Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Evropská centrální banka zastaví nákup dluhopisů
15.04.2022
K jednacímu stolu dnes zasedne Evropská centrální banka a začne se vypořádávat s nebývale vysokým růstem spotřebitelských cen. Inflace v eurozóně se v březnu vyšplhala na rekordních 7,5 procenta.
Vrcholu by podle naší prognózy měla dosáhnout v dubnu, kdy zřejmě stoupne na osm procent. V následujících měsících se bude sice již snižovat, v závěru letošního roku však bude její průměr stále více než pětiprocentní.
V
Evropská banka pro obnovu a rozvoj měla loni rekordní zisk 2,5 miliardy eur
08.04.2022
Evropská banka pro obnovu a rozvoj za loňský rok vykázala rekordní zisk 2,5 miliardy eur (61,3 miliardy korun). Přispěly k tomu vynikající výsledky jejích kapitálových a technologických investic a snížení objemu nesplacených úvěrů, protože ekonomiky se zotavily z pandemie nemoci covid-19. Banka však ve svém prohlášení současně varovala, že válka na Ukrajině bude mít v letošním roce značný negativní vliv na její finance.
Loňské výsledky překonaly předchozí rekord z roku 2006. Již dříve banka uvedla, že její celkové investice loni činily 10,4 miliardy eur, což byl druhý nejvyšší údaj za rekordem z roku 2020.
V
Inflace v eurozóně stoupla v březnu na 7,5 procenta, uvedl Eurostat
04.04.2022
Míra inflace v eurozóně v březnu vystoupila na 7,5 procenta, což je rekord od zavedení eura před dvaceti lety.
Ve svém rychlém odhadu to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat. Zvyšovaly se zejména ceny energií. V únoru inflace činila 5,9 procenta. Míra inflace tak zůstává vysoko nad cílem Evropské centrální banky, která jej stanovila na dvě procenta.
V
Nezaměstnanost v Evropské unii klesla na 6,2 procenta
01.04.2022
Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v únoru klesla ve srovnání s předchozím měsícem o 0,1 procentního bodu na 6,2 procenta. Podobná byla situace i v zemích platících eurem, kde se míra nezaměstnanosti snížila stejným tempem na rekordní minimum 6,8 procenta. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost ze zemí EU zůstává v České republice.
Míra nezaměstnanosti v eurozóně je nejnižší od roku 1998, kdy se začal tento údajů sledovat. Analytici dotazovaní agenturou Reuters však očekávali pokles nezaměstnanosti v eurozóně až na 6,7 procenta.
Situace na trhu práce v EU je nyní mnohem příznivější než před rokem. Loni v únoru činila míra nezaměstnanosti v EU 7,5 procenta, v eurozóně pak 8,2 procenta.
V