Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko-německý byznys se po pandemii opět rozjede
23.06.2021
Němci nemají o Česku dostatek informací a Češi Německu vzhledem k naší společné minulosti plně nedůvěřují. Uvedl to německý velvyslanec v Praze Christoph Israng na Fóru Hospodářských novin.
Fórum neslo název The Czech Republic and Germany – Central European Partners on Bumpy Road (Středoevropští partneři na hrbolaté cestě). Podle Isranga jsou přesto česko-německé obchodní vztahy na skvělé úrovni, i když je do určité míry ovlivňuje společná historie. Obě strany by měly pracovat na dalším rozvoji společného partnerství. Utužování vzájemných vazeb zpomalila během loňského roku pandemie. „Ve střednědobém horizontu by ale na naší spolupráci neměla zanechat žádné výrazné jizvy,“ míní velvyslanec Israng.
V
Ocelářům prošlo v EU prodloužení celní ochrany do roku 2024
21.06.2021
Ceny oceli už několik měsíců trhají rekordy a hutě začínají opět vydělávat. Přesto evropští oceláři, kteří zažili několik hubených let, s napětím čekali, jestli EU prodlouží ochranu evropského trhu před dovozem oceli ze třetích zemí – hlavně z Turecka, Ukrajiny a některých asijských zemí. Zavedení cel si oceláři prosadili v roce 2018. V pátek se rozhodovalo, jestli se cla prodlouží až do konce června 2024.
Do poslední chvíle nebylo jasné, jestli Evropská komise získá pro prodloužení kvót mezi státy potřebnou většinu 15 hlasů. Ještě den před rozhodnutím nebyl jistý ani postoj Česka. Nakonec ale zástupce ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) prodloužení ochranných cel podpořil. Stejně jako zástupci Belgie a Rumunska, kde byl jejich postoj také do poslední chvíle nejasný. Pro pokračování kvót nakonec hlasovalo 17 států.
V
Evropská komise schválila první národní plány obnovy
18.06.2021
Evropská komise (EK) schválila první národní plány obnovy, na jejichž základě budou země Evropské unie čerpat peníze z mimořádného pandemického fondu. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová ve středu oznámila, že vyráží na návštěvu Portugalska a Španělska, kde zahájí sérii cest po všech státech, jejichž plány komise potvrdila. Mezi prvními zeměmi jsou i Řecko a Dánsko, do unijního summitu plánovaného na příští týden by podle unijních činitelů měla komise schválit 12 národních strategií. Česko, které plán předložilo zatím jako poslední, mezi nimi nebude.
Unijní exekutiva začala před několika dny vydávat dluhopisy, jejichž prostřednictvím chce naplnit bezprecedentní fond o celkovém objemu 750 miliard eur (19,1 bilionu Kč). V úterý oznámila, že díky velké poptávce investorů získala prvních 20 miliard eur, letos by chtěla mít k dispozici zhruba pětinásobek této částky. Z tohoto balíku budou moci státy vyčerpat v rámci předfinancování až 13 procent svých alokací.
V
Evropa a USA se dohodly na zrušení cel na letadla
16.06.2021
Sedmnáct let trval spor Evropské unie a Spojených států o nedovolených státních podporách pro výrobce letadel. Evropa a USA se navzájem obviňovaly z nedovolených státních podpor dvěma obřím koncernům – Airbusu a Boeingu. Spor má skončit alespoň na pět let, kdy potrvá nové příměří. Unie a USA se dohodly na ukončení cel, oficiálně výsledky oznámili v úterý americký prezident Joe Biden a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Toto jednání začalo průlomem ohledně letadel. Tím skutečně otvíráme novou kapitolu v našich vztazích, protože u (výroby) letadel přecházíme od sporu ke spolupráci. Po 17 letech sporů,“ prohlásila von der Leyenová.
Podle Bidena je nesmírně důležité, aby byly vztahy mezi Evropou a USA vřelé. „Mám zcela jiné názory než můj předchůdce,“ uvedl v narážce na postoje bývalého prezidenta Donalda Trumpa.
Obě strany na summitu naopak nevyřešily spor kolem cel na evropskou ocel a hliník. Von der Leyenová věří, že Washington ještě letos cla zavedená Trumpem zruší. Prostor k jednání podle ní dává unijní odklad zavedení dalších protiopatření, díky němuž mohou obě strany hledat dohodu do konce roku.
V