Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Dohoda v nedohlednu: Exportéři se připravují na opravdový brexit
31.08.2020
Velká Británie už přes půl roku není členem Evropské unie. Zatím to poznat není − země stále dodržuje unijní pravidla včetně volného pohybu osob a zboží. To se ale už za čtyři měsíce, po skončení nynějšího přechodného období, změní. Od 1. ledna tak evropské firmy, které se Spojeným královstvím obchodují, tvrdě zasáhne brexit. Na obou stranách kanálu La Manche se rozjedou celní kontroly, s jistotou tak dopravce čekají dlouhé fronty na hranicích.
V době, kdy podniky bojují s ochlazením ekonomiky zaviněným pandemií koronaviru, pro ně bude tvrdou ranou i další možný důsledek brexitu: zavedení cel. Spojené království a EU je na sebe od Nového roku uvalí, pokud selžou nynější jednání o obchodní dohodě, která má zachovat obchod bez poplatků. Takový pakt se ale zatím nerýsuje.
Němci po snížení DPH nezmění své nákupní zvyky
26.08.2020
Přechodné snížení daně z přidané hodnoty (DPH) k většímu růstu spotřeby v Německu nevedlo. Výraznější impuls ekonomice by přinesly vyšší jednorázové bonusy na děti nebo velkorysejší podpora pro lidi, kteří kvůli koronaviru přešli na práci v režimu kurzarbeit, vyplývá z průzkumu zadaný institutem IMK nadace Hanse-Böcklera, ze kterého na svém webu cituje list Handelsblatt.
Berlín se rozhodl snížit DPH od 1. července na půl roku. Základní sazba klesla z 19 na 16 procent, snížená ze sedmi na pět procent. Záměrem vlády bylo povzbudit hospodářství poškozené dopady koronavirové krize předpokládanou vyšší spotřebou, která je tahounem této největší evropské ekonomiky. Jak ale zjistil průzkum mezi 6300 zaměstnanými respondenty, neplánuje téměř 75 procent z nich měnit své nákupní zvyky navzdory nižší dani ve druhé polovině roku. Ke změnám se chystá necelá čtvrtina. Asi 14,4 procenta oslovených uvedlo, že hodlá využít nižší daně k nákupům plánovaným původně na pozdější dobu, a více než tři procenta se svěřily, že díky nižší dani pořídí zboží, jaké zatím neplánovaly.
Porsche postaví nový závod na Slovensku za 250 milionů eur
17.08.2020
Německý výrobce sportovních aut Porsche, který stejně jako česká Škoda Auto patří do skupiny Volkswagen, postaví na Slovensku novou továrnu na karoserie. Informoval o tom v pátek slovenský list Denník N, který to označuje za "největší koronakrizové překvapení". Automobilka má již v současnosti v zemi jeden závod a staví zde vývojové centrum.
Podle listu automobilka předložila projekt úřadům a požádala o povolení ke stavbě. Nový závod se má nacházet v regionu Pováží. Porsche plánuje v závodě vytvořit 1200 pracovních míst a investice má činit 250 milionů eur (6,5 miliardy Kč). Výroba má začít v roce 2027.
Daimler zaplatí za podvody s emisemi v USA 1,5 miliardy dolarů
14.08.2020
Německá automobilka Daimler se ve Spojených státech dohodla na urovnání vyšetřování kvůli podezření, že ve svých vozech s naftovým motorem používala nelegální software umožňující podvody při emisních testech. Výrobce vozů Mercedes-Benz podle čtvrtečního prohlášení zaplatí v rámci urovnání s americkými úřady 1,5 miliardy dolarů (33,2 miliardy korun), dalších 700 milionů dolarů ho bude stát urovnání žaloby od majitelů vozů.
Urovnání s úřady zahrnuje Agenturu na ochranu životního prostředí, ministerstvo spravedlnosti, kalifornský úřad pro čistotu ovzduší CARB a kancelář kalifornského hlavního prokurátora. Dotýká se celkem 250.000 osobních vozů a dodávek s naftovým vozem. Daimler dodal, že počítá, že na splnění všech požadavků souvisejících s urovnáním bude muset vydat dalších zhruba 500 milionů eur (13,1 miliardy korun).