Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Evropa už zná účet za koronakrizi
08.07.2020
České hospodářství čeká letos kvůli omezením spojeným s šířením koronaviru propad o 7,8 procenta, což je výrazně více, než se původně předpokládalo. Kromě celkových čísel vzroste i rozdíl mezi jednotlivými členskými státy. Nejtěžší dopad bude mít podle komise covidová krize na jihoevropské země, v nichž se nákaza šířila nejvíce.
Evropská komise v makroekonomickém odhadu zhoršila letošní vyhlídky české ekonomiky o 1,6 procentního bodu proti květnové prognóze. Příští rok by se sice hrubý domácí produkt Česka měl zvýšit o 4,5 procenta, i to je však o půl bodu méně než při jarním odhadu, uvedla komise.
Na pokles českého hospodářství orientovaného na vývoz bude mít podle komise zásadní vliv útlum průmyslové výroby a také nižší poptávka v dalších evropských zemích. Zvláště významný dopad bude mít stagnace automobilového průmyslu, předpovídá Brusel.
Česko má v Evropě nejlepší zázemí pro výrobu
03.07.2020
Česká republika má z evropských zemí nejvýhodnější podmínky pro rozšiřování výroby. V celosvětovém žebříčku je na čtvrtém místě za Čínou, Spojenými státy a Indií. Loni byla pátá. Vyplývá to z výsledků studie realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield, která je v pátek poskytla ČTK.
K úspěchu Česku pomohl podle autorů hodnocení zejména nízký stupeň rizika, vynikající lokalita a nízké provozní náklady. Letos byla hodnocena také schopnost opětovného restartu po koronavirové krizi a i v tomto parametru Česko podle studie uspělo.
Od roku 2016, kdy bylo Česko do žebříčku poprvé zahrnuto, se řadí mezi nejvhodnější destinace, do nichž by výrobní firmy mohly umístit svůj provoz. "To, že se Česká republika dlouhodobě drží mezi zeměmi vhodnými pro výrobní sektor, je pro naši ekonomiku pozitivní zpráva. Významně k tomu přispívá strategická poloha Česka uprostřed Evropy s dobrou dopravní infrastrukturou, zdejší vyspělé podnikatelské, ekonomické i politické prostředí s nízkou úrovní rizika a také nevysoké náklady na pracovní sílu, energie či výstavbu," uvedl Ferdinand Hlobil ze společnosti Cushman & Wakefield.
Evropská komise souhlasí se státní podporou Lufthansy.
29.06.2020
Evropská komise (EK) ve čtvrtek definitivně schválila záchranný balík, který německá vláda připravila pro vlajkového leteckého dopravce Lufthansa. Firma, na kterou těžce dopadla krize způsobená koronavirem, ale musí splnit některé podmínky, aby státní podpora nevedla k narušení konkurenčního prostředí. Mimo jiné se Lufthansa bude muset vzdát části startovacích a přistávacích práv. Celková výše vládního balíku, o kterém ve čtvrtek bude hlasovat valná hromada firmy, je devět miliard eur (240 miliard korun).
Kvůli dramatickému propadu příjmů, který leteckému průmyslu přinesla celosvětová pandemie nemoci covid-19, musí Lufthansa přijmout několik mimořádných opatření. Firma již uvedla, že se chystá propustit asi 22 000 zaměstnanců, což odpovídá zhruba 16 procentům její pracovní síly. Aby se vyhnula insolvenci, požádala o pomoc také německou vládu. EK jako jednu z podmínek schválení záměru požaduje, aby se Lufthansa vzdala některých práv pro vzlety a přístání na letištích ve Frankfurtu nad Mohanem a v Mnichově, které jsou jejími hlavními základnami. Konkurenčním aerolinkám to umožní si na těchto vzdušných přístavech vybudovat širší základnu.
Německá ekonomika klesne o 6,5 procenta
26.06.2020
Německá ekonomika letos kvůli pandemii klesne o 6,5 procenta, odhaduje poradní ekonomický výbor vlády. Silný hospodářský útlum se ale může protáhnout za předpokladu, že se výrazně zvýší počet nových případů nákazy, uvedli dnes poradci.
"Koronavirová pandemie zřejmě způsobí největší propad německé ekonomiky od založení spolkové republiky. Očekáváme ale, že hospodářství se v létě začne zotavovat," řekl šéf výboru Lars Feld. Po vyloučení sezonních vlivů výbor prognózuje na letošní rok propad ekonomiky o 6,9 procenta. V druhé polovině roku očekává pomalé oživení a v příštím roce podle něj vykáže hrubý domácí produkt (HDP) vzestup o 4,9 procenta. "To znamená, že HDP se na úroveň před pandemií dostane nejdříve v roce 2022," uvedl výbor v prohlášení. Dodal, že podpůrné stimuly německé vlády hospodářství nejspíše podpoří.