Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropa nastavila nová pravidla pro výrobu aut
28.03.2019
Evropská unie během tohoto týdne výrazně změnila směr, jakým se bude v příštích letech ubírat automobilový průmysl. Kromě nových pravidel, podle kterých budou muset výrobci aut výrazně snížit emise u svých vozů, se zákonodárci dohodli na povinnosti montovat do vozů moderní bezpečnostní prvky, které jsou dosud zpravidla součástí nadstandardní výbavy.
Všechny vozy mají být do budoucna vybaveny asistentem rychlosti, který bude řidiče varovat v případě, že překročí doporučenou rychlost. Disponovat budou také asistentem pro udržování v jízdním pruhu či systémem nouzového brzdění. Díky tomu dokáže vůz v krizových situacích sám zastavit. V každém autě se po roce 2022 bude nacházet také černá skříňka, jež zaznamená údaje o případné havárii. "První fáze bezpečnostních opatření začne být do nových modelů instalována nejdříve za tři roky, v případě vyspělých technologií ještě později," říká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). Podle posledních dostupných údajů v roce 2017 zemřelo na silnicích Evropské unie 25 300 lidí. Toto číslo se v posledních čtyřech letech nedaří snižovat. Aby se to změnilo, budou muset vozy nově například také během jízdy kontrolovat řidičovu pozornost. Pokud čidla rozpoznají, že člověk za volantem usíná, automobil ho na to upozorní − například výstražným zvukem.
Evropa zpřísňuje kontrolu internetu
27.03.2019
Brzy se může stát, že se Čechům a dalším občanům Evropské unie ztíží vyhledávání novinových článků na stránkách Googlu či Seznamu, říkají kritici v úterý schválených pravidel ochrany autorských práv. Dodávají, že přijatá směrnice, kterou podpořila většina europoslanců, navíc v EU zavede cenzuru internetu a omezí i služby jako Ulož.to.
Příznivci nových pravidel naopak uvádějí, že pro uživatele sítě se nic podstatného nezmění. Na reformě ale vydělají umělci, kteří budou lépe chráněni před ilegálním šířením svých děl. Mediální vydavatelé k tomu nově dostanou zaplaceno za to, že Google, Facebook či Seznam zveřejňují úryvky z jejich článků. Proces schvalování unijní směrnice o ochraně autorských práv v posledních měsících provázely ostré střety obou táborů. I v reakci na to Evropský parlament přijal kompromisní znění, takže nakonec přibylo množství výjimek. Ani tak ale není internetovým firmám, na něž nová pravidla dopadnou, stále jasné, co přesně je čeká.
Přes mobilní telefon nakupuje 54 procent evropských uživatelů
25.03.2019
Podíl nakupování na internetu přes mobilní zařízení se za poslední dva roky zvýšil o deset procentních bodů na 54 procent. Mobilní nákupy používají především tzv. mileniálové, tedy lidé, kteří dosáhli dospělosti na přelomu století, jejich podíl je 62 procent, tedy o 13 bodů více než v roce 2016. Češi loni uskutečnili přes mobil 42 procent nákupů v e-shopech. Vyplývá to z celoevropského průzkumu přepravní firmy DPD.
Celému on-line obchodu dominuje obchod s módou. Ta loni představovala 47 procent všech on-line nákupů v Evropě. Následovala obuv (39 procent), knihy (37 procent), produkty pro zdraví a krásu (35 procent) a na pátém místě elektronika (32 procent). V České republice byla na první příčce také móda s podílem 43 procent, na druhé tradičně volnočasové zboží (37 procent) a třetí zdraví a krása (35 procent). Elektronika předehnala knihy, které byly ještě předloni na čtvrté příčce.
Miliony z Norských fondů se nyní zaměří na českou justici
23.03.2019
Podpora alternativních trestů, či lepší začlenění bývalých vězňů zpět do systému. Také na to půjdou miliony z Norských fondů. Program Norských fondů Spravedlnost ve středu v Praze zahájili zástupci českého ministerstva financí a spravedlnosti spolu s velvyslancem Norského království Robertem Kvilem.
"Velice si vážím možností, které nám Norské fondy prostřednictvím programu Spravedlnost poskytují například na zlepšení a rozvoj speciální péče při práci s potrestanými, péči o osoby po ukončení trestu, alternativních trestů nebo prohlubování znalostí a dovedností zaměstnanců resortu justice," řekl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek k zahájení programu Spravedlnost. Během programového období Norských fondů 2014 - 2021 bude rozděleno přibližně 170 milionů korun na projekty zaměřené na podporu nápravných zařízení, posílení právního státu a větší účinnosti soudního systému. Část z toho (26 milionů korun), půjde ze státního rozpočtu. Zbytek z Norských fondů.