Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Rozbíhá se budování továren na výrobu baterií do elektroaut
13.01.2021
V Evropě se loni prodalo přes půl milionu aut na plně elektrický pohon, poprvé to bylo víc než v Číně. Ta ale zůstává supervelmocí ve výrobě klíčového komponentu − baterie.
Starý kontinent je v novém oboru zcela na chvostu a je extrémně závislý na dovozu z Asie. To by se mělo během několika let zásadně změnit. Jinak zůstanou ambiciózní plány na rozvíjení elektromobility, které předestřely Evropská komise i jednotlivé automobilky, jenom na papíře. A s nimi i záměry v ochraně klimatu.
V
Roky vyjednávaná dohoda mezi EU a Pekingem má řadu úskalí
05.01.2021
Po sedmi letech tvrdých debat se vyjednavači Evropské unie a Číny shodli na pravidlech, která by měla výrazně usnadnit přístup evropských firem na čínský trh.
Není ale zdaleka jisté, že dohoda začne skutečně platit. V Evropském parlamentu, který ji stejně jako členské státy musí schválit, se už proti ní nyní formuje opozice. Europoslancům vadí mimo jiné to, že vyjednávání nebylo transparentní a ani po konci jednání nejsou zřejmé všechny závazky, které z úmluvy pro EU vyplývají.
V
Čínský trh se otevírá Evropě
02.01.2021
Podnikání v Číně může být pro evropské firmy již brzy výrazně snazší než nyní. Zjednodušit vstup na tamní trh má dohoda o investicích, kterou ve středu uzavřeli vyjednavači Evropské unie a Číny.
Dokument, který upravuje pravidla podnikání na obou stranách a například ruší pro některá odvětví povinnost fungovat v rámci společného podniku s čínským partnerem však ještě čeká dlouhá cesta ke schválení. Musí jej stvrdit členské státy EU i Evropský parlament. Pokud k tomu dojde, což není vzhledem k silné kritice jisté, začne platit nejdříve za rok.
V
Roky vyjednávaná dohoda mezi EU a Pekingem má řadu úskalí
02.01.2021
Po sedmi letech tvrdých debat se vyjednavači Evropské unie a Číny shodli na pravidlech, která by měla výrazně usnadnit přístup evropských firem na čínský trh. Není ale zdaleka jisté, že dohoda začne skutečně platit.
V Evropském parlamentu, který ji stejně jako členské státy musí schválit, se už proti ní nyní formuje opozice. Europoslancům vadí mimo jiné to, že vyjednávání nebylo transparentní a ani po konci jednání nejsou zřejmé všechny závazky, které z úmluvy pro EU vyplývají.
V