Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ženeva nasazuje rekordní minimální mzdu
07.10.2020
Švýcarská města Curych, Bern, Ženeva a Basilej tradičně patří k těm pro život nejdražším na světě. V kantonu Ženeva, kterému dominuje stejnojmenné město, si jsou toho obyvatelé dobře vědomi, a tak si minulý týden v referendu odhlasovali zavedení minimální mzdy ve výši 23 franků na hodinu (v přepočtu přibližně 578 korun). Podle dostupných dat jde o nejvyšší minimální hodinovou mzdu na světě.
Pro ustavení minimální mzdy v částce 23 franků, která vstoupí v platnost začátkem příštího měsíce, se ve všelidovém hlasování vyslovilo 58 procent voličů. V kantonu žije 500 tisíc obyvatel, volební účast činila 54 procent. Švýcarsko nemá uzákoněnou státní minimální mzdu. Ženeva se tak stala čtvrtým kantonem této země (po Neuchâtelu, Juře a Ticinu), který ji zavede. Ženevská odborová organizace Communauté genevoise d'action syndicale to označila za historické vítězství, z kterého bude těžit na 30 tisíc pracovníků, z nichž ve dvou třetinách jde o ženy.
Němci chtějí uzákonit právo zaměstnanců na home office
02.10.2020
Německo kvůli pandemii zrychlilo přípravu zákona, který by měl dát zaměstnancům právo na práci z domova. Spolkový ministr práce Hubertus Heil v rozhovoru pro deník Financial Times potvrdil, že návrh zákona budou mít němečtí poslanci na stole během několika týdnů.
Jeho cílem je zajistit zaměstnancům, aby měli možnost pracovat z domova, když je to možné, a zároveň regulovat počet hodin práce z domova. Ze zkušeností z posledních měsíců i z dlouhodobých výzkumů totiž vyplývá, že při home officu se často stírá čas mezi prací a odpočinkem.
"Otázka je, jak můžeme technologický pokrok, nové podnikatelské modely a vyšší produktivitu proměnit v pokrok ne jen pro několik, ale pro mnoho lidí. Jak proměnit technologický pokrok v ten sociální," řekl deníku Hubertus Heil.
Trhy odepisují Česko. Koruna oslabuje k euru nad 27 korun
23.09.2020
Koruna v pondělí prudce oslabila vůči oběma světovým měnám. K euru se vrátila nad 27 koruny za euro, kde byla naposledy koncem května. Aktuálně se obchoduje za 27,05 Kč/EUR, proti pátečnímu závěru je tak o 31 haléřů slabší, za poslední měsíc oslabila o korunu. K dolaru ztratila proti pátečnímu závěru už téměř padesátník a obchoduje se za 23,03 Kč/USD, kde byla před dvěma měsíci.
Vyplývá to z údajů na webu Patria Online. Podle analytika Akcenty Miroslava Nováka koruně nesvědčí prohlubující se nervozita na finančních trzích a akcelerující covidová čísla v Česku i v dalších evropských zemích. "Za aktuálním oslabením koruny nestojí výhradně prudký nárůst aktivních případů nakažených covidem-19 v Česku, ale úplně nejvíce obavy z toho, že v řadě evropských zemích budou zaváděna velmi silná restriktivní opatření na zpomalení pandemie," uvedl. Podle něj nejsou vůbec nereálné úplné "lockdowny", jako tomu bylo na jaře. Kromě Česka je alarmující stav ve Francii a Španělsku.
Za osm měsíců klesl prodej aut v EU téměř o třetinu
21.09.2020
Prodej nových aut v zemích Evropské unie se za osm měsíců letošního roku snížil o 32 procent na více než 6,12 milionu vozů. Z toho v samotném červenci počet registrací nových aut klesl o 5,7 procenta a v srpnu o 18,9 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).
Propad prodeje v červenci a srpnu výrazně zpomalil proti předchozím měsícům, což naznačuje, že evropský automobilový sektor, který těžce zasáhla koronavirová krize, se pomalu zotavuje. V březnu a květnu se prodej propadl o více než 50 procent a v dubnu dokonce o 76 procent. V červnu již propad zpomalil na 22 procent. Prodej za osm měsíců klesl ve všech zemích EU. Z největších zemí nejvýraznější propad, o 40,6 procenta, zaznamenalo Španělsko. V Itálii se prodej snížil o 38,9 procenta a ve Francii o 32 procent. V Německu, které je největší evropskou ekonomikou, prodej klesl o 28,8 procenta.