Podmínky pro euro splnilo Česko za 20 let členství v EU šestkrát
07.03.2024
Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko se k zavedení eura zavázalo ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný termín pro takový krok ovšem stanoven není. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Česko v minulosti mělo problémy zejména s plněním kritérií cenové stability a deficitu veřejných financí. Inflaci vyšší než stanovená hodnota mělo za dobu členství v EU desetkrát, deficit překročil hranici tří procent HDP devětkrát.
Naproti tomu úrokové kritérium země splnila s výjimkou roku 2022 pokaždé. Problém Česko nemá ani s maximální mírou zadlužení, která se sice za dobu členství v EU zvýšila z 30,4 procenta HDP na 44,7 procenta HDP, stále ale zůstává výrazně pod stanovenou hranicí 60 procent HDP.
V letošním roce by podle nejnovější analýzy ministerstva financí a ČNB mohlo Česko znovu ekonomická kritéria splnit. Analýza předpokládá, že harmonizovaná roční inflace v Česku bude 3,5 procenta, průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací bude dvě procenta. Deficit veřejných financí by se měl snížit na 2,2 procenta HDP z 3,6 procenta HDP v roce 2023. Úrokové sazby státních dluhopisů, stejně jako celkové zadlužení, by nadále neměly představovat problém.
Kritérium členství v ERM II ale Česko nadále splňovat nebude, přestože je kurz koruny vůči euru dlouhodobě relativně stabilní a pohybuje se v pásmu, které členství v ERM II od zapojených zemí vyžaduje. Vláda v únoru rozhodla, že termín pro vstup do systému, stejně jako termín pro zavedení eura, zatím nestanoví. K debatě se chce vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Představitelé ministerstva financí i ČNB upozorňují, že členství v ERM II bez jasného termínu zavedení eura by mohlo být pro Česko nevýhodné.
Kromě plnění maastrichtských kritérií vyhodnocují ministerstvo financí a ČNB také úroveň sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Poslední analýza upozorňuje na přetrvávající rozdíly v cenové i mzdové hladině mezi Českem a eurozónou, což by v případě přijetí eura mohlo vyvolat inflační tlaky. Rizikem je také velký rozdíl ve struktuře ekonomiky, když Česko má výrazně vyšší podíl průmyslu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Proti zemím, které nedodržují dohodnuté kvóty, zahájí Evropská komise v úterý správní řízení
12.06.2017
Proti zemím, které odmítají pomoci Itálii a Řecku relokovat na své území uprchlíky, by Evropská komise měla zahájit řízení pro porušení smluv, je přesvědčen šéf komise Jean-Claude Juncker. Uvedl to v rozhovoru s německým magazínem Spiegel. Takové řízení by se mohlo týkat i Česka, které odmítá kvóty na přerozdělování migrantů naplnit.
"Rozhodnutí ještě nepadlo, ale já říkám: 'Já jsem pro'. Ne abychom vyhrožovali, ale abychom dali jasně najevo, že schválené rozhodnutí je součástí platného práva, i když někdo hlasoval proti němu," řekl Juncker. Podle agentury Reuters se věcí začne Evropská komise zabývat již v úterý, agentuře to sdělily zdroje blízké komisi. Komise o tom oficiálně rozhodne právě na úterním zasedání. Pokud se komise na zahájení procedury shodne, nejdříve do daných členských států pošle oficiální upozornění, které je prvním krokem v několikastupňovém řízení. To může skončit soudem, který může rozhodnout o pokutě pro členský stát. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos v úterý ve Štrasburku zveřejní další pravidelnou zprávu o pokroku v unijních programech přesídlování a přerozdělování uprchlíků. Když minulý měsíc představoval novinářům tu předcházející pohrozil, že komise nebude váhat a řízení vůči Polsku, Maďarsku a ČR spustí, pokud tyto země nezmění svůj přístup. Jednou ze zemí, která roce 2015 hlasovala proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků, bylo i Česko. Dnes odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinilo. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů. Žádné další už podle nedávného vyjádření ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) nepřijme. Chovanec to zdůvodnil mimo jiné zhoršenou bezpečnostní situací.
zdroj: ihned.cz
Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí vzrostla nejprudším tempem za poslední rok
08.06.2017
Ekonomika eurozóny v letošním prvním čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,6 procenta, tedy nejprudším tempem za poslední rok.
Oznámil to ve čtvrtek statistický úřad Eurostat. Opravil tak svůj dřívější odhad, podle kterého růst zůstal na 0,5 procenta, tedy na úrovni z loňského čtvrtého čtvrtletí. V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny podle revidovaných údajů zvýšil o 1,9 procenta namísto dříve ohlášených 1,7 procenta. Meziroční růst tak zrychlil z 1,8 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí. Eurostat zlepšil rovněž údaje o růstu ekonomiky celé eurozóny. HDP eurozóny tak podle čtvrteční zprávy v prvním čtvrtletí stoupl o 0,6 procenta oproti předchozím třem měsícům a v meziročním srovnání se zvýšil o 2,1 procenta.
zdroj: ihned.cz
S členstvím v EU je spokojený jen každý třetí Čech
06.06.2017
Spokojenost Čechů se členstvím země v Evropské unii za rok stoupla. Letos v dubnu ji vyjádřilo 32 procent občanů, zatímco před rokem jich bylo 25 procent. Vzrostl také podíl lidí, podle kterých má být Česko unijním členem. Tento názor sdílí tři z pěti lidí. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které zjišťovalo názor zhruba tisícovky občanů mezi 3. a 13. dubnem.
Spokojenost Čechů se členstvím v unii se letos vrátila na hodnoty z roku 2015. Loňská patřila k nejnižším v historii měření, naopak nejvyšší byla v krizových letech 2008 a 2009, kdy dosahovala 40 procent. Kromě růstu spokojenosti také za poslední rok ubylo nespokojených lidí, podíl klesl z loňských 39 procent na letošních 33 procent. Nejvyšší míru spokojenosti projevují mladí lidé, s přibývajícím věkem naopak narůstá nespokojenost. Větší podíl spokojených je také mezi vedoucími pracovníky či voliči lidovců, zelených, pirátů nebo TOP 09. Nespokojeni jsou častěji důchodci a levicoví voliči. Rovných 60 procent lidí letos v dubnu také uvedlo, že Česko má být členem unie. Loni tento názor sdílela polovina obyvatel, předloni 59 procent. Zhruba každý sedmý Čech se často cítí být občanem Evropské unie, někdy tento pocit má dalších 43 procent lidí. Naopak nikdy se občanem unie necítí být dvě pětiny občanů Česka. Průzkum rovněž ukázal, že na členství v unii je přibližně třetina občanů hrdá. Nicméně převažuje postoj lidí, kteří hrdí nejsou. Nepociťuje ji 57 procent lidí. Jiný průzkum veřejného mínění, který koncem května zveřejnili organizátoři mezinárodní konference Globsec, ukázal, že Češi jsou největšími euroskeptiky z obyvatel sedmi zemí střední a jihovýchodní Evropy. Unii hodnotili pozitivněji než Češi obyvatelé Slovenska, Maďarska, Polska, Bulharska, Rumunska a Chorvatska. Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v reakci na data uvedl, že ČR na vstupu do EU vydělala. Kritický názor veřejnosti na Evropu je podle Sobotky výsledkem neschopnosti rychlého vyřešení masivní migrační krize, která nastala před několika lety.
zdroj: ihned.cz
EU rozšíří bezplatnou wi-fi do tisíců měst a obcí
02.06.2017
Až osm tisíc evropských měst a vesnic se má v příštích dvou letech dostat k evropským penězům na wi-fi připojení k internetu, které mohou evropští občané včetně těch českých bezplatně využívat na zastávkách MHD, náměstích a dalších veřejných prostranstvích. Počítá s tím program WiFi4EU, na jehož přijetí se před několika dny shodli unijní politici. S informací přišel web Lupa.cz.
V novém programu se bude rozdělovat celkem 120 milionů eur (3,2 miliardy korun). O wi-fi dotace mohou žádat obce, města nebo veřejné knihovny. Unie by měla každé z institucí proplatit až 60 tisíc eur (1,6 milionu korun) na vybudování potřebné internetové infrastruktury. Provoz a náklady na připojení si musí platit sami. Podle komise mají na peníze největší šanci žadatelé, kteří o ně požádají co nejdříve. Dubnové stanovisko české vlády ovšem takovýto postup kritizuje. "Je možné, že finanční podporu dostane subjekt, který ji sice potřebuje méně naléhavě, ale požádá o ni dříve," uvádí vládní dokument. Podle něho vláda "pochybuje o důležitosti zavádění místních bezdrátových přístupových bodů na veřejných místech". Česká města se zatím do rozšiřování bezplatného internetu na veřejných prostranstvích pouštějí sama. Praha wi-fi připojení zavedla v některých tramvajích, v zoologické zahradě nebo na Petříně. Také Brno chystá vlastní "wi-fi projekt", do něhož v příštích třech letech hodlá samo investovat 5,4 milionu korun. A přidávají se též další krajská města jako Olomouc či Hradec Králové. S nápadem na podporu bezplatného wi-fi internetu přišel loni na podzim předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který se podobnými programy snaží o rozšíření vysokorychlostního internetu v zemích osmadvacítky. Rozvoj internetu a internetového byznysu má podle Junckera Evropskou unii hospodářsky posílit oproti USA nebo Japonsku. Česko už před třemi lety dostalo z EU celkem 14 miliard korun na vybudování vysokorychlostních internetových sítí v odlehlých venkovských oblastech. Dotační program ale dlouhodobě provázely kompetenční spory mezi vládními úřady i adresáty podpory a peníze z něj se začaly rozdělovat až letos na jaře.
zdroj: ihned.cz