Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropská komise chce zakázat brčka, plastové nádobí a vatové tyčinky
28.05.2018
Ve snaze lépe chránit životní prostředí a omezit znečištění oceánů v pondělí Evropská komise (EK) navrhla zákaz jednorázových plastových brček, nádobí i některých dalších plastových výrobků na jedno použití. Jejich prodej má být zakázán, pokud existují dostupné a cenově přijatelné alternativy. Podle prvního místopředsedy komise Franse Timmermanse by měly členské země i Evropský parlament návrhy projednat přednostně tak, aby byly přijaty ještě před volbami do europarlamentu na jaře příštího roku.
Členské státy budou podle pondělních návrhů komise také do roku 2025 povinny zajistit sběr 90 procent jednorázových plastových lahví od nápojů, například prostřednictvím systémů vratných záloh. "Evropané musejí na řešení tohoto problému pracovat společně, protože plastový odpad se nakonec dostává do našeho ovzduší, půdy a oceánů i do našich potravin," upozornil Timmermans. Celkem deset druhů jednorázových výrobků z plastu, jejichž zákaz komise navrhla, tvoří podle komise až 70 procent všech odpadků v mořích. Zákaz se má podle návrhu komise vztahovat na plastové vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, míchátka a tyčky k balonkům, které budou muset být vyrobeny výlučně z ekologičtějších materiálů. Nápojové obaly na jedno použití obsahující plasty budou na trhu povoleny jen v případě, že jejich uzávěry a víčka zůstanou připevněny k nádobě, navrhuje unijní exekutiva.
ČR se přidala do evropského centra na ochranu proti dezinformacím
21.05.2018
Česko se připojilo k činnosti evropského centra pro boj s hybridními hrozbami sídlícího v Helsinkách.
Předseda české vlády v demisi Andrej Babiš to dnes oznámil na tiskové konferenci po jednání se svým finským protějškem Juhou Sipiläem. Centrum funguje od roku 2017 a metodami ochrany před netradičními způsoby boje se v něm zabývají odborníci z řady evropských států i USA. Česko je 16. státem, který se k činnosti instituce připojí.
Růst evropských ekonomik nevyužívají země dostatečně k reformám
16.05.2018
Růst evropské ekonomiky je silný, hlavně díky domácí poptávce. Vlády však dostatečně nevyužívají této výhody ke snížení svých dluhů a zavádění reforem. Uvedl to ve své úterní zprávě Mezinárodní měnový fond.
Podle odhadu MMF má růst ve vyspělých evropských ekonomikách, hlavně v eurozóně, letos zpomalit na 2,3 procenta z 2,4 procenta loni. V roce 2019 dále klesne na dvě procenta. Stejné zpomalení čeká i Evropská komise. "Uprostřed dobrých časů však snahy o fiskální změny a strukturální reformy ochabují," uvedl MMF. "Vzhledem k tomu, že ekonomický výhled se v krátkodobém horizontu bude nadále zlepšovat, ale ve střednědobém je méně optimistický, politici by měli využít tento okamžik k obnovení prostoru pro fiskální manévry a prosadit reformy, které podpoří růstový potenciál," dodal fond. Navzdory celkovému silnému růstu je však výkon některých největších ekonomik eurozóny, jako Francie, Itálie, Španělska, slabý na to, aby se zemím dařilo snižovat jejich rozpočtové deficity. Jiné země, jako Belgie, pak schodek zvyšují. Politici by se měli snažit, aby se rozpočty jejich zemí dostaly do rovnováhy v příštích několika letech, doporučil MMF. Stabilizace rozpočtu a snížení dluhu by také pomohly ekonomikám lépe se vyrovnat s tlakem na růst výdajů na penze a zdravotní péči.
UniCredit má nejlepší výsledek za první čtvrtletí za posledních 11 let
11.05.2018
Italská bankovní skupina UniCredit vykázala nejlepší výsledek za první čtvrtletí od roku 2007. Čistý zisk největší italské bance meziročně stoupl o 22,6 procenta na 1,1 miliardy eur (něco přes 28 miliard korun) a překonal očekávání. Zásluhu na něm měly podle jejího čtvrtečního sdělení především nižší úvěrové ztráty, než se očekávalo.
Analytici čistý zisk za první tři měsíce roku v průměru odhadovali na 766 milionů eur. Tržby bance ve srovnání s předchozím kvartálem stouply o čtyři procenta na 5,1 miliardy eur. Táhly je především bankovní poplatky, čistý úrokový výnos se mírně snížil. Úvěrové ztráty ve čtvrtletí klesly na 496 milionů eur, více než se očekávalo. Bance se v uvedeném období podařilo získat téměř půl milionu nových klientů. UniCredit se výrazně angažuje v zemích střední a východní Evropy, včetně České republiky. Na českém trhu začala působit v listopadu 2007, její tuzemská pobočka vznikla spojením finančního ústavu HVB Bank a Živnostenské banky. V Česku a na Slovensku má téměř 700 tisíc klientů.