Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropská centrální banka zastaví nákup dluhopisů
19.04.2022
K jednacímu stolu dnes zasedne Evropská centrální banka a začne se vypořádávat s nebývale vysokým růstem spotřebitelských cen. Inflace v eurozóně se v březnu vyšplhala na rekordních 7,5 procenta.
Vrcholu by podle naší prognózy měla dosáhnout v dubnu, kdy zřejmě stoupne na osm procent. V následujících měsících se bude sice již snižovat, v závěru letošního roku však bude její průměr stále více než pětiprocentní.
V
Evropská centrální banka zastaví nákup dluhopisů
15.04.2022
K jednacímu stolu dnes zasedne Evropská centrální banka a začne se vypořádávat s nebývale vysokým růstem spotřebitelských cen. Inflace v eurozóně se v březnu vyšplhala na rekordních 7,5 procenta.
Vrcholu by podle naší prognózy měla dosáhnout v dubnu, kdy zřejmě stoupne na osm procent. V následujících měsících se bude sice již snižovat, v závěru letošního roku však bude její průměr stále více než pětiprocentní.
V
Evropská banka pro obnovu a rozvoj měla loni rekordní zisk 2,5 miliardy eur
08.04.2022
Evropská banka pro obnovu a rozvoj za loňský rok vykázala rekordní zisk 2,5 miliardy eur (61,3 miliardy korun). Přispěly k tomu vynikající výsledky jejích kapitálových a technologických investic a snížení objemu nesplacených úvěrů, protože ekonomiky se zotavily z pandemie nemoci covid-19. Banka však ve svém prohlášení současně varovala, že válka na Ukrajině bude mít v letošním roce značný negativní vliv na její finance.
Loňské výsledky překonaly předchozí rekord z roku 2006. Již dříve banka uvedla, že její celkové investice loni činily 10,4 miliardy eur, což byl druhý nejvyšší údaj za rekordem z roku 2020.
V
Inflace v eurozóně stoupla v březnu na 7,5 procenta, uvedl Eurostat
04.04.2022
Míra inflace v eurozóně v březnu vystoupila na 7,5 procenta, což je rekord od zavedení eura před dvaceti lety.
Ve svém rychlém odhadu to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat. Zvyšovaly se zejména ceny energií. V únoru inflace činila 5,9 procenta. Míra inflace tak zůstává vysoko nad cílem Evropské centrální banky, která jej stanovila na dvě procenta.
V