Podmínky pro euro splnilo Česko za 20 let členství v EU šestkrát
07.03.2024
Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko se k zavedení eura zavázalo ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný termín pro takový krok ovšem stanoven není. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Česko v minulosti mělo problémy zejména s plněním kritérií cenové stability a deficitu veřejných financí. Inflaci vyšší než stanovená hodnota mělo za dobu členství v EU desetkrát, deficit překročil hranici tří procent HDP devětkrát.
Naproti tomu úrokové kritérium země splnila s výjimkou roku 2022 pokaždé. Problém Česko nemá ani s maximální mírou zadlužení, která se sice za dobu členství v EU zvýšila z 30,4 procenta HDP na 44,7 procenta HDP, stále ale zůstává výrazně pod stanovenou hranicí 60 procent HDP.
V letošním roce by podle nejnovější analýzy ministerstva financí a ČNB mohlo Česko znovu ekonomická kritéria splnit. Analýza předpokládá, že harmonizovaná roční inflace v Česku bude 3,5 procenta, průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací bude dvě procenta. Deficit veřejných financí by se měl snížit na 2,2 procenta HDP z 3,6 procenta HDP v roce 2023. Úrokové sazby státních dluhopisů, stejně jako celkové zadlužení, by nadále neměly představovat problém.
Kritérium členství v ERM II ale Česko nadále splňovat nebude, přestože je kurz koruny vůči euru dlouhodobě relativně stabilní a pohybuje se v pásmu, které členství v ERM II od zapojených zemí vyžaduje. Vláda v únoru rozhodla, že termín pro vstup do systému, stejně jako termín pro zavedení eura, zatím nestanoví. K debatě se chce vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Představitelé ministerstva financí i ČNB upozorňují, že členství v ERM II bez jasného termínu zavedení eura by mohlo být pro Česko nevýhodné.
Kromě plnění maastrichtských kritérií vyhodnocují ministerstvo financí a ČNB také úroveň sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Poslední analýza upozorňuje na přetrvávající rozdíly v cenové i mzdové hladině mezi Českem a eurozónou, což by v případě přijetí eura mohlo vyvolat inflační tlaky. Rizikem je také velký rozdíl ve struktuře ekonomiky, když Česko má výrazně vyšší podíl průmyslu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropská komise vyhodnocuje stížnost firmy Alcentra na vyloučení z koupě OKD
22.08.2017
Evropská komise začala vyhodnocovat stížnost americké firmy Alcentra ze skupiny BNY Mellon týkající se jejího vyloučení z nabídky na koupi černouhelné společnosti OKD. Komise to sdělila v úterý. Podle dřívějších informací firma proti Česku zvažuje arbitráž. OKD je v úpadku od loňského května. Tento čtvrtek se bude konat schůze věřitelů, na níž se má schvalovat reorganizační plán firmy.
Pokud věřitelé plán schválí, budou doly a provozní majetek vloženy do nově založené společnosti OKD Nástupnická. Sto procent akcií v této společnosti získá státní podnik Prisko. V původní OKD zůstanou pohledávky za bývalými majiteli. Prisko má OKD získat za 80 milionů korun. Alcentra proti tomu nabízela podle dostupných informací za OKD 540 milionů korun. Zástupci OKD ale dříve uvedli, že její nabídka byla nevýhodná, protože požadovala, aby závod disponoval hotovostí ve výši nejméně 886 milionů korun a také veškerou další hotovostí vygenerovanou od 1. ledna 2017. Proti tomu se však Alcentra brání. V dopise, který zaslala vedení OKD, mimo jiné uvádí, že řada údajů byla vedením těžební společnosti interpretována nesprávně. Například zmíněná hotovost měla být podle firmy v době před dokončením transakce používána pro běžné fungování podniku a toto použití by nemělo na kupní cenu žádný vliv. Alcentra dále tvrdí, že při správném vyhodnocení její nabídky by uspokojení pohledávek věřitelů bylo téměř pětkrát vyšší než uspokojení nabízené podle aktuálního reorganizačního plánu OKD. "Vaše tvrzení o ´nulovém´ uspokojení věřitelů OKD je nesmyslné a nemůže být vnímáno jinak, než jako snaha zdiskreditovat nabídku Alcentra a/nebo snaha obhájit legitimitu navrhovaného prodeje, podle našeho názoru pod cenou, státní společnosti Prisko," dodává v dopise firma.
zdroj: ihned.cz
Hlavní zastánci brexitu z loňského referenda ztrácejí vliv
18.08.2017
Boris Johnson byl hlavní postavou loňského referenda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Současný ministr zahraničí se zásadně zasloužil o to, že v hlasování zvítězil brexit. Teď se ale po něm slehla země. V době, kdy se Britové rozhodují, jakým způsobem z unie odejdou, o Johnsonovi není slyšet. A nejen o něm − stejně jsou na tom i další významní zastánci brexitu.
Budoucnost Británie mají v rukou politici, kteří chtěli, aby jejich země v unii zůstala. Je to především ministr financí Philip Hammond. Prosazuje takový brexit, který by měl co nejmenší negativní dopad na britskou ekonomiku. "Prioritou by měla být ochrana pracovních míst, hospodářského růstu a naší prosperity," tvrdí Hammond. V zájmu toho už britská vláda rozhodla, že bude chtít s Evropskou unií vyjednat několikaleté přechodné období. To by mělo začít platit poté, co Spojené království v březnu 2019 z unie vystoupí. Británie chce, aby během přechodného období mohly firmy dál obchodovat se svými evropskými partnery v podstatě beze změny a obě strany mezitím získaly víc času na dojednání smlouvy o budoucích vztazích. Evropská unie to vítá, ale upozorňuje, že Londýn by pak musel dál dodržovat velkou část evropských předpisů a taky platit do evropského rozpočtu. Někteří zastánci odchodu z unie to považují za klamání voličů. "Zrada brexitu se teď stala oficiální vládní politikou," tvrdí bývalý šéf strany UKIP Nigel Farage. Ten ale zůstává radikálem spíše z okraje britské politiky. Nutnost přechodného období mezitím akceptovali i mnohem vlivnější zastánci britského vystoupení z EU, například ministr pro brexit David Davis nebo ministr životního prostředí Michael Gove. Připouští, že pokud by Spojené království z unie vystoupilo bez jakékoliv dohody, ekonomiku by to těžce zasáhlo.
zdroj: ihned.cz
Libra stojí po brexitu méně než třicet korun
16.08.2017
Zatímco ještě na začátku minulého roku stála britská libra více než 36 korun, v současnosti se dá už i ve směnárnách pořídit za méně než třicet. To je příznivá zpráva pro Čechy, kteří se chystají cestovat do Velké Británie, ať už kvůli turistice, nákupům či jazykovým pobytům. Levnější libra také znamená nižší ceny zboží na britských e-shopech.
"Oslabení britské libry je pro české zákazníky určitě lákadlem k nákupům v Británii," říká Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci. Podle něj ale záleží na zákazníkovi, aby si sám vyhodnotil, jaké výrobky se mu vyplatí nakoupit z Británie a které je naopak lepší koupit v Česku. V případě on-line nákupů ze zahraničních obchodů také upozorňuje na některé nevýhody, jako jsou třeba vyšší náklady na dodání či případné reklamace, což může nákupy ve výsledku prodražit. Libra ztrácí vůči koruně hned ze dvou důvodů. "Na jedné straně je to posilování koruny k ostatním měnám po ukončení intervenčního režimu ČNB. A na straně druhé zatím nepříliš příznivý vývoj jednání o uspořádání vztahů Evropské unie s Británií po brexitu," uvádí ekonom České spořitelny Michal Skořepa. S tím souhlasí i ekonom Komerční banky Viktor Zeisel: "Oba dva efekty se mezi sebou násobí, a libra tak proti české koruně výrazně oslabuje." Navíc se podle obou ekonomů bude nejistota související s brexitem nadále negativně projevovat na chuti britských firem i domácností investovat a utrácet. To by mělo vést k dalšímu oslabování libry nejen vůči koruně, ale i dalším měnám. "S nákupem libry tedy není třeba nějak zvlášť spěchat," podotýká Skořepa.
zdroj: ihned.cz
Britská vláda vydá příručku pro brexit
14.08.2017
Vláda premiérky Theresy Mayové plánuje během následujících týdnů vydat zhruba dvanáctistránkovou "příručku", jež bude obsahovat klíčové body její strategie při vyjednávání odchodu Spojeného království z Evropské unie.
Spolu s tím se Mayová rozhodla zřídit speciální skupinu vyjednavačů složenou z expertů z ministerstev pro brexit a zahraničí. Nový tým bude využívat síť britských velvyslanců v zemích EU ve snaze, aby se strategie brexitu dostala přímo k evropským vládním úředníkům a klíčovým společnostem. Vyjednavači se na druhou stranu postarají o to, aby velvyslanci byli plně informováni o plánech britské vlády. "S tím, jak se dostáváme do další fáze vyjednávání, tedy do diskuse o budoucích vztazích s Evropskou unií po našem odchodu, chceme zrychlit komunikaci a zlepšit celou kampaň. To by mělo umožnit vládě efektivněji sdělovat své plány státům v unii, ale i doma v Británii," řekl serveru Politico mluvčí britského ministerstva pro brexit. Podle vládních úředníků citovaných výše zmíněným serverem nebyla síť britských ambasadorů v zemích EU během dosavadního vyjednávání dostatečně využita. "Velvyslanci vědí, ke komu mluvit a jak s těmi lidmi mluvit. Doposud to byla nevyužitá možnost. Vždyť oni mohou mít mnohem větší vliv než nějaký článek o názorech vlády, který se objeví v novinách," míní nejmenovaný člen vlády.
zdroj: ihned.cz