Státy EU schválily nový pakt o migraci a azylu
15.05.2024
Ministři členských zemí Evropské unie (Rada EU) v Bruselu definitivně schválili nový pakt o migraci a azylu, tedy masivní přepracování dosavadních migračních a azylových zákonů eurobloku. Uvedla to agentura Reuters. Schválený pakt se skládá z deseti právních předpisů, které podporuje velká většina členských států EU. Slovensko v souladu s avizovaným postojem hlasovalo při dvou předpisech proti a při osmi se hlasování zdrželo. Podobnou pozici hlásily i Maďarsko a Polsko, které podle tiskové agentury DPA nakonec hlasovaly proti všem částem balíku. S některými z nových předpisů nesouhlasily ani Rakousko a Malta. Belgická státní tajemnice pro azyl a migraci Nicole de Moorová ve zprávě pro média upřesnila, že nová pravidla zefektivní evropský azylový systém a zvýší solidaritu mezi členskými státy.
"EU bude pokračovat v úzké spolupráci se třetími zeměmi při řešení základních příčin nelegální migrace. Jen společně můžeme najít odpovědi na globální migrační výzvu," uvedla De Moorová. Nařízení o screeningu umožní vnitrostátním orgánům zavést dohodnutý postup vůči nelegálním migrantům a azylantům na vnější hranici a zajistí, aby se identifikace, kontroly bezpečnosti a zranitelnosti a hodnocení zdravotního stavu prováděly jednotným způsobem. Aktualizovaná databáze Eurodac umožní shromažďovat přesnější údaje (i biometrické) o migrantech a osob nelegálně přicházejících do EU.
Nařízení o azylovém řízení zefektivňuje evropské azylové řízení a v přesně definovaných případech zavádí povinné řízení na hranicích. Nařízení o navracení se zabývá návraty osob, jejichž žádost v řízení na hranicích je zamítnuta.
Nařízení o řízení azylu a migrace určuje, který členský stát je odpovědný za posouzení žádostí o mezinárodní ochranu, a poprvé zavádí spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi členské státy.
Směrnice o kvalifikaci a podmínkách přijímání stanoví jednotná pravidla pro kritéria pro udělování mezinárodní ochrany a normy pro přijímání žadatelů o azyl. Mělo by to také pomoci snížit sekundární pohyby mezi členskými státy.
Hlavní novinkou schválené reformy je povinen hraniční postup. Ten se bude vztahovat na určité kategorie žadatelů o azyl (například ze zemí s nízkou mírou uznání práva na azyl). Cílem postupu na vnějších hranicích EU je rychle posoudit, zda se jedná o neopodstatněné nebo nepřípustné žádosti. Osoby v azylovém pohraničním řízení nemají oprávnění ke vstupu na území Unie. Nová pravidla objasňují, který členský stát bude odpovědný za žádost o azyl (v případech, kdy má osoba rodinného příslušníka v zemi EU nebo kdy žádost o azyl není podána v zemi prvního vstupu do EU).
Důležitým aspektem reformy migračního systému je zavedení mechanismu solidarity k zajištění spravedlivějšího rozdělení odpovědnosti. Příspěvky členských států mohou sestávat z relokací, finančních příspěvků nebo (po dohodě s přijímajícím členským státem) z alternativních opatření solidarity (poskytování pohraniční stráže, pomoc při rozmisťování přijímacích středisek).
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Europarlament nastavil operátorům strop
06.04.2017
vropský parlament ve čtvrtek na plenárním zasedání ve Štrasburku vyslovil konečný souhlas se stanovením maximálních velkoobchodních cen za datový roaming. Rozhodnutí parlamentu bylo klíčové pro unijní zákazníky mobilních operátorů, kteří od 15. června nebudou za využívání mobilních služeb v ostatních státech unie platit roamingové poplatky.
Evropský parlament se původně snažil dohodnout na nižších cenách datového i hlasového roamingu, než jaké stanovila Evropská komise. Naopak telefonní společnosti žádaly, aby maximální velkoobchodní částky, které si mohou účtovat, byly vyšší. Na přelomu ledna a února se Evropský parlament a Evropská komise dohodly na kompromisu, který nyní poslanci potvrdili. Návrh podpořila drtivá většina poslanců, souhlasilo jich 549, proti hlasovalo 27 zákonodárců. Dosažený kompromis znamená od 15. června pro velkoobchod maximální poplatek 0,032 eura (0,86 koruny) za minutu volání a 0,01 eura (0,27 koruny) za textovou zprávu. Ve stejný den začne také platit hranice 7,7 eura (208 korun) za gigabyte dat, která se během pěti let postupně sníží až na 2,5 eura (68 korun) za gigabyte dat od ledna 2022.
zdroj: ihned.cz
EU prochází přelomovým obdobím
27.03.2017
Když v Římě před 60 lety šest zemí položilo základy Evropské unie, hustě pršelo. Když se na stejném místě v sobotu sešli lídři dnešní unie, na obloze nebyl jediný mráček. Ale není v tom nic symbolického. Evropská unie naopak čelí řadě vážných krizí, jako je stoupající podpora populistů, migrace nebo terorismus. Hrozbami do budoucna jsou i agresivní Rusko nebo Spojené státy nepředvídatelného prezidenta Donalda Trumpa. To vše se týká i Česka. Avšak to v dnešní přelomové době nemá jasno, jakou Evropu vlastně chce.
Premiéři či prezidenti zemí unie přijeli do Říma na slavnostní summit už bez Velké Británie, která se z EU chystá odejít. Šedesát let po podpisu Římských smluv, které jsou základem dnešní podoby evropské integrace, potvrdili, že se unie musí po brexitu výrazně změnit, aby se ubránila kritikům a dokázala čelit krizím. Jaká nová Evropa bude? Její podobu může ovlivnit i Česko. Unijní šedesátiny v Římě sice také slavilo, jakou EU do budoucna chtějí, na to ale čeští politici nejsou schopni jasně odpovědět. Společné prohlášení z Říma je plné obecných vět, které evropští lídři opakují už roky: posílení hospodářského růstu nebo bezpečnosti, důraz na sociální práva. Jakmile jdou do větších detailů, hned přijdou hádky. Ty ale provázejí evropskou integraci od samého počátku, a bylo by proto chybou jejich význam přeceňovat. Pokud v letošních klíčových francouzských a německých volbách zvítězí proevropské síly, jak se zatím zdá, dá se očekávat tlak na pokračování integrace. Je to velmi pravděpodobné právě proto, že krize ohrožující unii jsou zdaleka nejvážnější v jejích dějinách. Pro starší členské země je EU naprostým základem jejich politiky a nenechají ji padnout. To by se musela napříč Evropou dostat k moci krajní pravice či levice. Diplomaté proto očekávají předložení iniciativ v několika klíčových oblastech, jako je rozvoj společné obrany, ochrana sociálních práv nebo posílení eurozóny.
Česko se brání pokutě od EU za střet zájmů při rozdělování dotací
23.03.2017
Česko ve středu požádalo EU o smírčí řízení kvůli pokutě za údajný střet zájmů při rozdělování zemědělských dotací. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) žádá ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL) o návrh zmírnění dopadů sankce. Podle EK byli ve střetu zájmu členové dozorčí rady státního zemědělského fondu včetně bývalého člena vedení holdingu Agrofert Jaroslava Faltýnka (ANO). Vicepremiér, šéf ANO a bývalý majitel Agrofertu Andrej Babiš tvrdí, že se o střet zájmů nejednalo.
Česku tak hrozí sankce 800 000 eur (22 milionů korun). Podle rozhodnutí zveřejněného ve středu na několika českých serverech unijní prověrka prokázala, že místopředseda ANO Faltýnek byl ve střetu zájmů. Důvodem bylo, že jako člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) dohlížel na rozdělování dotací a zároveň byl členem představenstva Agrofertu, který působí i v zemědělství. Podle Evropské komise byli ve střetu zájmů také předseda dozorčí rady SZIF Ladislav Velebný (ČSSD) a člen rady Petr Kudela (KDU-ČSL). Česko ve středu předalo EK žádost o zahájení smírčího řízení kvůli navržené pokutě, sdělila mluvčí SZIF Vladimíra Nováková. Fond požaduje, aby komise od pokuty upustila, a v opačném případě se chce obrátit na Soudní dvůr EU. Premiér v dopise žádá od ministra zemědělství Jurečky návrh, jak minimalizovat dopady pokuty. Obratem požaduje také návrh možných změn, aby se podobným problémům předešlo. Záležitost by pak měla projednat vláda. "Prosím též o informaci, z jakých zdrojů bude případná pokuta uhrazena," píše premiér v dopisu. Jurečka na svém facebookovém profilu uvedl, že členové dozorčí rady SZIF nemohou udělení dotací nijak ovlivnit. Stejně se vyjádřil také Babiš, který Agrofert donedávna vlastnil. Faltýnek ani ostatní členové dozorčí rady SZIF podle něj ve střetu zájmů nebyli.
zdroj: ihned.cz
Třetina evropských firem chce kvůli brexitu snížit investice
20.03.2017
Třetina evropských firem očekává, že kvůli odchodu Británie z Evropské unie, tzv. brexitu, sníží své investiční výdaje. Desetina z těch, které mají operace v Británii, se chce stáhnout ze země. Vyplývá to z průzkumu mezi 600 firmami z eurozóny, který zveřejnila švýcarská banka UBS.
Více než polovina firem uvádí, že nečekají, že by brexit změnil jejich investiční plány. Dalších 24 procent však očekává, že "trochu" sníží své investice, a osm procent hodlá investice snížit "výrazně". Z firem, které uvedly, že upraví své investiční plány, jich to chce 39 procent udělat v příštích šesti až 12 měsících. Zhruba 17 procent firem uvedlo, že tak učiní okamžitě. Z celkového počtu dotázaných podniků různých velikostí a z různých sektorů vybraných tak, aby reprezentovaly evropský trh, jich má 74 procent operace v Británii. Z nich desetina uvedla, že plánuje přemístit své kapacity z Británie a 31 procent odpovědělo, že přesunou velkou část aktivit. Pětina neplánuje přemístit své kapacity a tři procenta chtějí zvýšit své operace v Británii. Země eurozóny jsou nejvíce preferovanou novou destinací pro přesun aktivit u téměř poloviny respondentů. Země střední a východní Evropy jsou preferovanou destinací pro 30 procent z nich. Největší obavou pro firmy je podle průzkumu v současnosti nejistota spojená s brexitem. Těsně za ní skončila nejistota ohledně nové vlády v USA. Pouze 14 procent dotazovaných znepokojují výsledky francouzských prezidentských voleb.
zdroj: ihned.cz