování minimální mzdy totiž nejsou jen vyšší mzdy u lidí, kteří za minimum pracují, ale má dopad na řadu důležitých limitů rozhodných pro daňové a jiné odvodové povinnosti. Zároveň se s nejnižším výdělkem upravuje i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší odměnu, na kterou má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Letos se pohybuje v rozmezí od 13 350 do 26 700 korun. "Úroveň minimální mzdy je stále velmi nízká, proto bude paní ministryně Maláčová nadále usilovat o její zvyšování. Navrhla zavedení automatického valorizačního mechanismu, který by nastavil pravidla tak, aby minimální mzda rostla pravidelně, předvídatelně, nikoliv nárazově v závislosti na politickém rozhodnutí. Zaměstnavatelé a zástupci zaměstnanců se však neshodli, podle jakého koeficientu by se měla minimální mzda zvyšovat, aktuálně tedy hledáme jinou cestu k řešení," uvedl Vladimír Dostálek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.
Čína se s 15 společnostmi přepracovala mezi 100 nejdražších firem
13.06.2019
Prvenství si po 12 letech nedrží Apple nebo Google, ale internetový obchod Amazon s ohodnocením 315,5 miliardy dolarů, čím se stal nejdražší značkou světa.
Letos patří společnosti Apple druhá příčka (309,5 miliardy dolarů) a Googlu třetí (309 miliard dolarů). V seznamu 100 nejhodnotnějších značek světa je 15 čínských, z kterých se letos on-line prodejce Alibaba dostal do TOP 10, konkrétně na 7. místo se ziskem 131,2 miliardy dolarů. Pro porovnání, v roce 2005 byla v seznamu 100 nejdražších firem jenom jedna čínská.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropská komise odmítla spojení německé oceláren
12.06.2019
Evropská komise odmítla schválit navrhované spojení evropských ocelářských aktivit společností Tata Steel a ThyssenKrupp. Spojení by podle EK omezilo hospodářskou soutěž a v důsledku vedlo k vyšším cenám. Kroky, které firmy navrhly k rozptýlení těchto obav, nebyly podle unijní exekutivy dostatečné.
Úterní rozhodnutí, které komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová zdůvodnila snahou zamezit vážným škodám pro evropské zákazníky a spotřebitele, firmy očekávaly. Už v květnu uvedly, že k dalším ústupkům komisi nejsou ochotny. "Ocel je zásadním vstupem pro mnoho výrobků, které každodenně používáme, od baleného jídla po automobily. V těchto sektorech v Evropě jsou zaměstnány miliony lidí a konkurenceschopné ceny jsou pro společnosti zásadní, aby obstály na světovém trhu," upozornila Vestagerová. V ocelářství v EU má práci okolo 360 tisíc lidí. Zdůraznila také, že zákaz fúze je pro komisi výjimečný postup. Za deset let prý k takovému kroku EK přistoupila jen v deseti případech, schválila přitom na tři tisíce spojení firem. Návrh spojení indické Tata Steel a německé ThyssenKrupp EK podrobně zkoumala od loňského října.
Soukromým firmám tečou z eurodotací stovky milionů
10.06.2019
Holding Agrofert není zdaleka jediný, kdo přijímá obří sumy v podobě eurodotací či slev na dani. V aktuálním programovém období 2014-2020 může Česko z evropských dotací čerpat až 23,9 miliardy eur, tedy v přepočtu asi 617 miliard korun.
Do konce letošního dubna přitom Brusel stačil Česku proplatit už 164,8 miliardy korun. Zatím bylo v tomto programu podpořeno asi 36 tisíc projektů a příjemci mají již uzavřeny smlouvy za celkem 424 miliardy korun. Podívejte se, kterým soukromým společnostem byly v aktuálním programu přiklepnuty nejvyšší eurodotace.