Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Europoslanci potvrdí Babišův střet zájmů při rozdělování dotací
19.06.2020
Evropský parlament v pátek podle všeho jasnou většinou hlasů přijme rezoluci, ve které odsuzuje střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
Babiš má podle návrhu rezoluce vliv na rozdělování evropských dotací v Česku, které přitom čerpají firmy z jeho svěřenských fondů, jež premiér nadále ovládá a má z nich prospěch. Europoslanci navrhují pozastavení plateb z evropských fondů pro společnost Agrofert, dokud se střet zájmů nepodaří vyřešit. O tom by však musela rozhodnout Evropská komise po novém prověření situace v Česku.
Automobilky chystají v Evropě masivní propouštění
17.06.2020
Pandemie koronaviru na několik týdnů zmrazila výrobu i prodeje nových vozů v Evropě. Způsobila tím obrovské finanční ztráty výrobcům aut a dílů, kteří nyní vymýšlí způsoby, jak osekat náklady a ušetřit až miliardové částky. Škrty se dotknou i pracovních míst. Některé automobilky se už nyní chystají hromadně propouštět, o práci může v Evropě přijít až několik stovek tisíc lidí.
"Výhoda Evropy doposud je, že zde do velké míry zafungoval kurzarbeit a firmy díky němu nepropouštěly," říká Petr Knap, vedoucí oddělení pro automobilový sektor v poradenské firmě EY. "Tato podpora ve formě státního příspěvku na mzdy zaměstnancům však jednou skončí a v následujících měsících pak může přijít větší vlna propouštění," doplňuje. Hromadné propouštění již oznámila francouzská automobilka Renault, která se zbaví zhruba 15 tisíc lidí, tedy necelých deseti procent svých zaměstnanců. Omezí také výrobu a soustředí se na ziskovější modely. V příštích třech letech díky tomu ušetří v přepočtu téměř 54 miliard korun.
Britská ekonomika v dubnu klesla o 20,4 procenta
15.06.2020
Britská ekonomika v dubnu klesla proti předchozímu měsíci o 20,4 procenta, což je nejvíce v zaznamenané historii. Oznámil to v pátek britský statistický úřad. Meziročně pak činí propad hrubého domácího produktu (HDP) 24,5 procenta. Duben byl prvním úplným měsícem, kdy ekonomika pocítila opatření, která vláda zavedla proti šíření koronaviru.
Oslabovaly prakticky všechny sektory, zejména prodej aut, pohostinství, vzdělávání, ale i zdravotnictví. Produkce v sektoru služeb v dubnu meziměsíčně klesla o 19 procent, ve zpracovatelském průmyslu o 24 procent a ve stavebnictví téměř o polovinu. "Tak jako na mnoho dalších ekonomik ve světě i na tu naši tvrdě doléhají dopady koronaviru," řekl britský ministr financí Rishi Sunak. Británie má ale podle něj šanci rychle se po znovuotevření ekonomiky zotavit, a to díky vládním opatřením, jako je finanční podpora dočasně propuštěným zaměstnancům, úvěry či daňové úlevy. Většina obchodů by měla otevřít příští týden.
Už dva měsíce nemusí Británie zapínat uhelné elektrárny
11.06.2020
Ve středu to budou dva měsíce, co Británie nevyužívá energii z uhelných elektráren. Podle agentury Reuters to je nejdelší takové období od průmyslové revoluce v 19. století. Ostrovní země plánuje, že v roce 2024 zavře všechny uhelné elektrárny, aby snížila emise oxidu uhličitého (CO2), které výrazně přispívají ke globálnímu oteplování.
Británie se v 80. letech 19. století stala první zemí s uhelnou elektrárnou a tento zdroj energie byl v dalším století jedním z hlavních motorů ekonomického růstu. Přístup Londýna k uhelným elektrárnám, které produkují téměř dvakrát tolik CO2 jako elektrárny plynové, se ale v posledních letech změnil. Navíc se od března výrazně snížila poptávka po elektřině kvůli omezením způsobeným epidemií nemoci covid-19. Příznivé počasí pak přispělo k nárůstu množství energie získávané z obnovitelných zdrojů.