Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Brusel začíná prošetřovat automobilky BMW
19.09.2018
Evropská komise (EK) zahájila rozsáhlé vyšetřování, které má posoudit, zda automobilky BMW, Daimler a Volkswagen v rozporu s pravidly Evropské unie neuzavřely tajné dohody, jejichž cílem bylo nekonkurovat si při vývoji a zavádění technologií pro čisté emise u benzinových a naftových osobních aut. Výsledkem takové dohody mohlo být, že spotřebitelům byla odepřena možnost koupit si méně znečišťující auta, přestože tuto technologii měli výrobci k dispozici. Uvedla to komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.
Zahájení formálního vyšetřování ještě nepředjímá výsledek. V tuto chvíli také EK nemá informace o tom, že by se firmy domlouvaly na používání nelegálních zařízení, která měla pomoci při podvádění při emisních testech. Ze skupiny Volkswagen se vyšetřování týká hlavních značek Volkswagen, Audi a Porsche. "Komise vyšetřuje, zda se BMW, Daimler a VW dohodly, že si nebudou navzájem konkurovat při vývoji a zavádění důležitých systémů pro snížení škodlivých emisí benzinových a naftových osobních vozů. Cílem těchto technologií je, aby osobní auta byla méně škodlivá pro životní prostředí," uvedla v prohlášení Vestagerová. Evropská komise již v souvislosti s podezřením loni v říjnu prohledala kanceláře automobilek BMW, Daimler, Volkswagen a Audi v Německu. Šetření má zjistit, zda se automobilky zúčastnily jednání, na kterém hovořily o vývoji a zavádění technologií pro omezení škodlivých výfukových emisí aut. Zvláště pak chce EK zjistit, zda se dohodly, že omezí vývoj a zavádění některých systémů pro kontrolu emisí v EU a zda svým chováním mohly porušit pravidla EU, která zakazují kartelové dohody a omezující obchodní praktiky, včetně dohod o omezení či kontrole technického vývoje. Zákonem není určený termín, kdy by mělo být vyšetřování ukončeno. Doba vyšetřování bude záviset na množství faktorů, včetně složitosti případu, míře spolupráce firem a uplatnění jejich práva na obhajobu, uvedla EK v prohlášení.
EU hodlá dál omezovat zplodiny z výfuků
18.09.2018
Za dva roky přijde pro automobilový průmysl zásadní přelom. V celé Evropě se výrazně zpřísní pravidla, kolik budou vozy smět vypouštět škodlivin. Už za dva týdny se ale v Bruselu rozjede jednání, které automobilkám nejspíš přinese ještě nepříjemnější zprávy. Europoslanci začnou projednávat návrh, aby se požadavky na vypouštění zplodin v další dekádě ještě více zostřily.
Zjednodušeně řečeno: v roce 2030 budou muset automobilky oproti současnosti snížit škodliviny na méně než polovinu. Aby toho docílily, budou muset vedle aut na benzin a naftu začít vyrábět ve velkém vozy na elektřinu, protože emise se zprůměrují na každé vyrobené auto. Když výrobce "emisní strop" poruší, čekají ho vysoké pokuty. Nová pravidla pro škodliviny tak zcela změní autoprůmysl, který je například v Česku páteří celé ekonomiky. Výroba aut se podílí na zdejším hrubém domácím produktu téměř jednou desetinou.
ECB sníží nákupy dluhopisů na polovinu
17.09.2018
Evropská centrální banka (ECB) od října sníží měsíční objem nákupů dluhopisů na 15 miliard eur z nynějších 30 miliard. Banka včera také potvrdila, že je připravena do konce roku nákupy dluhopisů zcela ukončit. Úrokové sazby ECB ponechala na rekordních minimech a dál očekává, že tam zůstanou alespoň do léta příštího roku. Základní úrok ECB činí nula procent.
ECB se prostřednictvím nízkých úroků a rozsáhlých nákupů dluhopisů snaží podporovat hospodářský růst a inflaci v eurozóně. S ohledem na obavy z protekcionismu a z turbulencí v několika stěžejních ekonomikách ECB včera zároveň snížila výhled růstu ekonomiky eurozóny. Na letošek na dvě procenta z dosud předpovídaných 2,1 procenta, na rok příští na 1,8 z dosavadních 1,9 procenta. Na rok 2020 ECB nadále počítá s hospodářským růstem o 1,7 procenta. Růst spotřebitelských cen pak centrální banka na všechny tři roky odhaduje na 1,7 procenta. HDP eurozóny se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 0,4 procenta, stejným tempem jako v prvním kvartálu. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v srpnu zpomalilo na dvě procenta z červencových 2,1 procenta.
Zasahuje EU zbytečně do internetu?
14.09.2018
Poslanci Evropského parlamentu minulý týden schválili kontroverzní směrnici o autorských právech. Jejich majitelům dává nárok na podíl z využití jejich děl například na Facebooku či Googlu. Směrnice vzbuzuje velké emoce.
Její podporovatelé tvrdí, že současný beztrestný stav je neudržitelný, obírá autory o peníze a směřuje k zániku novinářské profese. Její odpůrci varují, že jde o zásah do svobody internetu. Co směrnice změní a dotkne se i obyčejných uživatelů? Čtěnářům Aktuálně.cz bude od deseti hodin na otázky odpovídat europoslanec Stanislav Polčák (STAN), který se ve své právnické profesi specializuje mimo jiné právě i na evropské a autorské právo.